Články autora: Lucie Němečková

Avignonská ztělesnění všehosvěta

Nová citlivost, nový pohled, nová otevřenost. Tak bych charakterizovala proud, který si razí stále sebevědoměji cestu avignonským festivalem. Bezostyšně se ptá, odkrývá dávno zasutá tabu, zpochybňuje, rozebírá a tříbí, znovu definuje, ohledává hranice… V rámci letošní...

Roztáhnout křídla a letět (XII)

Na jaře 2002 nás festival v Besançonu požádal, abychom se stejným týmem, s jakým jsme tam uvedli Couperinovy Leçons de Ténèbres (Lekce z temnot), o nichž jste si mohli přečíst v minulém díle, tedy se souborem XVII-21 Musique des Lumières Jeana-Christopha Frische a s naší...

Roztáhnout křídla a letět (XI)

Ne každý titul klasického repertoáru je vhodný pro loutkové divadlo. Proto každá volba inscenovaného titulu vždy vyžadovala precizní znalost předlohy a jejích inscenačních možností.

Roztáhnout křídla a letět (X)

Život naší divadelní společnosti šel různými cestami. Například v roce 1994 se ve Francii slavilo pětisté výročí Rabelaisova narození. Michaël Kerjean mě tehdy požádal, abych ho vystřídal ve vedení Marché médiéval (Středověkého tržiště), což je hlavní prostor...

Roztáhnout křídla a letět (IX)

Padox se snaží splynout s prostředím, s obyvateli, a proto dělá všechno jako ostatní. Napodobuje, aby pochopil druhého a stal se součástí jeho hry.

Roztáhnout křídla a letět (VIII)

Velmi brzy, už v roce 1973, jsem si usmyslel, že hudba našich inscenací bude původní, hraná – pokud to půjde – naživo.

Roztáhnout křídla a letět (VII)

V roce 1978 se naše divadelní společnost usadila ve městě Épinal na východě Francie. Levice tam právě vyhrála obecní volby a hledali kulturní směřování regionu.

Listopadové divadelnění na Martiniku

V hlavním městě Martiniku, Fort-de-France, se od 8. do 14. listopadu uskutečnil druhý ročník divadelního festivalu Les Théâtrales de Novembre zaměřeného na současnou dramatickou tvorbu napříč kontinenty.

Roztáhnout křídla a letět (VI)

Během tohoto našeho velmi aktivního období v polovině sedmdesátých let jsme zatoužili po stálém působišti v Paříži, prvním pařížském divadle věnovaném loutkářství pro dospělé.

Roztáhnout křídla a letět (V)

Pro Společnost Jeana Davyho, která pro mě byla na začátku mé kariéry velmi důležitá, jsem režíroval několik inscenací.

Má divadelní bible (No. 67)

Mou divadelní biblí, tórou i koránem je 158. číslo francouzského časopisu Théâtre/Public z roku 2001. Sto čtyři stran... Proti dvěma deskám Desatera vlastně pěkná bichle.

Roztáhnout křídla a letět (IV)

Komuna byla naší první inscenací s loutkami. Pro nás takové řešení představovalo způsob, jak se vypořádat s dobovou karikaturou i s davem tehdejších komunardů. Jednalo se také o naši první spolupráci s loutkářem Marcelem Violettem.

Roztáhnout křídla a letět (III)

Pak přišel zásadní rok 1968. Zásadní z uměleckého hlediska, protože v roce 1968 jsem se setkal s Bread and Puppet a bunraku, politickým loutkářstvím a tradičním uměním na nejvyšší úrovni.

Roztáhnout křídla a letět (II)

Přerod v profesionály se uskutečnil v roce 1964 velmi jednoduše, prostřednictvím Labicheovy aktovky Le Voyage autour de ma marmite (Cesta kolem mého hrnce), kterou jsme hráli s maskami inspirovanými Daumierem.

Roztáhnout křídla a letět (I)

Bylo to v roce 1998, kdy jsem nabídla své frankofonní divadelní služby tehdejšímu řediteli Klicperova divadla a Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů Ladislavu Zemanovi. Společnou řeč jsme našli okamžitě...

Obejmout celý svět a stát se ostrovem

Festival Zébrures d’autumne, kterému se většinou říká festival v Limoges, by měl znát každý. Pro frankofonní divadlo je důležitější než Avignon...

Dnešní svět patří minoritám

Prohlásil před pětatřiceti lety konžský dramatik, prozaik a básník Sony Labou Tansi. Jeho slova letos v zahradě domu zakladatele Avignonského festivalu Jeana Vilara připomněl herec Etienne Minoungou.