Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kategorie článků:

    Jenůfka a podružnosti

    Jenůfka a podružnosti

    Co dělat, když se Moravanovi v Praze občas zasteskne po domově? Zrovna nedávno jsem se touto otázkou trýznila. Bloudila jsem ulicemi naší stověžaté jako tělo bez duše a v duchu listovala stránkami diáře, kdy že přijde ten den, kdy budu moct konečně zase zamířit vstříc...

    O režisérovi, jehož usvědčil vlastní program

    O režisérovi, jehož usvědčil vlastní program

    Nevím, jestli si toho laskavý čtenář všiml, ale venku se odehrává cosi jako renesance levice. Kdož chceš sedět na pohodlné vlně, radím ti, zanech ekologie a vydej se na levici, protože mladí, kteří udávají směr, ti teď levici žerou úplně stejně, jako jsme my v letech...

    Krytový krvák

    Krytový krvák
    03. února 2014 2 komentáře

    Tak si představte, že se na tomto místě setkáváme už rok! Chtělo by to k takovému jubileu něco speciálního, čím bych čtenáře oblažila, říkala jsem si, a nevědouc, co originálního bych mohla zhlédnout, aby vás to skrze tyto řádky bavilo, požádala jsem o doporučení...

    A nihilo nihil

    A nihilo nihil
    23. ledna 2014 1 komentář

    Václav Černý se ve svých pamětech, když popisuje stav československého školství počátkem padesátých let, na jednom místě zmiňuje i o loutkáři Josefu Skupovi, strakonickém rodáku a tvůrci Spejbla s Hurvínkem. Mladý Skupa se sice ze Strakonic brzy odstěhoval do Plzně, kde pak...

    Postvánoční ohlédnutí

    Postvánoční ohlédnutí

    Je to teprve několik dnů, co jsme absolvovali svátky a vpluli do nového roku. Někteří Vánoce a silvestrovskou noc možná prožili poklidně v závětří tichého domova, jiní, jako třeba já, hekticky, v kolotoči rodinných návštěv, jejichž veselím se dosud cítí značně znaveni....

    Poslední komentáře

    Co nám TGM neřekl

    Co nám TGM neřekl

    Němci lidem, jako byl Josef Kajetán Tyl, říkali: „die enthusiastischen Böhmen“, entusiastičtí Češi, jindy v nich dokonce viděli sektu Zélótů. Nevím jak vám, ale mně by to pilo krev, kdyby se ke mně někdo choval takhle nadřazeně, a abych tomu někomu dokázal, že se ve svém...

    Klání stavitelů chrámů

    Klání stavitelů chrámů

    Vzhledem k mé profesi historičky umění a kurátorky mě vždycky potěší, když má divadelní kus přesah do výtvarného umění. Ne že by to bylo základní kriterium, podle kterého si vybírám své návštěvy v divadlech, ale znáte to, když máte něco rádi, když do něčeho...

    Každá mince má dvě strany

    Každá mince má dvě strany
    25. listopadu 2013 Žádný komentář

    Kdo čítává moje pravidelné divadelnické sloupky, ten ví, že mě zajímá spíše dění u divadel než divadlo samotné. Děním u divadla přitom ale nemyslím to, co se děje „kolem divadla“, čili klepy, nýbrž skutečně to, co se děje v bezprostřední blízkosti divadelního...

    Voyeurovo zklamání

    Voyeurovo zklamání
    11. listopadu 2013 Žádný komentář

    Kdo by nebyl tak trochu voyeur? Já se přiznám bez mučení, že jsem. Kdybyste věděli, co se děje ve vnitrobloku našeho domu, taky byste byli. Jako žena v domácnosti pracující z homeoffice, jsem svědkem řady zajímavých událostí.

    Budapešť pulzuje nouzí a marastem

    Budapešť pulzuje nouzí a marastem
    30. října 2013 Žádný komentář

    Tenhle sloupek se od mých předchozích na tomhle místě publikovaných sloupků bude v mnohém lišit. Tak třeba hned v úvodu se vám v něm svěřím se svým současným krédem. O co jde?

    Kdo nerozumí Čechovovi už vůbec

    Kdo nerozumí Čechovovi už vůbec
    02. října 2013 Žádný komentář

    Sebral jsem všechnu odvahu (kterémužto hnutí, jak už to tak u lidí bývá, předcházel sběr hroznů, ale u toho jsem nebyl; hrozny mé odvahy sbírali roku 2012 maďarští zemědělci, načež z nich pan fabrikant vyrobil Villányi Cuvée – a hle, teprve první závorka a už takový...

    Poznámky z New Orleans

    Poznámky z New Orleans

    Jsou to asi dva roky, co jsem v pražském Činoherním klubu viděla (dosud uváděnou) hru Tramvaj do stanice Touha. Od té doby nemůžu zapomenout na tu šílenou tenzi napříč trojicí, kterou tvoří Blanche (Lucie Žáčková), Stanley (Jan Hájek) a Stella (Marika Procházková) – tak...

    Další národní divadlo

    Další národní divadlo
    03. září 2013 Žádný komentář

    Podívejte se na Česko na mapě. Leží ve středu Evropy a tvarem dává za pravdu těm, kdo odjakživa viděli v Česku stojatý rybník, plný málomluvných studených čumáků, či odtok či výpusť; no ano, výpusť to naše Česko připomíná, čili místo, v němž pomalu ale jistě...

    Náš Janáček

    Náš Janáček

    Brno má svého Janáčka. To, že tam prožil převážnou část svého života a že je s jeho osudy pevně spjat, je obecně známá věc. Pro řadu diváků už není překvapením ani to, že Brno má svého Janáčka i v podobě divadelní hry.

    Úplné zatmění

    Úplné zatmění
    16. června 2013 Žádný komentář

    Je to ošemetné téma, ty oblasti. Divadelníkům jistě není třeba smysl toho slova vysvětlovat, přesto činím to zde, ke své vlastní potěše: v Rusku vzdálenost od centra měří se verstami, jak víme; co bylo daleko, od pradávna zvalo se „z věrsty“, později „zvěrstvy“,...

    Světla reflektorů na sestry Válovy a potlesk, prosím!

    Světla reflektorů na sestry Válovy a potlesk, prosím!

    Her o současném výtvarném umění, potažmo o osudech výtvarníků, není mnoho. Tudíž mou pozornost rychle upoutala hra Lovci, kterou v pražském divadle NoD/Roxy uvedla autorská trojice Jindřiška Křivánková, Jana Kozubková a Lucie Ferenzová.

    Kde hledat národní divadlo

    Kde hledat národní divadlo
    14. května 2013 1 komentář

    Tentokrát začnu filmem, když dovolíte. V uplynulém měsíci dostalo se mi možnosti zajít si do kina na jeden z festivalových snímků Dnů evropského filmu; a nestačil jsem si zoufat!



    Obsah,