Kategorie článků:

Jaké stopy zanecháme

Milé čtenářky, vážení čtenáři, všichni, kdo se podílíte na vydávání Divadelních novin od autorů přes redakci a tiskárnu po distributory, všichni, kdo divadlo tvoříte, učíte ho, přemýšlíte o něm, organizujete ho v divadlech i na radnicích a ministerstvech a v...

Malé zamyšlení, že za divadlem se mnohé skrývá

(Rozjímání i trochu vánoční a možná novoroční)

Černobílé vidění

Jednoho dne, docela nedávno, se člověk dozví, že inscenaci hry Martina McDonagha Ujetá ruka, která je už deset let úspěšně na repertoáru divadla Činoherní klub, nemůže dál uvádět. Respektive může, ale musí herce, namaskovaného jako černocha, nahradit černochem skutečným.

Nerůstová sezona HaDivadla

20/2021 HaDivadlo se ve své 47. sezoně zabývá tématem nerůstu. Nerůst je politicko-ekonomické hnutí reagující na neudržitelnost našeho současného společenského nastavení organizujícího se kolem růstu HDP jako nejdůležitější a nezpochybnitelné hodnoty.

Jsme vyčerpaní!

Právě čtete mé původně osobní poděkování redakci Divadelních novin za cenu, kterou mně udělila a já si ji ani nestihla převzít. Šéfredaktor mě požádal zveřejnit ho v úvodníku asi proto, že se v něm zcela důvěrně doznávám ke krizi, kterou v divadelním i osobním...

Mašíni

Rád bych uvedl několik poznámek ke vzniku hry i zážitku z premiéry Mašínů, které jsme uvedli v Divadle Na Jezerce.

Když změna, tak změna! Nebo ne?

Ráno po volbách (10. října) se to zdálo jako sen. Hned jsem toho využil a udělal si pár poznámek, dokud se zcela neproberu.

Dialog už zase není prázdným klišé

Zdá se, že dávno jsou pryč doby, kdy si nezávislá scéna řešila jen něco sama mezi sebou. V rámci diskuse vznikla solidarita mezi řečníky, kteří se navzájem utvrdili ve své pravdě a pak se svobodně rozešli, vnitřně přesvědčeni o té své pravdě i o nezměnitelnosti stavu...

Proč je tak důležité ptát se proč

Bezmoc a frustrace z totální nemožnosti porozumění, navzdory enormnímu argumentačnímu úsilí.

Nesmíš to vydržet!

Studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet uspořádala na konci června přede dveřmi DAMU happening, při němž dvě aktérky okolojdoucím občanům četly zhruba třicet osobních anonymních zpovědí ze sexistických či jiných způsobů šikany, se kterými se dotyční na DAMU setkali,...

Záruka budoucnosti

Siegfried Lenz v románu Hodina němčiny vyprávěl o malíři, který pár let po Hitlerově nástupu k moci dostal od Goebbelsova ministerstva písemný zákaz malovat a vůbec tvořit. Neodvažoval se jej porušit. Bál se udavačů ze sousedství. Zůstal na léta odkázán na pouhé představy...

A mimo Prahu se jako něco zajímavýho děje?

Loni touto dobou jsem dávala nějaký rozhovor, kde se mě mimo jiné ptali, jaké nové výzvy teď po pandemii čekají divadelní svět. Z dnešního pohledu je komické, že jsme něco takového hodnotili takříkajíc po předehře, než se vůbec odehrálo alespoň první dějství toho...

Musíme spolu jednat

Po půlročním uzavření divadel vysvitla před několika týdny naděje, že se divadla začnou postupně otevírat. Bylo tedy nutné přijít na to, za jakých podmínek bude jejich provozování bezpečné.

Aprílové počasí

Víc než rok přidušen rouškou myslím na svět, jako Thomas Bernhard, dýchavičně. Všichni žijete s půl plícemi a kolem panuje nevyzpytatelné počasí. Aprílové. Šprýmuje s námi řádně! Chvilku se pozdává, že snad bude lépe, že… Slunce vysvitlo, pupence se nalévají, tlamy...

Co by na to řekl Pavel Tigrid?

Když Pavel Tigrid jako druhý polistopadový ministr kultury odcházel po dvou letech v červenci 1996 z úřadu, navrhoval zrušit ministerstvo kultury. Patřil jsem k těm hloupým, kteří mu to rozmlouvali.

Rukojmí přes palubu

Před rokem patřily kultura a školství k prvním zavřeným oblastem našeho života. Návrat dětí do škol je, alespoň verbálně, prioritou i naší vlády očividně a jednostranně stranící průmyslu. Rozhýbání kulturního života zůstává na okraji zájmu.

O naději

Psát o naději je v němčině jednodušší než v češtině. „Ich hoffe“ je téměř totožné s podstatným jménem „die Hoffnung“. Jenomže psát o vztahu ke slovu naděje už tak snadné není.