Články autora: Jan Šotkovský
Hazard, nebo veřejná služba? (No. 12)
Anketní výzvu DN beru jako hozenou rukavici...
Tragický osud posedlého romantika
Nazývat osud režiséra Zdeňka Pospíšila (1944–1993) tragickým není přehnané – Klára Hanáková ve své průkopnické monografii Pospa… ostatně podobně jako televizní pospíšilovský dokument z roku 2010 pracuje se smutnou ironií faktu, že Pospíšilova diplomová práce na JAMU...
Deset jednou ranou
Tuto zimu to bylo pět let, co jsem začal s víceméně pravidelným recenzováním knih o divadle pro tento list (už dříve jsem o nich psával i pro Divadelní revue). Vybídlo mě to k bilancování: a jeden z důvodů mé bilance je zamyšlení nad tím, že jsem se původně ujal kritické...
Poslední komentáře
- on Zemřel Milan Sládek Dovolte mi, prosím, projevit upřímnou soustrast. L…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14) Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114) Milý Bilbo, moc pěknej článek!
- on Fotoreportáž z předávání Cen DN 2024 Děkujeme všem, kteří při předávání Cen DN odcházej…
- on Zemřela Blažena Hončarivová Milá Baďo, díky za vše, co jste pro zdejší operu a…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) A já si pořád říkal, proč vás nepotkávám na Janáčk…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Drahý Mistře, milý příteli a bývalý kolego Jarosla…
Vizitka, nebo pomník?
10/2020 Předmluvu k výboru článků vydaných v časopise Scéna v letech 1980–1989 nadepsal její autor (a spolu s Milošem Petanou editor celého svazku) Jan Dvořák emfatickým titulkem Proč byli v listopadu 1989 nejpřipravenější a nejodvážnější divadelníci?
Jak chtěl Konstantin Sergejevič poradit negeniálním
6/2020 Stanislavského objev je desátou knihou, kterou za posledních deset let Jaroslav Vostrý jako autor či editor publikoval.
O hrdinství nerozhodně
01/2019 Pojmenovat tematické zaměření a žánr publikace České drama a český hrdina zkušené autorské dvojice Jaroslav Vostrý – Zuzana Sílová není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo; pokusit se o to by ale mohlo být vůbec klíčem k tomu, jak tuto knihu číst.
Jít odněkud někam
21/2018 Cenu Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo získalo Společenstvo vlastníků Jiřího Havelky a VOSTO5.
Příběh scénografa bez pozadí doby
18/2018 Jako nejaktivnější složka ediční činnosti Divadelního ústavu se vnějšímu pozorovateli jeví série monografií českých scénografů – jen za posledních několik let třebas o Josefu Jelínkovi, Janě Zbořilové, Janu Vančurovi, Ireně Greifové, Ivě Němcové či Karlu Zmrzlém....
Bylo jich pět
12/2018 Psaní o herectví je teatrologická Popelka. Z pochopitelných důvodů – je-li už samo divadlo uměním pomíjivým, je herectví jeho nejpomíjivější součástí.
Přečti si Seneku…
8/2018 … doporučuje jeden z protagonistů komedie Yasminy Rezy Obraz svému příteli jako reakci na jeho povzdechnutí, že mu chybí moudrost.
Postdramatično, kam se podíváš
4/2018 Někdy se to prostě stane. Nad nesporně cennou, ambiciózní a informačně vydatnou knihou se nakupí více otazníků, než by bylo záhodno. Je to i případ Horizontů evropského dramatu, rozměrného sborníku (neboli, jak se dnes korektně říká, „kolektivní monografie“), autorsky...
„Janžurka“ ke stažení
1/2018 Herecké monografie – a mám na mysli texty jistých odborných parametrů, nikoli urychlené kompilace z existujících rozhovorů nebo bulvárně laděné „zpovědi“ – v poválečných Čechách zažily dvě silná období. To první je spojeno s šestadvaceti kapesními svazky...
Tradiční divadlo radikálně nových výkladů
19/2017 Asi málokdo si ve světové teatrologii zaslouží výraz „doyen oboru“ jako dvaaosmdesátiletý americký historik a teoretik Marvin Carlson.
Vraždu bych spáchal velmi ochotně
17/2017 Pohled na opulentní, téměř pětisetstránkovou monografii Františka Zavřela (1874–1947) Dramatik na pranýři z pera pracovníka Ústavu pro českou literaturu AV ČR Eduarda Burgeta vzbuzuje nejprve nutkavou otázku: Kolik významnějších českých dramatiků se obdobně komplexní práce...
Skripta, paměti, či sumář mouder?
13/2017 Když se kniha jmenuje prostě O dramaturgii (Pražská scéna 2016), slibuje to mnohé. Čtenář, který je sám dramaturgem, si mne ruce: konečně gruntovní zamyšlení o povaze oboru, u něhož nelze říci, že by o něm existovaly stohy odborné literatury. (To, co je v češtině k...
Loučení umíněného pozorovatele
10/2017 Od renomovaného francouzského esejisty Georgese Banua vyšlo v češtině jen několik drobnějších textů časopisecky. Sbírka esejů Nepodrobený herec je ale první příležitostí se seznámit s jeho tvorbou komplexněji.
Když kritikova hvězda září
7/2017 Původně jsem si myslel, že po loňské obsáhlé recenzi na „šedesátkový“ a „sedmdesátkový“ díl souboru hudební publicistiky Jiřího Černého už psát speciálně o tom „osmdesátkovém“ nebude třeba. Autor týž, princip týž, doba podobná. Jenže marná sláva: ta kniha...