Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Články autora: Lucie Němečková

    Život pátý aneb Revoluce

    Životy Ladislava Zemana (V) aneb Revoluce

    Život čtvrtý aneb V prvním plánu divadlo

    Životy Ladislava Zemana (IV) aneb V prvním plánu divadlo

    Život třetí aneb Na cestách s pardubickým hokejem a kapelou Kantoři

    Životy Ladislava Zemana (III) aneb Mezi hokejisty

    Život druhý aneb Jak ho to nakoplo jinam

    Ze školních škamen rovnou do montérek! To jsou paradoxy… aneb Životy Ladislava Zemana (II)

    Životy Ladislava Zemana

    Ladislav Zeman

    Život první aneb Co všechno se s ním táhne už od dob, kdy byl ještě kluk

    Poslední komentáře

    Yehezkel Lazarov: Dnes v noci letím na Aljašku! aneb Nejtěžší je zůstat optimistou

    Igor Lazarov

    Dramaturgie Divadla evropských regionů v Hradci Králové vybrala letos mezi jinými inscenaci Iglú mladého izraelského dramatika Yehezkela Lazarova. Pozvání se uskutečnilo za podpory Izraelského velvyslanectví v Praze, a představení ve Studiu Beseda navštívil dokonce sám velvyslanec,...

    Martin Donutil: Být někdo jiný

    V aktuálním čísle Divadelních novin č. 10/2014 vyšel velký rozhovor s hercem Martinem Donutilem. Kdo jej četl pozorně, možná jej udivilo, že jeden z mezititulků nese název Být někdo jiný... aneb Bonus k rozhovoru s Martinem Donutilem.

    Martin Donutil: Neuznávám cestu vzorů, ale vzdoru

    Martin Donutil

    Martin Donutil to nemá lehké. Být synem slavného herce Miroslava, vydat se v jeho stopách, to chce přinejmenším odvahu. Martin jde ještě dál. Nebojí se postavit vedle svého otce na jevišti. On jako Amadeus hraje se svým tátou v roli Salieriho v Morávkově inscenaci na Provázku. A...

    Martin Stropnický: Nahoru a dolů X

    Uvažoval jsem, že se do konkurzu na ředitele přihlásím a objednal jsem se u primátora. Neloboval jsem za sebe, řekl jsem jenom, že se chci do výběrového řízení přihlásit, ale pokud to bude skutečně soutěž. Záverečný díl vzpomínek Martina Stropnického

    Martin Stropnický: Nahoru a dolů IX

    Jako každý umělecký šéf, i já jsem musel se svými dramaturgy věnovat velkou část své kapacity hledání diváckého komediálního textu. Poznamenán svojí minulostí vzplanul jsem nepříliš původně (divil jsem se, že to nikdo neudělal přede mnou) pro pokus o divadelní adaptaci...

    Martin Stropnický: Nahoru a dolů VIII

    Když jsem se někdy z jara roku 2002 rozhodl, že se vrátím do divadla, chtěl jsem si ověřit, jestli opakovaná vinohradská výzva k návratu platí i v onu konkrétní chvíli. Tak jsem do divadla zavolal a bylo mi řečeno, že samozřejmě ano a že to je úžasné. Ředitelka Jiřina...

    Nahoru a dolů VII

    Nabídl mi křeslo ministra kultury a k tomu přidal dva dny na rozmyšlenou. Vůbec nevím, co jsem tehdy odpověděl, ale ty dva dny na rozmyšlenou jsem si vzal. Položil jsem sluchátko a v hlavě mi hučelo.

    Nahoru a dolů VI

    Portugalci byli jedni z nejrychlejších a nejvřelejších stoupenců československého Listopadu ’89. Možná si vzpomenete, že se portugalští studenti složili a koupili Václavu Havlovi auto, protože Havel někde z legrace řekl, že zdědil samé aparátnické šestsetrojky a že si...

    Nahoru a dolů V

    V novinách jsem zahlédnul inzerát z ministerstva zahraničí, který „ústy Dienstbierovými“ volal po zájemcích, kteří by rádi vstoupili do diplomacie. Po vnitru to byla ideologií, propagandou a špiclováním nejprolezlejší složka státní správy. Proto tam bylo potřeba v co...

    Nahoru a dolů IV

    10. prosince 2013 Žádný komentář

    Tři hezké roky do revoluce (intermezzo v Divadle na Vinohradech)

    Nahoru a dolů III (rozhovor s Martinem Stropnickým)

    26. listopadu 2013 Žádný komentář

    Existuje u divadla skutečné přátelství? Řečeno s trochou cynismu: velká a opravdová kamarádství jsou u divadla vzácná. Aneb Nenechat si ukrást mládí (MDP 1980–1986)

    Nahoru a dolů II (rozhovor s Martinem Stropnickým)

    13. listopadu 2013 Žádný komentář

    Regina Rázlová byla tenkrát třicetiletá, vysoká, sportovní blondýna, s vlasy nakrátko, na tehdejší poměry velice šik, vzezřením téměř posel kapitalismu. My, kterým bylo osmnáct devatenáct, jsme nevěděli, jestli s ní máme koketovat, nebo se jí bát. Celou dobu nebylo jasné,...



    Obsah,