Otevřít se hereckým impulzům Orientu
Když se řekne japonské performativní umění, mnozí z nás si jako první vybaví tanečníka Mina Tanaku (*1945). Poprvé u nás vystupoval před více než čtyřiceti lety a vrací se sem dodnes. V polovině 70. let opustil techniku baletu a moderního tance, v nichž byl vyškolen, a vydal se cestou experimentálního zkoumání pohybu. Ve stejné době rozvíjí jeho generační souputník, režisér a teoretik Tadashi Suzuki (*1939) se svou divadelní skupinou v horské japonské vesničce Toga novou hereckou metodu. I on se vrací ke kořenům expresivity těla, i on získává mezinárodní věhlas. Americký herec s mexickými kořeny Marcos Martinéz se s Tadashi Suzukim seznámil během studia herectví na Julliard School v New Yorku. Workshop vedený japonským umělcem ho natolik zaujal, že odjel jeho metodu do Japonska blíže prozkoumat, a od roku 1991 ji sám vyučuje.
