Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2018

ročník 25
16. 10.–29. 10. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kategorie článků:

    DN 2

    DN 2
    27. ledna 2010 Žádný komentář

    Pokorně doufám, že v druhém letošním čísle Divadelek vás zaujmou nejenom tyto mé tipy, nýbrž i další články.

    Dobrodružná Stuartovna

    Dobrodružná  Stuartovna
    27. ledna 2010 1 komentář

    Jak mi v MFD redigovali recenzi Marie Stuartovny...

    TV glosář – Drcení charakteru

    TV glosář – Drcení charakteru
    27. ledna 2010 Žádný komentář

    Podle vlastního románu Smyčka připravil Pavel Kohout scénář pro stejnojmenný televizní film. Režisér Viktor Polesný realizoval na jeho základě nadprůměrný politický thriller...

    Familiérní očko na kritické punčoše

    Familiérní očko na kritické punčoše
    27. ledna 2010 Žádný komentář

    Polemická reakce na článek Jany Machalické o televizním filmu Smyčka (podle scénáře Pavla Kohouta).

    Slavnou filmovou komedii Pietra Germiho…

    Slavnou filmovou komedii Pietra Germiho…
    27. ledna 2010 Žádný komentář

    O čtyři dny později jsem svatoštěpánské ráno obětoval znovu České televizi 2, tentokrát abych si ozřejmil starý vztah ke hře Jiřího Hubače Nezralé maliny.

    Poslední komentáře

    Přiházejí se události…

    Přiházejí se události…

    Přiházejí se události smutné i veselé. Opustil nás Ivan Medek, výstavu svých obrazů měl nad kavárnou Montmartre Jiří Kuběna. A naposled – naproti Montmartru v Literární kavárně Zdeňka Cibulky slavil sedmdesátiny Jaroslav Kořán.

    Milena, nejen Maruška

    Milena, nejen Maruška

    V době, kdy se Milena Dvorská hlásila ke zkouškám na divadelní fakultu AMU, byla už filmovou „hvězdou“, chtěla se však stát skutečnou herečkou.

    Výročí – únor

    Výročí – únor
    27. ledna 2010 Žádný komentář

    Výročí – únor

    Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi

    Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi

    Pozval jste mě k tomuto dopisování. A já přijal, abych konečně se s Vámi setkal.

    Divadlo mezi dobrem a zlem

    Divadlo mezi dobrem a zlem
    27. ledna 2010 Žádný komentář

    Otázky jsou to typu – co chybí českému divadlu, potažmo jakou úlohu divadlo má pro společnost zastávat.

    Poprchává? Prozatím trvale zataženo!

    Poprchává? Prozatím trvale zataženo!

    Divadlo Poprchává: Radmila Adamová: Holky Elky. Režie: Naďa Míková. Klubovna, 2. patro, Dlouhá 37, Praha. Premiéra 19. září 2008. Psáno z obnovené premiéry 22. prosince 2009.

    Radikální divadlo nezemřelo

    Radikální divadlo nezemřelo

    Mohou nám něco Spojené státy nabídnout mimo Hollywoodu, rychlého občerstvení a návodu, jak se zbavovat sociálních jistot?

    Joe Penhall: Slova můžou cokoli. Můžou i zničit lidi.

    Joe Penhall: Slova můžou cokoli. Můžou i zničit lidi.

    Joe Penhall (1967) je zástupcem mimořádně silné britské generace dramatiků, kteří začínali v devadesátých letech v Royal Court Theatre (mj. Sarah Kane, Mark Ravenhill).

    Pekelný kečup z Bondyho

    Pekelný kečup z Bondyho
    27. ledna 2010 Žádný komentář

    Film Tomáše Mašína 3 sezóny v pekle vyvolává otázku hned ve svém základu. Je to o Egonu Bondym, nebo není?

    Úvahy posttelevizní: Nepovedený Anděl a nedotažená Smyčka

    Úvahy posttelevizní: Nepovedený Anděl a nedotažená Smyčka
    27. ledna 2010 Žádný komentář

    Odhodlala-li se ČT 2 ukončit seriál takřka polárních, rozuměj nekonečných (a nekonečně užvaněných) Nocí s Andělem, předpokládal bych, že bude mít v záloze něco lepšího.

    Divadlo v České republice – v číslech

    Divadlo v České republice – v číslech

    Národní informační a poradenské středisko vydává každý rok tzv. Modrý sešit, roční statistiku kultury, která obsahuje i pasáže věnované profesionálnímu divadlu.

    Jana Stryková: Při české hymně nebrečím

    Jana Stryková: Při české hymně nebrečím

    Je jí třicet, je herečkou Švandova divadla v Praze a už by měla mít rozum. Když jsem ji ale loni viděl v inscenaci Jo-Anny Hamannové Vyrypajevovy hry Genesis č. 2 v MeetFactory, v Kolečkově a Svobodově Sopránu ze Slapské přehrady v Rubínu nebo v jejich off-muzikálu Pornohvězdy v...



    Obsah,