Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2019

ročník 28
1. 10.–14. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Články autora: Kateřina Tučková

    Svět podle Samodivy

    Svět podle Samodivy

    Koho by napadlo, že se při hledání zaměstnání může setkat s požadavky na zaměstnance typu: matka nejméně jednoho dítěte, bez partnera, po mateřské dovolené, bez práce a jiných příjmů, než jsou sociální dávky. Žádné další požadavky na dovršené studium nebo praxi....

    Absolutní úžas i utřinos

    Absolutní úžas i utřinos

    Táta měl několik oblíbených hlášek, kterými mě a mé tři sestry v dětství častoval. Jednou z nich byl třeba výrok „nejhorší smrt je šokem“, to, když jsme se něčemu divily tak, až jsme se dostaly do jakési smyčky spirálovitě se vinoucí k vrcholu ABSOLUTNÍHO ÚŽASU....

    Mokrá schovanka, suchá selka

    Mokrá schovanka, suchá selka
    28. dubna 2014 1 komentář

    Život se odvíjí, život se žije a každému z nás po něm zůstávají jiné stopy v paměti. Moje je děravá a jak se o paměti říká, značně selektivní. To neradi slyší pamětníci, očití svědci událostí, kterých se už zase vyptávám na události dávno minulé, na které by...

    Očistná lázeň pro narušená manželství

    Očistná lázeň pro narušená manželství

    Nebudu vás obtěžovat tím, jak vypadá život v posledním týdnu před odevzdáním disertační práce. Nebudu vás obtěžovat tím, jaké to je žít půl roku s pětadvaceti osudy malířů, sochařů a fotografů ze 60. let v hlavě, jaké to je číst jejich deníky, zkoumat jejich díla,...

    Jenůfka a podružnosti

    Jenůfka a podružnosti

    Co dělat, když se Moravanovi v Praze občas zasteskne po domově? Zrovna nedávno jsem se touto otázkou trýznila. Bloudila jsem ulicemi naší stověžaté jako tělo bez duše a v duchu listovala stránkami diáře, kdy že přijde ten den, kdy budu moct konečně zase zamířit vstříc...

    Poslední komentáře

    Krytový krvák

    Krytový krvák
    03. února 2014 2 komentáře

    Tak si představte, že se na tomto místě setkáváme už rok! Chtělo by to k takovému jubileu něco speciálního, čím bych čtenáře oblažila, říkala jsem si, a nevědouc, co originálního bych mohla zhlédnout, aby vás to skrze tyto řádky bavilo, požádala jsem o doporučení...

    Postvánoční ohlédnutí

    Postvánoční ohlédnutí

    Je to teprve několik dnů, co jsme absolvovali svátky a vpluli do nového roku. Někteří Vánoce a silvestrovskou noc možná prožili poklidně v závětří tichého domova, jiní, jako třeba já, hekticky, v kolotoči rodinných návštěv, jejichž veselím se dosud cítí značně znaveni....

    Klání stavitelů chrámů

    Klání stavitelů chrámů

    Vzhledem k mé profesi historičky umění a kurátorky mě vždycky potěší, když má divadelní kus přesah do výtvarného umění. Ne že by to bylo základní kriterium, podle kterého si vybírám své návštěvy v divadlech, ale znáte to, když máte něco rádi, když do něčeho...

    Voyeurovo zklamání

    Voyeurovo zklamání
    11. listopadu 2013 Žádný komentář

    Kdo by nebyl tak trochu voyeur? Já se přiznám bez mučení, že jsem. Kdybyste věděli, co se děje ve vnitrobloku našeho domu, taky byste byli. Jako žena v domácnosti pracující z homeoffice, jsem svědkem řady zajímavých událostí.

    Poznámky z New Orleans

    Poznámky z New Orleans

    Jsou to asi dva roky, co jsem v pražském Činoherním klubu viděla (dosud uváděnou) hru Tramvaj do stanice Touha. Od té doby nemůžu zapomenout na tu šílenou tenzi napříč trojicí, kterou tvoří Blanche (Lucie Žáčková), Stanley (Jan Hájek) a Stella (Marika Procházková) – tak...

    Náš Janáček

    Náš Janáček

    Brno má svého Janáčka. To, že tam prožil převážnou část svého života a že je s jeho osudy pevně spjat, je obecně známá věc. Pro řadu diváků už není překvapením ani to, že Brno má svého Janáčka i v podobě divadelní hry.

    Světla reflektorů na sestry Válovy a potlesk, prosím!

    Světla reflektorů na sestry Válovy a potlesk, prosím!

    Her o současném výtvarném umění, potažmo o osudech výtvarníků, není mnoho. Tudíž mou pozornost rychle upoutala hra Lovci, kterou v pražském divadle NoD/Roxy uvedla autorská trojice Jindřiška Křivánková, Jana Kozubková a Lucie Ferenzová.

    Ibsen na půli cesty

    Ibsen na půli cesty

    Co se týče umění, cílím svůj výběr převážně na současnou produkci. Jako kurátorka výtvarných výstav spolupracuji s nastupující generací umělců, čtu knihy z per současných spisovatelů, a z divadelních her si také raději vybírám ty, v nichž rezonuje dnešní zeitgeist....

    Z výpravy za drsňáky

    Z výpravy za drsňáky

    Před necelým měsícem jsem si z brněnského HaDivadla odnesla genderově výrazně jednostranný zážitek. Po zhlédnutí hry Mamma Guerilla neboli po dešifrování Tajné zprávy z planety matek, kam mě doprovázely kamarádky, jsem jim s pohledem na jejich lehce vyděšené tváře...

    O ženství sedmibolestném

    O ženství sedmibolestném

    Šíře ženských osudů je nepřeberná. Ne že by spektrum mužských osudů bylo nějak výrazně okleštěné, to bych, milí pánové, tvrdit nechtěla, ale přece jen, těch dramatických momentů může být v ženském životě, zdá se mi, nějak víc.

    O hrdinech thajských bájí

    Kateřina Tučková

    Letošní leden jsem strávila cestováním po Thajsku. Utekla jsem z české městské zimy do země úplně jiných barev, vůní a zvuků – pročistit si po náročném podzimu hlavu a během cest do hor zkonfrontovat svůj život s životaběhem lidí na opačné straně zeměkoule.

    Alkohol a Myšička v hlavě

    Kateřina Tučková
    08. ledna 2013 1 komentář

    Irena Obermannová, Alexandra Berková, Irena Dousková, Petra Hůlová. Nejvýraznější spisovatelky se střídaly v našich novinách zhruba po dvou letech. Nyní vítáme další autorku, Kateřinu Tučkovou.



    Obsah,