Kategorie článků:

Mám radost

Opatrnou, jinou my pesimisté mít nemůžeme, nikdy nevíme, jak co dopadne. Ale mám radost, když něco dobře začíná, když umím pochopit, z jakých důvodů se co chystá. Když jsou věcně položené otázky a otevřeně se řeší.

Tradice, která pokračuje

Čtu si v odpovědi Ministerstva kultury České republiky na otevřený dopis Divadelních novin ministrovi této slovutné instituce a dočítám se, že ministerstvo má jako nástroj evaluace projektů expertní poradní orgán – odbornou komisi, která projekty evaluuje každoročně v rámci...

Jak je nebezpečné, když se politika míchá do kultury

Tento článek nepíšu jako nezaujatý komentátor. Jsem bývalý brněnský náměstek pro kulturu a v současné době opoziční zastupitel. Tedy s úkolem „dozorovat“ konání vedení města a primátorky Markéty Vaňkové zvlášť.

Kdo za to může?

Kdesi v diskusi na Facebooku nad protesty učitelů vysokoškolských humanitních oborů kvůli místy extrémně nízkým platům jsem zachytil příznačný postřeh: mohou za současnou tristní situaci ti, kdo po humanitních oborech, a dodejme i kulturních a uměleckých, léta šlapali, nebo...

Potřeba pečovat a vnitřní pnutí Bazaar Festivalu

Bazaar Festival vychází z přesvědčení svých spoluzakladatelů z Polska, Německa a České republiky, že kulturní vztahy mezi postkomunistickými a postsovětskými zeměmi je třeba rozvíjet na úrovni tzv. nezávislého divadla a tance, nebo chcete-li subkulturní tvorby, a sdílet je s...

A na co teda mám do toho Šumperka přijet?

… zeptá se mě občas někdo. Může to být zdvořilostní otázka, ale třeba taky vážný zájem o bližší poznání našeho divadla, ideálně ve spojení s dovolenou v Jeseníkách. Herci většinou pozvou na něco, kde mají velkou roli. Ale na co mám zvát já jako dramaturg?

Volby a divadlo

Měl jsem štěstí, že jsem sdílel přítomnost budoucího prezidenta v předvečer jeho vítězství právě v divadle, na vinohradské premiéře Dannyho Smiřického (a není možná náhodou, že jsem jej předtím viděl opět v kulturním stánku, v Obecním domě na koncertu Národního...

Kdybych mohl, svlékal bych herce pořád

Tento můj citát vybral před pár lety editor Divadelních novin jako titulek rozhovoru se mnou. Tušil jsem, že to zavání průšvihem. A taky že ano. Od té doby zaručeně poznám, jestli novinář, který se mnou dělá interview, tento dávný článek četl. Většinou ne, titulek ovšem...

Dáme to!

Vstupujeme do 32. ročníku Divadelních novin v době válečné, v době, která nám hrozí nejrůznějšími krizemi, v době, kdy je ve společnosti skoro třetina malověrných, kteří by se, vystrašeni poměry, prodali i peklu.

Zvěstování

Moje vánoční slovo se dotýká úplného začátku Vánoc. Jednoho rána jedna velmi mladá žena, vlastně skoro ještě dítě, které se ocitlo na prahu dospělosti, se všemi svými sny, představami a touhami, dostane návštěvu.

Co na DAMU dělám?

Závěr kalendářního roku je pro mě intenzivní, protože je nabitý významnými „světovými“ dny, které připomínají hodnotu lidské důstojnosti a ochranu lidských práv. Témata zmíněných dnů se přímo vztahují k úkolům ombudsmana DAMU. Co tedy na divadelní fakultě...

Potřebujeme nové příběhy

Mnozí budete protestovat, ale třiatřicet roků, které uplynuly od 17. listopadu 1989, je dostatečná časová propast, abychom odložili krásné osobní vzpomínky na zvonění klíči do alba mezi zažloutlé fotografie a začali vědomě tvořit politickou mytologii, kterou bychom chtěli...

Ocenit a nesetkat se?

V umění by se nemělo soutěžit. Víme to, a přece se každý necháme čas od času strhnout a lehce si ujedeme na vlně sebestředného ega.

Vždycky bude proti čemu demonstrovat

Je mi sedmašedesát a říkám si, že už mě máloco v životě překvapí. Pak se většinou nestačím divit. Podívejte se, jaký příklad dávají politici, které volíme ve svobodných volbách.

Za Kouzelným cirkusem

Národní divadlo se posledním slavnostním představením v Den české státnosti rozloučilo s legendární inscenací Kouzelný cirkus. Laterna magika, jež měla tento titul na repertoáru 45 let.

Ptáme se po smyslu našeho konání

V turbulentní době druhé poloviny osmdesátých let jsem jednal s panem režisérem Pistoriem o jeho možném hostování v našem pardubickém divadle. Ano, odpověděl, protože to děláte dobře: Divadlo má společnosti nabízet to, co jí chybí.

My jsme dezoláti

Jakkoli by si to organizátoři oné truchlivé demonstrace přáli, a bez ohledu na to, jak si to z pohodlnosti vyložila vláda, na Václavském náměstí nešlo minulou sobotu o podporu putinovskému Rusku.