Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky

    Jan Kopecký: Milá Katko

    11. listopadu 2019 Pro zobrazení komentářů zadejte heslo.

    Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

    Divadlo je věc veřejná (V)

    29. října 2019 a Pro zobrazení komentářů zadejte heslo.

    Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

    Divadlo je věc veřejná (IV)

    14. října 2019 a Pro zobrazení komentářů zadejte heslo.

    Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

    Divadlo je věc veřejná (III)

    28. září 2019, a Pro zobrazení komentářů zadejte heslo.

    Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

    Divadlo je věc veřejná (II)

    16. září 2019, a Pro zobrazení komentářů zadejte heslo.

    Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

    Poslední komentáře

    Divadlo je věc veřejná (I) Vlasta Gallerová, Karel Kříž

    05. září 2019 a Pro zobrazení komentářů zadejte heslo.

    Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

    Příliš krátké životy (XIII)

    24. června 2019 Žádný komentář

    Po listopadu 1989 se u nás v divadle dveře netrhly. Stále se někdo objevoval, kdo byl zvědav na poměry „venku“. S mnohými jsem jezdil po Vídni, abych jim ukázal město, a musím přiznat, že především mužští (ale nejenom) návštěvníci chtěli vidět trasy, kde po stranách...

    Příliš krátké životy (XII)

    10. června 2019 Žádný komentář

    Theater Brett v šestém vídeňském obvodu, nedaleko vlastního středu Vídně, s dobrým dopravním spojením a skromnou, ale odpovídající infrastrukturou, se nám stal skutečným domovem.

    Příliš krátké životy (XI)

    Příliš krátké životy (XI)
    27. května 2019 Žádný komentář

    Od podzimu roku 1981 jsme ve Vídni hráli hlavně v již jmenovaném divadélku v Lienfeldergasse, kde jsme se ovšem o prostor museli dělit s několika dalšími skupinami a nemohli jsme tam ani nechávat uložené rekvizity „do příště“.

    Příliš krátké životy (X)

    13. května 2019 Žádný komentář

    V minulém (devátém) dílu svého seriálu jsem psal o naší novinářské i politické angažovanosti, přičemž jsem se zmínil také o spolupráci s berlínskými „informačními materiály“ a omylem jsem je v závorce podle svého zvyku uvedl jako Infoch, což je zavádějící: Infoch...

    Rusalka… (vzpomínka na Zuzanu Skalníkovou)

    12. května 2019 1 komentář

    Žádné čarování, tancování při Měsíčku či holotropní dýchání jí nebylo cizí... (vzpomínka dramaturgyně Věry Eliášková na loutkoherečku Zuzanu Skalníkovou)

    Příliš krátké životy (IX)

    29. dubna 2019 Žádný komentář

    Březen 1979 byl dalším mezníkem v našem společném životě. K prvnímu dni tohoto měsíce jsme se rozhodli, že se budeme naplno věnovat naší vlastní divadelní práci. Nika dala výpověď ve Volkstheateru. Já jsem ukončil svá studia na vídeňské univerzitě.

    Příliš krátké životy (VIII)

    15. dubna 2019 Žádný komentář

    Nedovedli jsme si představit, že zůstaneme žít „nastálo“ v Rakousku. Chtěli jsme dál do Francie. Když nás koncem léta 1977 navštívil francouzský kamarád, požádali jsme ho, aby nějak dosáhl toho, abychom se do Francie mohli nastěhovat.

    Příliš krátké životy (VII)

    01. dubna 2019 Žádný komentář

    Sedmý červenec 1977, přejíždíme československo-rakouské hranice.

    Příliš krátké životy (VI)

    18. března 2019 Žádný komentář

    Léto 1976 představovalo zvrat v našich životech. Mě už nikde nechtěli vzít do práce ani jako pomocného dělníka a možnosti Niky realizovat se v jakémkoli hereckém angažmá byly vyloučeny.

    Připomenutí

    Připomenutí
    18. března 2019 Žádný komentář

    15. září 1939. Bylo sychravo, padal sníh s deštěm, když ráno německé jednotky překročily hranice...

    Do posledních let měl na hraní nenasytnou chuť

    18. března 2019 Žádný komentář

    Členové divadla Činoherní klub s hlubokým zármutkem oznamují, že ve čtvrtek 14. března zemřel ve věku nedožitých sedmaosmdesáti let mnohaletý vynikající člen souboru Činoherního klubu, pan Stanislav Zindulka. Nabízíme jeho parte.



    Obsah,