Kategorie článků:
Setkáním sláva! (No. 2)
Brněnská encounteří středa se nesla ve znamení snad letos už naposledy se vracející zimy, příšeří divadelních sálů tak poskytla vítaný azyl mnoha promrzlým končetinám.
Setkáním sláva! (No. 1)
Mezinárodní festival divadelních škol Setkání/Encounter se po dvojici dlouhých let, kdy jeden ročník byl díky pandemickým strastem zcela zrušen, a loňský proběhl pouze online, konečně vrací ke svému osvědčenému formátu.
Viděno sedmnácti (No. 8)
Poslední – sobotní den – Malé inventury zahrnoval dva zážitky, které jako by symbolicky stály na opačných pólech divadelního spektra.
Poslední komentáře
- on Zemřela Simona Postlerová"To je prima, že se máme..." Smála se, vyprávěla a…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 508)Paráda! K snímku jsme doplnili informace ještě z d…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 508)"Neznámý muž" na fotce s Šostakovičem, Mejercholde…
- on REPORTÁŽ: Od kořínků (No. 3)Zdá se, že šlo o velmi působivou performanci. Škod…
- on Zemřel Ján UličianskyŠkoda, že se o tak významných lidech Československ…
- on Robert Jindra, dirigentMiluji Wagnera a především Lohengrina. S Pozdravem…
- on Zemřel Robert KvačekTakových lidí, kteří mají obrovskou erudici, laska…
Viděno sedmnácti (No. 7)
Nikdy pro mě nebylo obtížnější odpoutat se od vnějšího světa a veškerou svou pozornost směřovat k právě zakoušenému estetickému prožitku.
Viděno sedmnácti (No. 6)
Úvodem do temného sálu zaznívají neučesané (a tedy autentické) výpovědi dětských tanečníků a tanečnic, a jejich naivní motivace k tomu, proč jsou ochotni přizpůsobovat se mnohdy krutým školním metodám.
Viděno sedmnácti (No. 5)
Šestý festivalový den byl doslova zalitý sluncem, což jistě ocenili zejména účastníci průzkumné cesty po pravém břehu Vltavy pořádané v rámci speciální programové sekce nazvané Arts service & Networking.
Viděno sedmnácti (No. 4)
Ridina Ahmedová se v divadelním prostředí etablovala jako autorka hudby především tanečních a pohybových inscenací, svojí osobitou performancí ale navázala na tvorbu na jiné platformě.
Viděno sedmnácti (No. 3)
Reportáž z pondělního dne festivalu Malá inventura.
Viděno sedmnácti (No. 2)
Výběr z nedělního festivalového programu pro mě byl náročný, vždyť se hrálo osm představení a bez obraceče času šla stihnout jen dvě. Vybrala jsem dvě inscenace, které k sobě mají mnohým blízko.
Report z galaxie Zaráz (No. 3)
Uherské Hradiště se výzev nebojí, a svým divákům servíruje legendární rockovou operu Jesus Christ Superstar. Přiznám se bez mučení, že česká premiéra pro mě v roce 1994 byla zážitkem bezmála iniciačním.
Report z galaxie Zaráz (No.2)
Jedním z nesporných specifik Zarázu jsou inscenační dramaturgické bloky, v nichž můžeme nahlédnout významně rozdílná uvažování o identických žánrech, respektive autorech.
Report z galaxie Zaráz (No. 1)
Po roční pauze, zaviněné všem dobře známými důvody, se na scénu konečně vrátila jedna z perel nejmilejších, a sice společná bilanční přehlídka Městského divadla Zlín a Slováckého divadla Uherské Hradiště, Zaráz.
Video střípky z Divadelní Flory (No. 7)
Inscenace režisérů Háby a Krobota ve videozpravodaji číslo 7.
Otrlcova halloweenská sláva (No. 2)
Nedělní filmově otrlé hody byly ve svém objemu poloviční, výživné pak podobně jako sobotní nášup. Aeru zavládl Haloween v krystalicky čisté svůdnosti. Děti nedorazily, zážitky ano!
Otrlcova halloweenská sláva (No. 1)
Orgie záměrně pokleslého vkusu jsou zpátky v plné síle! Z Festivalu otrlého diváka přináší sérii reportáží Petr KlariN Klár.
AUFgeschlossen (No. 5)
"Našim genům je naše existence fuk. Traumata otce nemáš zapsaná v genech." O inscenaci Ptáci Schauspiel Köln píše v denním zpravodajství z PDFNJ Veronika Boušová.
