Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Články autora: Milan Uhde

    Příběh Vlasty Fialové

    02. března 2020 Žádný komentář

    Jednadvacet let po smrti se herečka Vlasta Fialová dočkala důkladné a vyčerpávající monografie.

    Dva Karlové při hymně

    Dva Karlové při hymně
    02. března 2020 Žádný komentář

    V prvním čísle letošního Hosta se spisovatel Jan Němec pod titulkem Jen mrtvé ryby plavou s proudem zamyslil nad výjevem charakteristickým pro převratné prosincové dny roku 1989: na balkoně nad stotisícihlavým shromážděním na Václavském náměstí zpívají hymnu Karel Kryl a...

    Celestin + Floridor + x = Miloš Štědroň

    26. prosince 2019 Žádný komentář

    Sebeironicky se sám označil jednak jako Celestin, který se na filosofické fakultě zabývá hudební vědou a působí jako vzdělaný, humanitně orientovaný teoretik, jednak jako Floridor, skladatel a muzikant pracující s nadšením a láskou pro Divadlo Husa na provázku. Symbol neznámé...

    Hymnus na lásku

    28. září 2019 Žádný komentář

    Na jevišti osm chlapců a mužů a sedmnáct dívek a žen nejrůznějšího věku a vzrůstu, mezi nimi výrazné a vysoké děvče tmavé pleti, kostýmy vyvedené v duchu oblečení, jaké se porůznu u nás nosí, podlaha z prken, troje housle a řada plyšáků uložené po straně – tak se...

    Kampak, Františku?

    Kampak, Františku?
    05. září 2019 Žádný komentář

    S Františkem Derflerem jsem se poprvé uviděl někdy v roce 1963 při přípravě představení brněnského divadla poezie indeX: Mýtus potřebuje reklamu.

    Poslední komentáře

    Spisovatel a jeho povinnosti

    Spisovatel a jeho povinnosti
    13. května 2019 Žádný komentář

    Zaznělo to v televizní debatě věnované Milanu Kunderovi: spisovatel jako svědomí národa má o své minulosti veřejně promluvit. Bouřil jsem se proti tomuto požadavku. Pokládám jej za neobhajitelný. Nesnesitelná je pro mne sama výchozí představa: svědomí je totiž jen a jen...

    Venkovan ve městě

    07. ledna 2019 4 komentáře

    Martin Františák si do Brna přinesl spoleh na realistickou metodu zobrazení postav a na venkovské látky.

    Stísnění, ač přímí

    29. října 2018 Žádný komentář

    Dočetl jsem knihu nazvanou když klec je pořád na spadnutí. Obsahuje korespondenci dvou spisovatelů a překladatelů. Oba jsem dobře znal a přátelil se s nimi, a přesto mě jejich dopisy překvapily.

    Racek

    01. října 2018 Žádný komentář

    Když jsem uviděl fotografův záběr z inscenace Čechovova Racka v podání Lotyšského národního divadla a v interpretaci čtyřiatřicetiletého režiséra Elmārse Seņkovse, pojal jsem podezření, že půjde o plod známé snahy oživit starou hru pouhým převlekem do soudobých...

    Divadlo v horších časech

    Divadlo v horších časech
    18. března 2018 Žádný komentář

    Podle Jiřího Přibáně, profesora právní filozofie a sociologie v Cardiffu, se dnešní Česká republika liší od své politické podoby před nedávnými parlamentními a prezidentskými volbami natolik, že by si zasloužila označení novou řadovou číslovkou. Jestli dobře počítám,...

    Něco pro mě, nic pro všechny aneb Politické divadlo

    Něco pro mě, nic pro všechny  aneb Politické divadlo
    14. prosince 2017 Žádný komentář

    Soubor Schauspiel Hannover v režii Dušana Davida Pařízka přivezl na letošní Pražský divadelní festival německého jazyka dramatizaci románu Iliji Trojanowa, líčící snahu bulharského anarchisty a revolucionáře nalézt důkazy, jak s ním zacházela někdejší tamní státní...

    Šílenství jako stav světa?

    01. října 2017 Žádný komentář

    Gogolovy Bláznovy zápisky – o autorovi maďarského překladu nebo textu se program nezmínil – hraje Tamás Keresztes zpočátku jako monolog podivínův. Natahovací hračku vyšle pod vstupními dveřmi do svého pokojíku, a když poté pootočí celou jevištní konstrukci, vstoupí...

    Život toužících žen

    27. června 2017 Žádný komentář

    Protože Petru Hůlovou soustavně čtu, a znám tedy i její Macochu, šel jsem do HaDivadla s napětím, jak si s tímto románem, postrádajícím formální přehlednost, jež usnadňuje přerod prózy ve scénický útvar, poradí dramatizace, kterou za autorčiny spolupráce pořídila a...

    Nový pokus o Žítkovské bohyně

    16. června 2017 Žádný komentář

    Dodo Gombár se jako režisér a dramatizátor setkal a utkal s románem Kateřiny Tučkové podruhé, tentokrát v Městském divadle Brno. Zatímco zlínskou inscenaci (2014) situoval realisticky, uplatnil v Brně zcela odlišný přístup.

    Sečuan jako komiks

    01. června 2017 Žádný komentář

    Brémská činohra přivezla na brněnský festival Divadelní svět Brechtova Dobrého člověka ze Sečuanu.

    Téma?

    Téma?
    20. března 2017 Žádný komentář

    Jako čtenář českých divadelních časopisů a divák Pražského divadelního festivalu německého jazyka vím o značné pozornosti, jakou naši sousedé věnují na jevištích situacím utečenců. Jsou naléhavé, protože se odehrávají na domácí ulici. U nás k nim nedochází....

    Milý Pavle,

    Milý Pavle,
    28. prosince 2016 Žádný komentář

    hned jak jsem dočetl Tvé vyznání uveřejněné jako úvodník v Divadelních novinách č. 21, řekl jsem si, že Ti musím napsat. Pustil jsem se do toho a pocítil, že jde o téma, které mě nutí vyslovit se veřejně.



    Obsah,