Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Články autora: Lucie Němečková

    Černoch není kostým

    27. května 2019 Pro zobrazení komentářů zadejte heslo.

    Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

    Křídla Afriky nad Českem 2019 (No. 8)

    Navzdory myšlenkové uzavřenosti mnoha lidí a institucí a celkově nedobrému současnému vztahu české veřejnosti vůči všem, kdo přicházejí z Afriky, zažíváme cosi jako pozitivní česko-africkou renesanci. Staňme se i my, divadelníci, její součástí!

    Křídla Afriky nad Českem 2019 (No. 7)

    Karibské kultury jsou v Čechách mnohdy neznámé. I proto se Tvůrčí Afrika snaží tato bílá místa postupně zaplňovat. O pátečním vytoupení taneční skupiny Art&Fact z martinického Fort-de-France a pražské formace BaToCu v Divadle Ponec.

    Křídla Afriky nad Českem 2019 (No. 6)

    Kultura dělá byznys. Obzvlášť to platí v Africe.... Tvůrčí Afrika byla ve čtvrtek součástí mezinárodní konference o Africe Creative Innovative and Participative Africa konané Ministerstvem zahraničí v Černínském paláci.

    Křídla Afriky nad Českem 2019 (No. 1)

    V sobotu začal 15. ročník mezinárodního divadelního festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani. Na úvod proměnil piazzettu Národního divadla v Divadlo národů.

    Poslední komentáře

    Země odvážných divadelníků

    29. dubna 2019 Pro zobrazení komentářů zadejte heslo.

    Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

    Nesmrtelnost tajemného Íránu

    8. ročník filmového festivalu ÍRÁN:CI, Praha/Brno/Bratislava 15. – 26. 1. 2019

    V Sibiu se nebojí pustit si svět k sobě domů

    Rumunské Sibiu, chcete-li německy Hermanstadt, je malebné město v Transylvánii, počtem obyvatel srovnatelné s Plzní. Svým charakterem někomu připomene Olomouc, jinému Norimberk. Na mě během červnové návštěvy Mezinárodního divadelního festivalu dýchla atmosféra Hradce...

    Akwaba! aneb Afrika tě bude ve všem překvapovat

    Akwaba! aneb Afrika tě bude ve všem překvapovat

    Českému divadlu se podařila nevídaná věc. V době, kdy se představitelé naší kultury a valná část kulturní veřejnosti (o té nekulturní nemluvě) obracejí od Afriky zády, vyslal Institut divadelního umění – Divadelní ústav poprvé v historii průzkumnou delegaci do západní...

    Skutečnost může být jen zdání

    Jít na festival současných íránských filmů, jehož 7. ročník se letos konal ve dnech 10.–21. ledna postupně v Praze, Brně a Bratislavě, a myslet si, že uvidíte jen samé filmy „z“ a „o“ Íránu, je vlastně svým způsobem předsudek.

    Tvůj problém je i mým problémem…

    Již 33. ročník Festivalu frankofonie v Limoges, jehož čestným hostem bylo Haiti, si jako motto vybral citát Danyho Laferrièra, haitského autora žijícího v Kanadě (v Čechách vyšla jeho kniha Jak se milovat s černochem a neunavit se): Exil času je neúprosnější než exil místa....

    Sto růží v bidetu (VII) – Divadelní svědectví Lídy Engelové

    Konečně má láska z největších – český jazyk. Tedy především Divadlo Viola.

    Sto růží v bidetu (VI) – Divadelní svědectví Lídy Engelové

    Štěstí jménem rozhlas.

    Sto růží v bidetu (V) – Divadelní svědectví Lídy Engelové

    Na ministerstvu kultury se něco stalo. Proč a komu, nevím, ale v roce 1984 se najednou začal řešit problém jednostrannosti dvoustranné kulturní dohody se SSSR aneb Proces Na zábradlí a v Leningradě.

    Sto růží v bidetu (IV) Divadelní svědectví Lídy Engelové

    Když se v divadle nehraje o život, má se jít od toho.

    Sto růží v bidetu (III) Divadelní svědectví Lídy Engelové

    Učednická léta skončila.

    Sto růží v bidetu (II)

    Řady kamarádů po roce 1968 prořídly. Ztráty jsem definitivně přestala vnímat po emigraci člověka z nejbližších, Sheily (Mirky) Ochové.



    Obsah,