Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (XI)

S Honzou Duškem, rozhlasákem, jsme zažili různý věci… V roce 1967, to bylo kulatý výročí VŘSR, jsme podnikli cestu do Ruska díky tomu, že rozhlas vypsal nějakou soutěž a její vítězové spolu s redaktory Mikrofóra – já byl redaktor Mikrofóra Severočeského kraje –...
Hovoří autor

Projev Pavla Kohouta v Divadle na Vinohradech před pátečním představením jeho hry Sex v provedení Ochotnického spolku ŽUMPA ze středočeských Nučic v rámci letošního PDFNJ.
Nestádní a nekonjunkturální, pevná, svá…

... a se smyslem pro humor! /Osobní vzpomínka na Ljubu Klosovou./
ZPRÁVY: Výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Hudebního divadla v Karlíně

Hlavní město Praha vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Hudební divadlo v Karlíně se sídlem Křižíkova 283/10, 186 00 Praha 8. Požadované předpoklady: ukončené vysokoškolské vzdělání – magisterský studijní program, případně bakalářský studijní program v souladu s nařízením vlády…
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (X)

Proslavila mě Porta, to byl opravdový zázrak, který mě v životě potkal. Zjistili tam, že tak, jak koncerty uvádím já, to nedělá nikdo. Protože já do toho říkám básničky… Ale vraťme se na začátek. Když se v roce 1967 konal první festival písničkářů zvaný Porta, to...
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (IX)

V polovině šedesátých let začala naše další etapa, kdy jsme uváděli beatniky, americký repertoár. A někdo mi poradil, abych si dal na ministerstvo kultury žádost hrát tzv. devizový kusy. To oni opravdu povolovali, ale vždycky jenom dvě nebo tři reprízy.
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (VIII)

Vedle divadla jsme jednou se souborem chtěli uspořádat také potlach. Normální trampský potlach, ale s naším programem. Kde by byl táborák, ale nezpívaly se trampské písničky, nýbrž by tam byl třeba Jirka Bulis a zpíval ty své.
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (VII)

Někdy na jaře roku 1965 se stala taková pro nás neočekávaná věc. Ivan Rajmont, tehdá student liberecké průmyslovky, nám přinesl na naše představení v libereckém S-klubu obálku a na ní bylo napsáno VH. Vzpomínám, že to bylo pastózně udělaný, to V a H mělo takový...
Potužil – zběsilý život

Nedávno zesnulý režisér Zdeněk Potužil byl ve svém nejlepším období uhrančivou osobností českého divadla... Osobní vzpomínka na zakladatele a dlouholetého vedoucího Divadla na okraji. Tuto i další najdete v dnes vycházejících Dn 14/2023.
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (VI)

Docela malé divadlo mělo svůj repertoár, který jsme cítili intuitivně, ale když se za ním dnes ohlédnu, inscenovali jsme v podstatě jakousi generační básnickou galerii.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 8)

Zajel jsem do Brna, vyhledal Vaška Šabatu a u něj jsem Chartu podepsal... Závěrečný díl rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem, tentokrát o Chartě 77 a co se kolem ní dělo.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 7)

Dubček mi řekl: "Soudruhu, ty jsi člen strany. Víš, co je důležité? My musíme dělat všechno pro to, aby se zachovala a rozvíjela jednota strany. My jednotu strany udržíme!"... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 6)

A Šabata mi povídá: "My potřebujeme lidi, jako jste vy, s vašimi názory. Vstupte do strany!"... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 5)

Tak tohle je česká kultura?!... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem, tentokrát o začátcích Theater Brett.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 4)

Nežili jsme mimo český a slovenský exil, ale na druhou stranu jsme nebyli na něj orientovaní či závislí... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 3)

My jsme nebyli androš, chtěli jsme si vybudovat divadlo... Třetí díl rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 2)

Vídeň - stejně jako Praha - byla centrum konspirace, špionů, podezírání, udávaní, sledování od první světové, a vlastně už dávno před ní... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Hrst vzpomínek na Kundery

Miloš Štědroň vzpomíná na Ludvíka a Milana Kunderu.