Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kde hledat národní divadlo

    Tentokrát začnu filmem, když dovolíte. V uplynulém měsíci dostalo se mi možnosti zajít si do kina na jeden z festivalových snímků Dnů evropského filmu; a nestačil jsem si zoufat! Dílo zvalo se Co nového v lásce, režii věnovala se dle festivalové brožury skupina snad portugalských režisérů, já však, znechucený divák, po většinu scén říkal jsem si: režisér zase nedorazil! A zase! … Takové byly mé dojmy: tomu filmu chyběla režie, krom jiného. Podívej, režisér zasekl se v zácpě, říkal jsem milé. Tuhle scénku zrežírovala za něj klapka či co! … Po odchodu ze sálu přirozeně vyplynulo poučení, a já sypal si popel na hlavu: už nekritizuj česká divadla! Nemělo by se zjednodušovat, samozřejmě, přesto dovolím si drobné shrnutí: evropský film, za každou cenu podpíraný, často nechává za sebou děsivě krotké výsledky. Zvláště mladí režiséři, zdá se mi, točí často stylem: Dovolte mi natočit ještě jednu scénu… Dovolíte?

    David Zábranský

    Člověk nalezl by příčiny takových dopadů (pohleďte na studenty na Erasmu; tak studují, tak žijí a takové točí pak filmy), ale na podobné úvahy nemáme zde prostor. Podstatné je, že po odchodu z Lucerny děkoval jsem bohu za české divadlo. Kolem toho portugalského filmu-oukropečku vinul se mi v hlavě celý věnec představení, od těch strašných (Antikódy na Nové scéně) přes ta průměrná (Úplné zatmění v Mladé Boleslavi) až po ta vynikající, jako byl třeba Den opričníka ve Studiu Hrdinů, Pornografie v Komedii či Strýček Váňa v Národním. Zrovna Pornografii a Váňovi česká kritika na chuť sice nepřišla, ale co už; podle mě byly to dary z nebes, inscenace nikoli krotké, ale neokázalé, jež neřvaly na mě co minutu: Hleď, diváku, zde skryl jsem se tak významně, já význam! Ale ani na obhajobu Pornografie nemám zde prostor, ve skutečnosti mířím totiž ještě jinam, ó, a bude to vysoko: přímo do národního!

    Jak se tam dostanete, ptáte se, vy mimopražští? Inu, vylezete na Florenci z autobusáku, projdete vrchem kolem karbanátků a po stu metrech jste tam. Je to hned naproti Bílé labuti, no však už víte, ne? Naproti tomu nákupáku! … Jenomže… Hlavně mi prosím vás nezabluďte, protože ta budova v roce 2013 vypadá už přece jen trochu jinak než za vašich mladých let. Už není tak zdobná… tak zbytečně… A navíc… Inu, matko a otče, vy nemůžete tam jít kdykoli, do toho národního, protože v národním v roce 2013 nejde už o budovu, ale… No nebudu vás déle napínat! Posílám vás do pražské Archy, moji zlatí, ale jenom párkrát do roka; konkrétně tehdy, kdy hraje tam brněnská Husa na provázku.

    Čili, matko, poznatky následují: národní divadlo v roce 2013 konečně jest funkcionalistické. Funkcionalistická jest jak budova, tak její omamně funkční vybavení. Již žádné girlandy… Pražská kavárna po léta intenzivně zabývala se otázkou, jaká je funkce národního divadla, a zda znamená něco fakt, že neexistuje národní promítací sál či národní širokoúhlý film… No a z druhé strany mysleli i v Brně, v té Huse na provázku; a ti brněnští přišli po čase s tím, že funkcí národního divadla je dělat kupříkladu Karla Čapka, a nedávno uvedli pak v Arše v pražské premiéře Čapkovo Ze života hmyzu. Režíroval to nějaký Morávek a – promiň mi tu neskromnost – na premiéře sešla se pražská elita českého národa.

    Ta inscenace končí slovy Dobrý den a já měl po jejím zhlédnutí pocit, že jsme dobrý národ (v dobrém národě, matko, všichni jsou po svém elita!), dobrý národ s dobrým národním divadlem… Jen ty nálepky zůstávají ještě po staru, ale i to se brzy změní, neboj se.


    Komentáře k článku: Kde hledat národní divadlo

    1. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      „….Čapkovo Ze života hmyzu.“
      On to ten Karel nenapsal sám. Snad kdyby Josef neskončil tak smutně, nepřipomínal bych to!

      23.05.2013 (23.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,