Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Hrejme dále?

    Tuto výzvu adresoval František Halas básníkům v jednom z nejtěžších období našich novodobých dějin, ale místo otazníku vyjadřoval její smysl vykřičník. Básníci nemohou, ba nesmějí mlčet, i když je zle, ba právě tehdy mají promluvit.

    Jak je to s divadelníky? Na rozdíl od básníků nerozhodují o svém díle sami, doba a její orgány se na osudech divadel podílejí často samovládně. Dnes však není namístě srovnání s útiskem, jakým ohrozily českou kulturu mnichovské a pomnichovské dny, okupace a válka. Dosažená svoboda zůstává zachována. Otazník v titulku tohoto textu se týká okolností, v jakých se kultura uskutečňuje: je soustavně podfinancovaná, jednoprocentní podíl na státním rozpočtu existuje dlouhodobě jako pouhá slibovaná vyhlídka a žádná politická strana ani hnutí ve svých programech nevěnuje konkrétní zmínku podpoře takzvaného živého umění, jako by objektem státní starostlivosti byla jen a jen památková péče.

    Otázka, za jakých okolností hrajeme a budeme hrát dále, má však ještě další, neméně vážnou podobu. Vynořila se už po několikáté ve střetnutí, jaké povstalo nedávno v Brně kolem obtíží vyvolaných havarijním stavem, který potkal Divadlo Bolka Polívky. Odborné posouzení vyústilo v rozhodnutí, že ve svém původním působišti na Jakubském náměstí napříště hrát nemůže. Magistrát města Brna ústy samé primátorky, která za kulturu přímo odpovídá, navrhl, aby Národní divadlo Brno poskytlo postiženému divadlu polovinu hracích večerů měsíčně, a to v sále Reduty.

    Ředitel NdB Martin Glaser to odmítl, podle mě právem, a nesměl si podle mě ani počínat jinak. Spor byl dostatečně popsán a komentován, návrh zrušen a věc byla vyřešena, takže bych neměl proč se k ní vracet, kdyby se neobjevil detail, který nemohu přejít mlčky. Jeden ze zastupitelů mi prozradil, jak probíhalo uzavřené zasedání, kde se zmíněný návrh projednával. Vyslovil i jména těch, kteří přitom vedli hlavní slovo, ale jeho důslednost nešla tak daleko, aby je chtěl opakovat veřejně a potvrdit celek svého sdělení: připomněli totiž řediteli Glaserovi, že ho magistrát jako zřizovatel může pro neuposlechnutí odvolat. Jednali s ním hrubě jako s posluhou, který neplní řádně službu.

    V dějinách ústrků, kterým čeští zřizovatelé občas vystavují divadelní ředitele a umělecké šéfy, je to novinka potud, že jestli dříve vystupovali velkopansky, nepronikla podrobnější zpráva o tom na veřejnost. Jsem proto přesvědčen, že se tou novinkou máme zabývat: zřizovatel divadla zachází sice s veřejnými penězi, ale není jeho majitelem. Podléhá veřejné kritice a odpovídá po všech stránkách občanům, kteří ho zvolili. Ponižování nebo vyhrožování v žádném případě nepatří do rejstříku nástrojů, které při výkonu své funkce používá.

    Martin Glaser jako ředitel tříoborového souboru dovedl brněnské Národní divadlo k úspěchům, jaké nemají v posledních padesáti letech obdoby. Opera se dobrala evropské úrovně, balet a činohra mají v čele rovněž osobité osobnosti a důstojně doplňují tvůrčí trio uměleckých šéfů. Janáčkovský festival a festival Divadelní svět Brno se staly znamenitou složkou domácího kulturního života, chlubí se účastí zahraničních umělců a mají přesvědčivý přesah do nadnárodního kontextu. Ale ani kdyby toho všeho nebylo, zaslouží si ředitel přinejmenším slušné jednání.

    Zkušenost, a nejen má, napovídá, že úředník ani volený činitel nedokáže řídit kulturně tvořivá tělesa v souladu s významem, který jim přisuzuje objektivní význam tvorby hodnot. Nabízí se řešení, ke kterému už leckde a s prospěchem přistoupili, a to zavést pojem veřejnoprávní instituce v kultuře a zakotvit jej ve formě zákona. Jeho návrh připravuje Ministerstvo kultury České republiky v rámci legislativního plánu vlády. Kdo měli příležitost se s návrhem seznámit, nebyli prý s jeho zněním spokojeni, má i vlivné odpůrce, ale příležitost vložit mezi zřizovatele a divadlo správní a dozorčí radu složenou z odborníků je otevřená a reálná. Bylo by neomluvitelné nevynaložit všechny síly k jejímu prosazení.


    Komentáře k článku: Hrejme dále?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,