Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kategorie článků:

    Ibsen na půli cesty

    Ibsen na půli cesty

    Co se týče umění, cílím svůj výběr převážně na současnou produkci. Jako kurátorka výtvarných výstav spolupracuji s nastupující generací umělců, čtu knihy z per současných spisovatelů, a z divadelních her si také raději vybírám ty, v nichž rezonuje dnešní zeitgeist....

    Staří zahráli

    Staří zahráli

    Říkala to kupříkladu Virginia Woolfová: co bych to byla za autorku, kdybych poslouchala názory někoho jiného, jak psát! … Inu, je to dost ramenatý výrok, musím říct.

    Z výpravy za drsňáky

    Z výpravy za drsňáky

    Před necelým měsícem jsem si z brněnského HaDivadla odnesla genderově výrazně jednostranný zážitek. Po zhlédnutí hry Mamma Guerilla neboli po dešifrování Tajné zprávy z planety matek, kam mě doprovázely kamarádky, jsem jim s pohledem na jejich lehce vyděšené tváře...

    Kafkárna

    Kafkárna
    19. března 2013 Žádný komentář

    Dílo Franze Kafky v sobě má jeden háček. Je otázkou, zda je jím zaseknuto ve světě, v metafyzice, či v prostředí pro Kafku dle všeho jedině platném, v literatuře, ale na tom možná ani tolik nezáleží.

    O ženství sedmibolestném

    O ženství sedmibolestném

    Šíře ženských osudů je nepřeberná. Ne že by spektrum mužských osudů bylo nějak výrazně okleštěné, to bych, milí pánové, tvrdit nechtěla, ale přece jen, těch dramatických momentů může být v ženském životě, zdá se mi, nějak víc.

    Poslední komentáře

    Dopis do Hollywoodu nebo do Celetné?

    Dopis do Hollywoodu nebo do Celetné?

    Dovolte mi povědět vám příběh: On je pekař z jedné malé bavorské obce, jeho žena je majitelkou psího salónu; světové literatury znalí zbystří: Bavorsko… Lidé, měnící se v zvěř. Tito dva dobří lidé – a jak dobří jsou to lidé, zjistíte po chvíli, neb tito dva mluví...

    O hrdinech thajských bájí

    Kateřina Tučková

    Letošní leden jsem strávila cestováním po Thajsku. Utekla jsem z české městské zimy do země úplně jiných barev, vůní a zvuků – pročistit si po náročném podzimu hlavu a během cest do hor zkonfrontovat svůj život s životaběhem lidí na opačné straně zeměkoule.

    Nezabiješ

    Nezabiješ

    V divadelních sálech občas připadáš si jako na jatkách. Dobrá rada pro amatéra: jdeš-li do divadelního sálu na adaptaci, tak neber si dlouhé kalhoty; hrozí ti, že si je tam dole u lemu zamatláš! Potáhneš za sebou domů nasáklé nohavice, za zády zůstane ti krvavá stopa…

    Alkohol a Myšička v hlavě

    Kateřina Tučková
    08. ledna 2013 1 komentář

    Irena Obermannová, Alexandra Berková, Irena Dousková, Petra Hůlová. Nejvýraznější spisovatelky se střídaly v našich novinách zhruba po dvou letech. Nyní vítáme další autorku, Kateřinu Tučkovou.

    My nejsme na Východě

    David Zábranský
    12. prosince 2012 Žádný komentář

    You know, na chalupě mám instinktivní kunu s „memory card“, zasunutou za ušima, kterážto výbava dodává kuně ladnosti a šetří jí čas. Okolo kuny chalupující mohou pak díky kuní výbavě po večerech naslouchat jistému kunímu rázování, jež podobné je jistému rázování...

    Když hlavní není hlavní

    Když hlavní není hlavní
    27. listopadu 2012 Žádný komentář

    Tradiční divadlo s množstvím rekvizit, kde vězeňkyně v mundúrech s plechovými kýbly smýčí podlahu, důkladně se krájí salám, zpívá se à la kabaret, probíhá opravdová skartace lejster, listuje se v šanonech, rozebírá se (třeba říci, že vtipná) matrjoška a děje se...

    Říšská slepice

    Říšská slepice
    13. listopadu 2012 1 komentář

    Dva z největších divadelních zážitků mi letos připravila režisérka Anna Petrželková. Nejdřív to byl její Tichý Tarzan, filosoficko-revuální zkoumání zarostlého, sprostého a vrostlého fotografa, a nyní její zinscenování Mein Kampfu na jevišti Švandova divadla.

    Grázl na plný úvazek

    Grázl na plný úvazek
    30. října 2012 Žádný komentář

    Tak tohle by na divadle asi nešlo, říkám si, když zírám na divokou filmovou honičku dvou messengerů na kolech – střihy to má jako reklama na energy limo, outdoor hadry a připojištení pro adrenalinové týpky v jednom.

    Tlustokožec

    Tlustokožec
    16. října 2012 Žádný komentář

    Jsem člověk na úrovni. Jak bych vám to jenom ilustroval… Představte si mne jako člověka povznášeného uměním.

    Chameleoni v tichém domě

    Spisovatelka Petra Hůlová
    03. října 2012 Žádný komentář

    Od té doby, kdy jsem v roce 2002 viděla v pražském Divadle Komedie Jana Nebeského JE SUis, chodím nejraději na ty z jeho věcí, které pro něj napsal Egon Tobiáš. Ať už šlo o Je na čase, aby se to změnilo, Solingen nebo NoD Quiote, byl to takový vichr myšlenek a emocí, že ani...

    Zánik domu s kunou

    Zánik domu s kunou
    17. září 2012 Žádný komentář

    Demagogové vracejí se do práce a lid pomalu začíná zas věřit. Léto sklenulo své větve k zemi a řeklo vystupovat.

    Řehole a pomíjivost

    Spisovatelka Petra Hůlová
    03. září 2012 Žádný komentář

    Představení, kde se téměř nemluví, mě rozčilují. Svádím v šapitó boj se svou vlastní úzkoprsostí, zatímco šestice artistů Cirkusu Galapiat v rámci svého představení Risque Zero skáče, žongluje, šplhá, létá a hází noži na cíl. A nejen že to na letošní...



    Obsah,