Články autora: Petra Hůlová

Petra Hůlová: Kurátorka visí nonstop na věšáku s kabáty

Točí se v kruhu nikoli v důsledku nějakých blbých premis nebo klouzavého zdůvodňování, ale právě proto, že dělá všechno dobře. Neboli je zcela jedno, kde začne. Zdali od mindráků, historie či nějakého zcela konkrétního feministického argumentu. Zkrat, z něhož vede...

Petra Hůlová

20/2013 Z turné po Polsku jsem si přivezla knížku rozhovorů spisovatelek Doroty Maslowské a Agniezsky Drotkiewicz. Dorota Maslowská, jejíž romány do češtiny soustavně a výtečně překládá Barbora Gregorová, se ve svém knižním rozhovoru mimo jiné vyznává ze svého odporu k facebooku.

Ukřičeně agitující kabaret

22/2012 Čísi pes se vydělal na chodník a nikdo z přítomných pejskařů se k tomu nemá… Týpek, co v autě překročil rychlost, se pokouší u policajta ukecat slevu výměnou za lístky do divadla, kde pracuje… Starosta obce se kvůli kauze předražených chodníků bojí o křeslo, a tak se...

Když hlavní není hlavní

20/2012 Tradiční divadlo s množstvím rekvizit, kde vězeňkyně v mundúrech s plechovými kýbly smýčí podlahu, důkladně se krájí salám, zpívá se à la kabaret, probíhá opravdová skartace lejster, listuje se v šanonech, rozebírá se (třeba říci, že vtipná) matrjoška a děje se...

Grázl na plný úvazek

18/2012 Tak tohle by na divadle asi nešlo, říkám si, když zírám na divokou filmovou honičku dvou messengerů na kolech – střihy to má jako reklama na energy limo, outdoor hadry a připojištení pro adrenalinové týpky v jednom.

Chameleoni v tichém domě

16/2012 Od té doby, kdy jsem v roce 2002 viděla v pražském Divadle Komedie Jana Nebeského JE SUis, chodím nejraději na ty z jeho věcí, které pro něj napsal Egon Tobiáš. Ať už šlo o Je na čase, aby se to změnilo, Solingen nebo NoD Quiote, byl to takový vichr myšlenek a emocí, že ani...

Řehole a pomíjivost

14/2012 Představení, kde se téměř nemluví, mě rozčilují. Svádím v šapitó boj se svou vlastní úzkoprsostí, zatímco šestice artistů Cirkusu Galapiat v rámci svého představení Risque Zero skáče, žongluje, šplhá, létá a hází noži na cíl. A nejen že to na letošní...

Trochu cool a trochu crazy

12/2012 Když na to přijde, je mi úplně jedno, jestli magii večera spustí sofistikovaná německá depka z Komedie nebo závrať z eklektického braku v Karlíně. Populární kus může obnažovat netušené stejně dobře jako imaginativní vykloubená temňárna. Výkřik typu

Blonďatá bestie vysílá na chalupu

10/2012 Prvotřídní katarze, řekla si podle mohutného potlesku asi většina z těch, kteří vyšli z pražského studia Rubín po zhlédnutí druhého dílu politického kabaretu Blonďatá bestie vrací úder. Triu Karel Steigerwald, Tomáš Svoboda a Ondřej...

Kacířská myšlenka

8/2012 To by vás vykradlo, hrozně rychle, prohlásila před nějakou dobou v rozhovoru pro DN na otázku po možném angažmá v televizních seriálech herečka Ivana Uhlířová. Osobní síla člověka je spjatá se skutky...

Zrůda se počítá

Zkuste zatančit, že se někdo stal vrahem proto, že na něj matka alkoholička kašlala. Ale nezapomeňte přitom na to, že za onen zločin byly možná stejnou měrou odpovědné i dotyčného nenaplněné ambice. Dále zatancujte, že jako rozbuška posloužila nenávist k ženám...

Sám sobě sniperem

Rozum je dobrý sluha, ale zlý pán, říká se ve hře Karla Steigerwalda Marta Peschek jde do nebe, režírované Ondřejem Pavelkou v A studiu Rubín a platí to i pro hru samotnou. Ne že by se při ní nemělo myslet, ale...

Šukám, šukáš, šukáme

Před dvaceti lety by to asi byla pecka. Už jen to, že herci v pražské Meetfactory jsou celou dobu nazí a teplouši i heteráci se mohou dosyta vynadívat na péra. Už jen pro ty přesvědčivé sexy vzdechy, honění si a dusnou prošukanou atmosféru, z níž jak od...

Učený z nebe nespadl

Je cennější dobře zvládnutá divadelní hra řekněme oddechovějšího typu (nemám na mysli vyložený škvár), nebo ambiciózní kus, který ale vyznívá tak trochu do ztracena, nebo je to rovnou promarněná šance? Záleží to do velké míry na tom, zda je onen profi kousek doopravdy...

Šminky civilizace

Zhlédnout Srdce temnoty v Divadle Komedie pokládám div ne za povinnost. Za víc. Lidé by se tam měli tahat násilím rovnou z ulic a přivazovat k sedadlům. Naděje, že každý stý při představení zažije malé zasvěcení, by za to rozhodně...

Dvě podoby lásky

Se švýcarským spisovatelem Peterem Stammem jsem se seznámila před šesti lety v New Yorku jako brigádnice na jednom literárním festivalu. Vodila jsem autory sem tam a když došlo na prostoje, vedli jsme nezávazné hovory o počasí a tvorbě. O pár týdnů...

Biodivadlo pro děti

Když se mě tříletý synek otázal, kde pracuji, a já odpověděla, že doma, podivil se. Vždyť přece doma se nepracuje, doma se bydlí, odvětil. Je zkrátka filuta a v mnohém zběhlejší než my stejně jako celá ta jeho generace přeobratných malých techniků...