Kategorie článků:
Cesta do minulosti
V príspevku do kultúrneho časopisu by som mal hovoriť o kultúre, umení a v tomto prípade hlavne o divadle. Nemalo by to byť o politike. To všetko za predpokladu, že by sme žili v štandardných podmienkach. Žiaľ tomu tak nie je.
Setkávání sláva!
Posílám pozdravy přímo z oka hurikánu, epicentra rozdivočené festivalové sezony. Zatímco některé spřízněné podniky z obavy před pohaněním vlastní produkce kolektivní rozpravy nad zhlédnutými představeními ruší, na již druhém ročníku bilanční přehlídky libereckého...
Žijeme v kafkovském světě?
Jubilejní 30. ročník světového kongresu Mezinárodní asociace divadelních kritiků AICT/IATC se konal v divadle Reduta u příležitosti festivalu Divadelní svět Brno. Bývá již tradicí, že součástí setkání světových kritiků bývají odborné akce, valné shromáždění...
Poslední komentáře
- on Šéfredaktorkou Divadelních novin bude Jana Machalická Jak už jsem napsal, řídil jsem konkurzního řízení,…
- on DIVADLO, ne DIVADLO (No. 1) Postava, kterou ve hře « Hécube, pas Hécube » hraj…
- on Vyjádření Společnosti pro Divadelní noviny Dobrý den, já myslím, že většina dotazů na sociáln…
- on Kšaft, neboli Staré volání v novém znění Koukám že Lid. noviny stále dodržují estébácké pří…
- on Šéfredaktorkou Divadelních novin bude Jana Machalická Promiňte, přehlédl jsem váš komentář. Společnost p…
- on Šéfredaktorkou Divadelních novin bude Jana Machalická Proč bylo výběrové řízení uzavřené? Co se na průbě…
- on DIVADLO, ne DIVADLO (No. 2) Mám rád divadlo, které přesahuje obyčejnost. A Vyh…
Jak jsme v Prostějově začínali
Po JAMU jsem dostal nabídku do Satirického divadla Večerní Brno, kde jsem byl hluboce nespokojen a nešťasten. Byl jsem pevně rozhodnut odtamtud prchnout a to jsem v půlce sezony taky udělal, i když jsem nevěděl, kam jít.
Proč se nám daří dělat poctivé divadlo
Jak vést v dnešní době velké regionální divadlo: daří se vám to už řadu let, zdá se, že nemáte katastrofální potíže s financemi.
Idea non grata
Už málokdo si vzpomene, jak usilovně a intenzivně na té formulaci pracoval tým odborníků na popud tehdejšího ředitele Národního divadla Ondřeje Černého. A sotva si dnes někdo uvědomí, že ty čtyři věty jsou zatím – a doufám, že už naposledy – pokusem formulovat tzv....
Dobové pokušení
Erasmus Rotterdamský, rozum modernějšího světa, napsal: (Bůh) Jupiter dal lidem víc vášně než rozumu… a do hrudi umístil hněv, který ovládá srdce a tužbu, která se rozprostírá až po genitálie, jako tyrani, pronásledující zběsile rozum.
Co dnes s tím Smetanou?
Ta otázka zaznívá v aktuálním českém kulturním prostoru velmi často. Není divu, dvousté výročí narození geniálního skladatele, podpořené celostátně zastřešujícím projektem Smetana200, je nezpochybnitelný důvod.
Nekonečný oceán života
Byl jsem požádán napsat pár slov do úvodníku Divadelních novin. Téma: MUZIKÁL. Rozumím této prosbě, ale neumím ji splnit jinak, než že budu psát o sobě. V tomto roce je to totiž přesně padesát let, co se pohybuji v divadelní branži. Svůj „první“ muzikál jsem na vlastní...
Divadlo jako veřejná služba
Představme si, že by na konečné zastávce autobusu, tramvaje či metra pustil řidič následující hlášení: Dopravní podnik děkuje svému městu za poskytnutí dotace na tuto cestu. Vážíme si toho, že díky této podpoře vás můžeme vozit.
Smetana200
Rok české hudby se zrodil v roce 1924, v prvním možném termínu po vzniku republiky, odvozený z kulatých výročí narození (2. 3. 1824) a úmrtí (12. 5. 1884) Bedřicha Smetany.
Můžeme si zatleskat
Popis objektivní události performativního charakteru známé též pod názvem ratifikace Úmluvy rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Místo: veřejný prostor.
Jedno procento státního rozpočtu na kulturu je meta, ke které chci stále směřovat
Rozpočet Ministerstva kultury pro letošní rok rozproudil diskusi o financování kultury v naší zemi. Nezastírám, že situace není růžová, musím ale odmítnout katastrofické scénáře, které mluví až o pohřbu kultury. Ten by nastal, pokud by kulturní organizace zanikaly či byly...
Thespidovu káru potáhneme dál!
Začínám psát šéfredaktorský úvodník nového ročníku Divadelních novin před silvestrovskou půlnocí. Jak taky strávit ten jalový čas, kdy všichni okolo jásají, pijí a vystřelují petardy.
Těším se na všechno, na všechny a se všemi
Nezlob se na mě, Daníku, ale já bych k vám do té vaší alternativní divadelní sluje dobrovolně nevkročila, mám divadlo asi příliš ráda na to, abych se dívala, jak někdo tři hodiny jen tak přenáší klacky na hlavě z jedné strany jeviště na druhou, exaltovaně křičí...
Tvořit, spojovat, pečovat
Před čtyřmi lety jsem se v DN zamýšlela nad směřováním regionálního divadla ve 21. století. Definovala jsem čtyři principy, které se letos staly i jádrem mé „ředitelské“ koncepce ve výběrovém řízení na vedení Jihočeského divadla.
Zahradní slavnost má šedesát
Už v průběhu premiéry Havlovy dramatické prvotiny v Divadle Na zábradlí 3. prosince 1963 jsem si uvědomil, že na zdejší jeviště vstoupila hra, která se liší od všeho, co dvacáté století přineslo českému divadlu.