Jaká je situace v Národním institutu pro kulturu? Dozvíme se v druhé půli roku

 
K 1. červenci loňského roku vznikla nová příspěvková organizace ministerstva kultury – Národní institut pro kulturu (NIK). A to sloučením Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) a Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Novou ředitelkou NIKu se (s mandátem na šest let) stala Kateřina Churtajeva, která vzešla z výběrového řízení (podrobnosti, včetně střednědobé koncepce, jsou k dispozici na webu ministerstva kultury).  Jejím bezprostředně předchozím působištěm byl Královéhradecký kraj, kde pracovala jako vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Jak se NIKu daří po sedmi měsících existence a pod novým vedením?

Připomeňme, že vznik příspěvkovky provázely kontroverze, včetně odporu části kulturní obce a netransparentního zdůvodnění sloučení ze strany ministerstva a tehdejšího ministra kultury Martina Baxy (ODS). Což mohlo zanechat u části kulturní obce dodnes určitou pachuť. Mezitím se také změnila vláda a ministerstvo kultury získali Motoristé se svým ministrem Otou Klempířem.

 

Za Divadelní noviny jsem tedy požádala Kateřinu Churtajevu o rozhovor. Chtěla jsem se dozvědět, co se za půl roku jejího vedení v NIKu podařilo, jak pokračuje sloučení, jaká je atmosféra v organizaci, na čem aktuálně v NIK pracují a jak to vypadá se stěhováním, neboť nájemné v části nynějších budov, kde organizace sídlí, výhledově skončí. Jít mělo o situační zprávu, a to právě i ve vztahu ke změně v resortu kultury.

 

Kateřina Churtajeva však v tuto chvíli rozhovor odmítla. „Turbulentní období uplynulého půlroku bylo příliš krátké, křehké a náročné na to, abychom už sklidili nějaké plody. První semínka jsou zasazena, ale celý proces potřebuje ještě čas. Jakkoliv chápu, že půl roku vypadá zvenku jako dlouhá doba, viděno zevnitř nyní relativně velké organizace a tak zásadního zásahu do jejího fungování je to opravdu chvilka. Vše, co vás zajímá, by šlo reflektovat nejdřív například v polovině letošního roku, ještě lépe pak v jeho druhé polovině. Ke konci roku bychom mimo jiné měli mít zpracovanou naši rozvojovou strategii, na které jsme začali pracovat a která nás nasměruje v naší další činnosti,“ uvedla se souhlasem zveřejnění v naší mailové komunikaci.

 

K rozhovoru se tedy letos v Divadelních novinách vrátíme, snad se ho napodruhé podaří uskutečnit. Pro tuto chvíli se vtírá jen neodbytná otázka: Nezasloužila by si kulturní obec po sedmi měsících po změně aktuálních informací přeci jen o dost víc? Zvlášť, když se ve střednědobé koncepci, kterou Kateřina Churtajeva předložila ve výběrovém řízení, píše o tom, jak nezbytná je pro přijetí sloučení komunikace dovnitř i navenek. A zvláště tehdy, když je otevřenost první hodnotou, k níž se ve vztahu k práci v NIK v této koncepci hlásí.

Divadelní noviny

Přihlášení

Připomeňme, že vznik příspěvkovky provázely kontroverze, včetně odporu části kulturní obce a netransparentního zdůvodnění sloučení ze strany ministerstva a tehdejšího ministra kultury Martina Baxy (ODS). Což mohlo zanechat u části kulturní obce dodnes určitou pachuť. Mezitím se také změnila vláda a ministerstvo kultury získali Motoristé se svým ministrem Otou Klempířem.

 

Za Divadelní noviny jsem tedy požádala Kateřinu Churtajevu o rozhovor. Chtěla jsem se dozvědět, co se za půl roku jejího vedení v NIKu podařilo, jak pokračuje sloučení, jaká je atmosféra v organizaci, na čem aktuálně v NIK pracují a jak to vypadá se stěhováním, neboť nájemné v části nynějších budov, kde organizace sídlí, výhledově skončí. Jít mělo o situační zprávu, a to právě i ve vztahu ke změně v resortu kultury.

 

Kateřina Churtajeva však v tuto chvíli rozhovor odmítla. „Turbulentní období uplynulého půlroku bylo příliš krátké, křehké a náročné na to, abychom už sklidili nějaké plody. První semínka jsou zasazena, ale celý proces potřebuje ještě čas. Jakkoliv chápu, že půl roku vypadá zvenku jako dlouhá doba, viděno zevnitř nyní relativně velké organizace a tak zásadního zásahu do jejího fungování je to opravdu chvilka. Vše, co vás zajímá, by šlo reflektovat nejdřív například v polovině letošního roku, ještě lépe pak v jeho druhé polovině. Ke konci roku bychom mimo jiné měli mít zpracovanou naši rozvojovou strategii, na které jsme začali pracovat a která nás nasměruje v naší další činnosti,“ uvedla se souhlasem zveřejnění v naší mailové komunikaci.

 

K rozhovoru se tedy letos v Divadelních novinách vrátíme, snad se ho napodruhé podaří uskutečnit. Pro tuto chvíli se vtírá jen neodbytná otázka: Nezasloužila by si kulturní obec po sedmi měsících po změně aktuálních informací přeci jen o dost víc? Zvlášť, když se ve střednědobé koncepci, kterou Kateřina Churtajeva předložila ve výběrovém řízení, píše o tom, jak nezbytná je pro přijetí sloučení komunikace dovnitř i navenek. A zvláště tehdy, když je otevřenost první hodnotou, k níž se ve vztahu k práci v NIK v této koncepci hlásí.