Články autora: Veronika Holečková

RECENZE: Dítě ve zvířecí říši

A je tu ještě jedno ohlédnutí za festivalem Dítě v Dlouhé. Tentokrát s tolik oblíbenou zvířecí tematikou. Zvířecí hrdinové se objevili v inscenaci Eyjú v podání pražského Studia DAMÚZA i v adaptaci pohádky Boženy Němcové Sedmero krkavců královehradeckého Divadla Drak....

RECENZE Drag Fatale a žiadna iná!

Pokud jste nikdy neslyšeli o PiNKBUS platformě, pak jste nejspíš zaspali jednu z nejunikátnějších divadelních vln. Od roku 2016 představuje tato platforma nejsoučasnější tvorbu queer umělců a propojuje „undergroundovou queer scénu a profesionální etablované umělce“....

FESTIVAL: Střípky z Venuše podruhé

Každý máme své dny, stejně jako Venuše ve Švehlovce, která již desátým rokem uvádí ve svých prostorách festival Venušiny dny. Během letošního ročníku se představilo osm inscenací, které různými perspektivami pohlížejí na problematiku spojenou s něžným pohlavím....

RECENZE: Tygře vstávej, je čas žít!

V určitém věku se téměř každý domnívá, že mu patří svět – hýří, miluje, cestuje a vychutnává tresť života, se vším, co bere i dává. Když pak nastoupí do zaměstnání, založí si rodinu a jeho vnitřní zvíře krotne, utichá, až u mnohých zmizí nadobro. Což není...

REPORTÁŽ: Dítě v Dlouhé, kachničky a čas

Už od dob Jana Amose Komenského se divadlo využívalo jako didaktický prostředek ke vzdělávání a letošní ročník festivalu Dítě v Dlouhé v této tradici pokračuje. Po plzeňské inscenaci Čáslavská – Tokio – 1964 pokračuje edukativním směrem i Jihočeské divadlo, které...

RECENZE: Navzdory jazyku a času

Kdyby se vás někdo zeptal na nejznámější divadelní repliky, pak se vám bez pochyby vedle „Být, či nebýt“ vybaví i „Svůj širák odhazuji v dál!“ gaskoňského fanfaróna známého svou poetickou duší, jehož ostrovtip bere dech i život. Nejde o nikoho jiného...

Nichts ist ok (No. 3)

Franze Kafku téměř všichni znají z učebnicových definic jako pražského Němce píšícího o nefunkčnosti systému a rozpolcenosti člověka v něm.

A k čemu to všechno je? (No. 3)

Projde-li si člověk nějakou traumatizující zkušeností, častou reakcí bývá moment tak zvaného zamrznutí – jedná se o formu přirozené ochrany těla před silným stresem.

A k čemu to všechno je? (No. 2)

Inscenace Medea’s Children propůjčuje hlas téměř výhradně dětským/dospívajícím hercům a herečkám, skrze něž se suverénním způsobem dotýká tématu rodinných traumat, vraždy a sebevraždy.

A k čemu to všechno je? (No. 1)

Křižovatka představuje prostor, kde se střetávají protichůdné pohledy a konfrontuje se vzájemný nesoulad názorů či vztahů – tak jako se tomu děje každý rok v rámci festivalu Pražské křižovatky.

Nichts ist ok (No. 1)

Od jistého bodu není návratu. Toho bodu je třeba dosáhnout, píše Franz Kafka ve svém románu Proces.

Zápisky malé kritičky (No. 9)

Vzpomínky neapolského rione.

Zápisky malé kritičky (No. 8)

Kdo se bojí vlastní identity?

Zápisky malé kritičky (No. 7)

Máte-li v místnosti alespoň jednoho člověka z dětského domova – na koho se obrátíte ve školní třídě, když se zmíní, že se objevily vši? Koho určitě nepožádáte o vytvoření rodného stromu?

Divadelní tramping (No. 8)

Vypnout hlavu. Utišit svět. Chvíli jen tak být. Takovou příležitost poskytl účastníkům procházkový site-specific projekt uskupení Unkulunkulu s názvem escapeescape.

Divadelní tramping (No. 6)

Kdyby tento text mohl mít titul jiný než festivalový, byl by to: Velká uhlíková stopa.

PRSD aneb Hvězdná smršť

Kam se poděla veršovaná, filozofující antika, ptáte se? Rozmělnila se v suverénní hvězdné smršti Perseidy letošního ročníku Antické Štvanice.