Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Robert Kvaček

    Foto archiv

    Robert Kvaček

    5. 7. 1932 Dvorce u Jičína – 27. 4. 2024 Lomnice nad Popelkou

    Významný český historik specializující se na období 19. a 20. století. Vedle UK vyučoval na DAMU, FAMU a na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.

    Když mu byly čtyři roky, přestěhovala se rodina do Jičína, do čtvrti, které místní říkali Rasovská čtvrť, protože se nachází za kopcem Šibeňák, kde kdysi stávala rasovna i šibenice. Od mládí byl zapáleným sportovcem, vynikajícím tenistou a fotbalistou. V září 1945 přestoupil z jičínské reálky, která se nacházela v budově tzv. Raisova učitelského ústavu v Husově ulici, na jičínské Lepařovo gymnázium do tercie. Studia ukončil maturitou v roce 1951.

    Maturanti Lepařova gymnázia v Jičíně (1951). Foto Příběhy našich sousedů

    Následovala studia na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ještě během studií na Karlově univerzitě působil jako asistent na Husově Ústavu československých dějin. Po absolvování UK v roce 1956 se plně zapojil do vědecké práce. Na konci padesátých let byl vyslýchán Státní bezpečností z důvodu jeho badatelství o osobě Edvarda Beneše v nedostatečně negativním podání.

    Šedesátá léta. Foto Příběhy našich sousedů

    Roku 1967 byl jmenován docentem Karlovy univerzity. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období 2. světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století. V době normalizace mu bylo zakázáno přednášet dějiny 20. století, což jej vedlo k prohloubení jeho zájmu o dějiny 19. století. Titul univerzitního profesora mohl získat až po sametové revoluci z rukou prezidenta Václava Havla.

    Na chodbě hlavní budovy UK v Praze. Foto UK

    Vedle působení na Karlově univerzitě se podílel na vzdělávání studentů FAMU, DAMU a Technické univerzity v Liberci, kde vyučoval  na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické.

    Byl členem řady vědeckých společností (Česko-slovenská komise historiků, Učená společnost ČR, Pekařova společnost Českého ráje…) a literárních organizací (Klub autorů literatury faktu, K 89), podílel se na tvorbě učebnic dějepisu pro základní školy. Účastnil se vzniku výukového DVD Obrazy z českých dějin 1914 až 2004. Vychoval mnoho profesionálních historiků a vedl řadu diplomových prací. Podporoval mnohé další vzdělávací projekty a rád přednášel pro širokou veřejnost. /Více o jeho práci na FF UK zde./

    V září 2012 s hlavní cenou Egona Erwina Kische za knihu Poslední den, která popisuje události, které předcházely Mnichovské dohodě v roce 1938 a důvody, proč vznikla. Foto Petr Wagenknecht

    Získal řadu ocenění. Byl několikanásobným laureátem Ceny Egona Erwina Kische za literaturu faktu (1996 – Causa Emil Hácha, 1997 – Generál Alois Eliáš, 2000 – Obžalována je vláda, 2012 – Poslední den). V roce 2007 obdržel – společně s jičínským historikem Vladimírem Úlehlou jako historicky první držitelé tohoto ocenění – Cenu města Jičína za celoživotní dílo a vynikající reprezentaci města. Ve stejném roce získal Cenu Slovenské republiky za literaturu faktu. V roce 2012 obdržel Stříbrnou medaili předsedy Senátu. V roce 2015 vyznamenání Zlatá lípa (vojenské ocenění za mimořádný přínos pro rozvoj obrany a bezpečnosti České republiky). V roce 2018 získal Medaili města Liberec. Nejvyššího ocenění se mu dostalo 7. března 2022, kdy z rukou tehdejšího prezidenta ČR Miloše Zemana obdržel Medaili Za zásluhy I. stupně. Ve stejném roce – při oslavě svých devadesátých narozenin 24. června 2022 ve vile Lanna – obdržel Historickou pamětní medaili Univerzity Karlovy.

    Žil v Jičíně, byl ženatý, měl syna.

    /Z více zdrojů – především Wikipedie a webu Příběhy našich sousedů – připravil a zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 27. dubna 2024

    Komentáře k článku: Zemřel Robert Kvaček

    1. Luděk Kovář

      Avatar

      Dobrý den,
      zde je uvedeno, že zemřel v Lomnici nad Popelkou: https://ucd.ff.cuni.cz/2024/04/27/zemrel-profesor-robert-kvacek/

      28.04.2024 (15.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Milan Mičík

      Avatar

      Profesor R. Kvaček
      byl historik, který realisticky hodnotil vývoj od vypuknutí Velké války, porážce a rozpadu R-U a vzniku Československa.
      I. republika, Mnichov, Protektorát a poválečný vývoj až do rozpadu Československa. To vše byla témata, se kterými se obtížně vyrovnával hledaje trend ČR v XXI. století. To se úplně nezdařilo, tak zůstávají neúplné vize a možné trendy ČR. Je to proces obtížný, na který lze navázat některými jeho myšlenkami s dílčími trendy. ČR patří mezi středoevropské země, to jsou naši sousedé a Maďarsko, částečně Švýcarsko. O těchto státech lze konstatovat, že dějiny těchto států kromě Švýcarska jsou složité a částečně pozitivní. Poražené Německo se stále hledá, a tak ovlivńuje celou Střední Evropu. Polsko jde jako vždy vlastní cestou. Evropu ovlivńuje tandem Francie a Německa, obě tyto evropské mocnosti nesou svoji historickou zátěž, nemají na soupeření s USA, Čínou a Ruskem. Velmi zapeklitá realita v první čtvrtině XXI. století.

      29.04.2024 (10.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Jiří Klicpera

      Avatar

      Pana profesora
      jsme měli několikrát v Pardubicích na přednáškách v Masarykově společnosti a plánovali jsme jeho pozvání nebo videozáznam s rozhovorem o situaci před Mnichovem. Měl vynikající znalosti ze studia korespondence velvyslanců našich spojenců, kteří strašlivé dezinformovali své vlády o situaci u nás. Některá jeho zjištění byla šokující.
      Velká čest jeho památce!

      29.04.2024 (21.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Alena Kottová

      Avatar

      Takových lidí,
      kteří mají obrovskou erudici, laskavý přístup a snahu interpretovat historii poctivě, kteří nepodlehli módě kácení model, kteří naopak usilují o zachování skutečných historickych hodnot a jejich využití pro kvalitnější přítomnost a budoucnost, je málo. Pan profesor obětoval svůj život krásnému cíli.
      Čest jeho památce. A vezměme si z něho příklad. Každý z nás může mít takový krásný cíl…

      30.04.2024 (4.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,