Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Očima Fantas-magiky (No. 5)

    Když se řekne laterna magika, většina z nás si ji spojí s divadelní či divadelně-filmovou tvorbou. Nicméně význam této vizuální formy, způsobu práce a její prezentace se neprojevuje jen v divadle. I o tom se mohli diváci přesvědčit v rámci prvního ročníku multimediálního festivalu Laterna fest konaném minulý týden pod záštitou Národního divadla.

    Mimo hlavního totiž skrýval tento festival i vedlejší program s názvem Galerie magika, kam mohli návštěvníci zavítat kdykoliv v průběhu festivalu. V provozní budově Nové scény (vchod z piazzety uprostřed náměstí Václava Havla) se nacházely čtyři drobné instalace pracující s virtuální realitou.

    Dvě z nich vytvořila slovenská nezávislá vizuální umělkyně Mária Júdová, s níž se mohli účastníci festivalu setkat třetí den, kdy se účastnila diskuse Nové technologie v živém umění. Její dva prezentované projekty se jmenují Kykeon a Constellation of the Flesh, přičemž v obou z nich se věnovala propojení virtuální reality a tance, včetně rituálů.

    Kykeon je dílo čistě zaměřené na rituály. Ve virtuální realitě tohoto díla měl účastník možnost spatřit zrod šamanů přes rituální tanec až po finální rozplynutí v mezihvězdném prostoru. Účastník je v tomto případě jen tichým pozorovatelem. Postavy šamanů kolem i skrz pozorovatele zcela nezaujatě procházejí. Mají necelistvá těla a místo hlav mají zvířecí lebky, což lze chápat jako odkaz k pradávným časům, jež jsou technologiemi dvacátého prvního století vytahovány na světlo světa. Po rituálu, který se konal „kousek opodál“ a k němuž pozorovatel bohužel nemůže dojít, se postavy postupně začly rozplývat a mizet v čemsi, co vypadalo jako hvězdná obloha. Ve stejné tichosti, v jaké se vše odehrává (když pomineme tichou, nevtíravou, rytmickou hudbu), se vše pozvolna rozplynulo a diváci tak zřejmě měli dojít uvědomění si, že tato – zhlédnutá, prožitá – virtuální realita slouží autorce jako forma k oživení zasutých vzpomínek na dávnou minulost.

    Podobným způsobem je vedena i Constellation of the flesh, ačkoliv zde je základem skutečná událost z jednoho vzácného setkání šamanů, které se odehrálo na konci léta roku 2019. V tomto projektu se Júdová pokouší zachytit „magické nadpřirozeno“, tajemno spojené s šamanskými rituály. Pozorovatel se stává součástí zvláštního světa tvořeného barevnými jiskrami, do něhož se promítají obrysy postav zachycující rituální pohyby. Stejně jako u předchozího projektu se i do tohoto díla promítá snaha tvůrkyně zachytit unikátnost a především těžko uchopitelnou nadpřirozenost okamžiku.

    Kromě Márie Júdové se ve výstavním prostoru nacházely ještě další dvě instalace, které se pojily se zahajovací produkcí Acqua Alta francouzského dua Adrien M & Claire B. Pokud účastníci neměli možnost představení na Nové scéně spatřit, byla tato expozice téměř plnohodnotnou náhražkou.

    Na dřevěném stolku bylo vystaveno několik otevřených knih, na jejichž stránkách se vždy vyjímala jedna z papíru vytvarovaná trojrozměrná scénografie. Foto LM

    Na dřevěném stolku bylo vystaveno několik otevřených knih, na jejichž stránkách se vždy vyjímala jedna z papíru vytvarovaná trojrozměrná scénografie. Každá z knih zachycovala určitý moment příběhu – od počáteční hádky dvojice přes zmizení ženy ve vodní hlubině až po závěrečné shledání. Unikátnost instalace tkvěla v tom, že ji bylo možné rozpohybovat.

    Po namíření spodní části tabletu na danou knihu se vždy objevily dvě drobné, černé postavičky, které rozehrávaly svůj příběh. Foto LM

    K tomu byl účastníkům poskytnut tablet se sluchátky a po namíření spodní části tabletu na danou knihu se vždy objevily dvě drobné, černé postavičky, které rozehrávaly svůj příběh. Každý výstup působil velmi poeticky, jelikož černobílé postavičky ladnými pohyby tančily v prostoru, zatímco je doprovázel decentní klavírní podklad. Půvab instalace spočíval v její intimnosti – příběh je hrán či opakován pouze pro pozorovatele tak dlouho, dokud se sám nerozhodne tento svět opustit a přejít k další stránce prentované knihy/příběhu.

    Acqua Alta. Repro Acqua Alta (zde)

    Druhou částí této instalace byl plně virtuální zážitek jedné ze scén z Acqua Alty. V tomto případě byly účastníkovi nasazeny brýle virtuální reality společně se sluchátky a příběh se odehrával kolem něj. Nejednalo se o interaktivní projekci, účastník byl i zde pouhým pozorovatelem. Oproti předchozí instalaci byl však součástí prostoru, kde se příběh odehrává, a tak bylo snazší cítit se jako součást příběhu. Virtuální projekce byla natolik technicky propracovaná, až místy vzbuzovala dojem, že postavy mohou kdykoli na naši/divákovu přítomnost reagovat.

    Kromě těchto instalací přijela francouzská skupina Adrien M & Claire B s expozicí Fauna. Ta se nacházela ve venkovních prostorách náměstí Václava Havla a Čapadla Hollar na pražské náplavce. K funkčnosti této výstavky byla ale potřeba mobilní aplikace s názvem Faune, díky které se jednotlivé obrazy rozpohybovávaly. V tomto případě se ovšem nejednalo o žádný koherentní příběh. Šlo o sérii fotografií, do nichž byli vsazeni kulatí či jinak tvarovaní černí tvorečci, kteří různorodě reagovali, pokud na ně byla namířena aplikace. Většina z nich se kromě rozpohybování dostala i mimo rám obrazu a proháněla se po prostoru kolem. Jednalo se o velmi hravou podívanou, která se stala dokaldem toho, jak jednoduše lze v dnešní době vstoupit a především kooperovat s virtuální realitou.

    Mária Júdová, PrahaKykeon. Návrh, realizace, umělecké vedení: Mária Júdová, choreograf: Taneli Törmä, zvukové efekty: Alexandra Timpau, podpora WFX: Florian Friedrich, hardwarová podpora: Marko Júda. Tanečníci: Staatstheater Mainz, Amber Pansters, Bojana Mitrovic, Finn Lakeberg, Milena Wiese, Zachary Chant. Prezentováno v rámci Laterna fest 21. – 26. 6. 2022 v provozní budově Nové scény Národního divadla v Praze.

    Mária Júdová, PrahaThe Constellation of the Flesh. Umělecké vedení: Choy Ka Fai, Mária Júdová, návrh a rešerše: Choy Ka Fai, návrh 3D vizualizace: Mária Júdová a Florian Friedrich, hudba a zvukový design: Tseng Yun-Fang, tanec a technologie motion capture: Yurika Yamamoto,Susanne Grau. Prezentováno v rámci Laterna festu 21. – 26. června 2022 v provozní budově Nové scény Národního divadla v Praze.

    Adrien M & Claire B, FrancieAcqua Alta –  Crossing the mirror / A tête-à- tête. Koncept a umělecká režie: Claire Bardainne, Adrien Mondot, kresba a kreslená animace: Claire Bardainne, počítačový design: Adrien Mondot, zvukový design: Olivier Mellano, počítačový vývoj: Rémi Engel, technika práce s papírem: Eric Singelin, technická režie: Alexis Bergeron. Choreografie a tančí: Dimitra Hatton, Satchie Noro. Prezentováno v rámci Laterna festu 21. – 26. června 2022 v provozní budově Nové scény Národního divadla v Praze.

    Adrien M & Claire B, FrancieFauna. Koncept a umělecké režie: Claire Bardainne, Adrien Mondot, Arnaud Jarsaillon, Loris Pernoux, počítačový design a vývoj: Adrien Mondot, Rémi Engel, zvukový design: Brest Brest Brest, technická režie: Alexis Bergeron. Prezentováno v rámci Laterna festu 21. – 26. června 2022 v provozní budově Nové scény Národního divadla v Praze.


    Komentáře k článku: Očima Fantas-magiky (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,