Hledaný výraz: postřehy

Cirkuzkus si zkus

Psala se sobota 9. července. Před chvíli přestalo pršet. Vybavena pláštěnkou a kloboukem, protože na deštníky nevěřím, jsem vstoupila do přívětivého areálu letního kina v Olomouci.

Ján Zavarský – náčelník Dymiaca hlava

Jano by velice bručel pod vousy, kdybychom o něm i v tuto chvíli mluvili pouze s žalem, bolestí a smutkem, který prožíváme a který zasáhl nejvíc jeho nejbližší. Ale to by k jeho osobnosti, proslulé svérázným kombinováním humoru, ostrých, nekompromisních postřehů a...

Ivo Osolsobě: Ostenze, hra, jazyk

Přemýšlela jsem o své divadelní bibli – ačkoli v mém případě se určitě myslí bible teatrologická – dlouho, leč nakonec k ničemu nedošla.

Let’s get WILD! (No. 3)

Festival je v plném proudu a i během třetího dne jsme se dočkali, tentokrát už naposledy, dalšího díla od francouzského spisovatele Édouarda Louise.

Flora novosvětská (No. 5)

Sobotní program Divadelní Flory ovládly emoce. Oscilovaly na škále mezi soukromým a politickým, introspekcí a expresí, tichým prožíváním ve veřejné samotě a hlučným běsněním davů.

Divadelní tržiště v Pobřeží slonoviny

K festivalům, které by neměl minout žádný divadelní kosmopolita, patří Marché des Arts du Spectacle d’Abidjan (MASA) – velkolepý trh s živým uměním, jenž každé dva roky rozproudí Abidžan v Pobřeží slonoviny.

C. G. Jung

Původně jsme chtěli označit za „naši divadelní bibli“ knihu Petera Brooka Prázdný prostor, která je pro nás trvale inspirativní pro specifický přístup k divadelní tvořivosti.

Snaha o vzájemné pochopení

Hlavním cílem konference Culture Get-Together, kterou pořádá naše nezisková kulturní organizace, je vytvořit prostor pro témata, jež rezonují oblastí kultury. Konference proběhne 15. 9. – 16. 9. 2021 a účast je možná (také) online.

Průniky skrz naskrz (No. 2)

24. červen, druhý den mého nedávného pobytu v Praze.

Co čert nevzal

Tento text napsala Pavla Jónssonová (tehdy ještě Fediuková) v roce 1983 na stáži v Moskvě. To už zhruba tři roky existovala první česká ryze dívčí novovlnná kapela Plyn, která se kvůli restriktivním opatřením záhy musela přejmenovat a pokračovala pod názvem Dybbuk.

Sbohem, pane profesore! (No. 11)

Důležité pro mě bylo jeho přítomné bytí. Bytí v hypotéze a na její hranici... Na profesora Jana Císaře vzpomíná šéf Divadla Kámen Petr Macháček.

Sbohem, pane profesore! (No. 9)

Jeho chápání divadla jako znakového systému, který bude vždy sabotován tělesností a narušován přítomností originálu je relevatním přínosem k současným performance studies... Na prof. Císaře vzpomíná režisér Jiří Havelka.

Sbohem, pane profesore! (No. 2)

Zemřel prof. Jan Císař… Několik dnů po té zprávě jsem nebyl schopen napsat ani čárku... Na profesora Císaře vzpomíná divadelník a jeho blízký rodinný přítel Alexandr Gregar.

Uvařte si dobrý kafe poosmé

Z Divadla Bolka Polívky je nyní i nahrávací studio… V pondělí 15. března měl premiéru osmý díl podcastu MALÉhRY ke kafi, tentokrát s názvem Dobropodcast.

Declan Donnellan: Herec a jeho cíl

řed rokem 1989 byl mou divadelní biblí jednoznačně Prázdný prostor Petera Brooka, následně k němu přibývaly další knihy téhož autora – Pohyblivý bod, Nitky času a další, někdy drobné publikace, které jsem postupně ulovila v divadelní prodejně londýnského National...

Deset jednou ranou

Tuto zimu to bylo pět let, co jsem začal s víceméně pravidelným recenzováním knih o divadle pro tento list (už dříve jsem o nich psával i pro Divadelní revue). Vybídlo mě to k bilancování: a jeden z důvodů mé bilance je zamyšlení nad tím, že jsem se původně ujal kritické...

Marie Štípková: Čas je hráč

Před deseti lety absolvovala DAMU, kde v průběhu studia získala Cenu Jiřího Adamíry a Cenu Valtra Tauba. Odmítla nabídku stálého angažmá v Městských divadlech pražských, zůstala na volné noze a hostovala na Nové scéně Národního divadla, v Minoru, ve Švandově divadle, v...