Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Krkem velbloudím (No. 5)

    V neděli festival servíroval v Divadle Na zábradlí kulturní kuskus. Chutný maghrebský pokrm z množství spařených kuliček vytvarovaných z prosa, pšenice či ječmene si získal oblibu už i v českých kuchyních. Ale co kuskus složený z krátkých loutkových představení, scénických čtení a povídání?

    Program začal odpoledním rodinným představením Útěk, Foto Irena Vodáková

    Program začal odpoledním rodinným představením Útěk, pro které se pojmenování pohádka vlastně moc nehodí. Jde spíš o melancholický alegorický příběh o ztrátě domova, svých blízkých, o putování a nových nadějích. Tedy témata, která trápí dospělé, ale nevyhnou se ani dětem. Herci Husam Abed a Réka Deák je sdělují poetickou a vizuálně atraktivní formou, téměř beze slov, pomocí loutek a scénografie Báry Čechové s živým hudebním doprovodem. Inscenace, která vznikla letos v květnu v produkci studia Řetízek, volně vychází z knihy slovenského autora Marka Vadase Na útěku.

    Představení v Eliadově knihovně vystřídala v podkroví hra na arabskou loutnu Marwana Alsolaimana a čtení poezie z jeho první – právě vydané – sbírky básní Neumím čeŠky, kterou vydalo nakladatelství Dar Ibn Rushd s humornými ilustracemi Jaroslavy Bičovské.

    Marwan Alsolaiman se svou sbírkou poezie Neumím čeŠky. Foto Irena Vodáková

    Až do pozdních večerních hodin tak návštěvníci přecházeli mezi Eliadovou knihovnou a zkušebnou v podkroví. Putovali mezi různými světy. Od loutkové metafory o základní lidské potřebě domova a lásky pro všechny přes aforismy a jazykové poetické hrátky s češtinou Marwana Alsolaimana až po sdílené zkušenosti iráckého filmaře Ahmeda Al Sabaie, jenž našel svůj nový domov a pocit svobody v Praze. Či od pátrání po českých stopách ve starých arabských rukopisech Charifa Bahbouha až ke scénickým čtením autorů ze Sýrie a Iráku a loutkovému zpracování arabské Kámasútry.

    Nakladatel Charif Bahbouh. Foto Irena Vodáková

    Nakladatel Charif Bahbouh a irácký filmař Ahmed Al Sabai. Foto Irena Vodáková

    Každoročně festival zve do České republiky také zahraniční tvůrce. Letos jím byl dramatik, scenárista a novinář Amre Sawah, který v roce 2015 opustil válečnou Sýrii a v současné době žije ve Francii. Jeho hru Tajemství rodiny, kterou napsal v rámci projektu Ecritures vagabondes, vydalo belgické nakladatelství Emila Lansmana. V Damašku ji v roce 2006 uvedla francouzská režisérka Catherine Boskowitz.

    Scénické čtení hry Amre Sawaha Tajemství rodiny nabídli v Eliadově knuihovně studenti VOŠH David Sirový a Radka Dvořáková spolu se svou pedagožkou, herečkou Radkou Fidlerovou (vpravo). Foto Irena Vodáková

    Text v českém překladu Petra Felčera a Adama Pospíšila představila jako scénické čtení herečka Radka Fidlerová se studenty VOŠH Davidem Sirovým a Radkou Dvořákovou v režii Romana Meluzína. Téměř detektivní příběh, v němž se postupně rozplétá tajemství rodiny, tragédie matky, která chce stůj co stůj uchránit své syny, z nichž už jí zbývá jen jediný, před fundamentalisty, vzdáleně připomíná Čapkovu Matku. Ačkoli každé z děl končí jinak, spojuje je vypjaté dilema manželky a matky a výrazné humanistické poselství.

    Další scénické čtení, tentokrát z románu iráckého autora Ahmeda Saadawi Frankenstein v Bagdádu, připravili arabisté. Foto Irena Vodáková

    Další scénické čtení, tentokrát z románu iráckého autora Ahmeda Saadawi Frankenstein v Bagdádu, za nějž autor získal v roce 2014 prestižní Mezinárodní cenu za arabskou literaturu, připravili arabisté. František Ondráš, který ukázky z románu přeložil do češtiny, zvolil pro přetlumočení základní myšlenky díla, v němž se proplétají nejrůznější drobné příběhy, působivé scénické řešení. Jako Hádí al- Áttág, sběrač haraburdí, vyslechne spoustu příběhů, které pak vypráví. Jeho haraburdí představují kousky dýně opatřené lidskými údy a rozdané mezi diváky. U stolku sedí jakási komise, Adéla Provazníková a Jakub Rumpl, posuzující identitu dotyčných částí lidského těla. Zprvu vše vypadá jako zábavná hra, než nám dojde, že jde vlastně o pozůstatky po výbuchu. Ahmed Saadawi měl rovněž přijet do Prahy. Bohužel na poslední chvíli mu v tom zabránila současná vypjatá situace v Iráku. Věříme, že aspoň jeho výjimečný román, přeložený do mnoha světových jazyků, se brzy objeví také v českém překladu.

    Závěr večera v Eliadově knihovně byl tzv. „s hvězdičkou“. Foto Irena Vodáková

    Závěr večera v Eliadově knihovně byl tzv. „s hvězdičkou“. Herečky Réka Deák a Maia Chanvin, kterou alternovala Daniela Grohová, si zvolily před zhruba třemi lety vzrušující téma své loutkové inscenace: umění milovat. A jako svého rádce si vzaly pozoruhodné dílo o sexu a erotice staré čtyři století od skvělého vypravěče Muhammada an-Nafzáwího: Perfumed garden. Kniha vyšla v českém překladu Svetozára Pantůčka v nakladatelství Dar Ibn Rushd s názvem Zahrada vůní pro potěchu myslí. Nečekejte však žádnou pornografickou peep show, nýbrž vtipné, nápadité a hravé představení, elegantně a s nadsázkou osvobozující diváky od mnoha milostných tabu a podporující v nich nejen smyslnost, ale i fantazii.

    ///

    Více o festivalu Nad Prahou půlměsíc na i-DN:

    Nad Prahou půlměsíc


    Komentáře k článku: Krkem velbloudím (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,