Kategorie článků: Rozhovor

Radim Vizváry: Divák je hladový po zážitcích a fyzickém kontaktu

Radim Vizváry je umělec mnoha tváří a závazků. Poslední dva roky je uměleckým šéfem Laterny magiky, která pod jeho vedením v Národním divadle citelně mění svou podobu. Je však stále především představitelem mimického divadla, kterému obětuje zbytek svého času a sil....

Lenka Schreiberová: Dnes už vím, že zvládnu všechno

Osmkrát získala Lenka Schreiberová cenu za nejpopulárnější herečku Horáckého divadla. Lidé možná víc oceňují energii, kterou do každé reprízy dávám. Nikdy jsem se nepovažovala za extra talentovanou, říká skromně, a přitom je rovněž držitelkou ceny Smolné horákyně za...

Vladimír Procházka: Tak chytrý jako diváci jsem bohužel nikdy nebyl

Herci, dramaturgové, ředitelé a možná i inspicienti obvykle divadelní ansámbly střídají: někdy dobrovolně, když se mění poetika anebo jejich tvůrčí týmy zamíří jinam, jindy z vyšší moci, když jsou příslušnými politiky anebo novými šéfy takříkajíc odejiti,...

S poezií je život bohatější

O historii, současnosti a budoucnosti festivalu Poděbradské dny poezie s ředitelkou festivalu Martou Hrachovinovou.  

Arthur Nauzyciel: Pravdu nepřeslechnete v žádném jazyce na světě

Povídali jsme si v režisérově pracovně, v Národním divadle v bretaňském Rennes, jehož je uměleckým ředitelem, po francouzské premiéře inscenace Rej, která vznikla v koprodukci s Národním divadlem v Praze. Stalo se tak uprostřed Festivalu TNB, jenž představil mnoho umělců z...

Simona Šaturová: Pořád mě baví se zlepšovat

Simona Šaturová je sopranistka světového formátu. Vystupovala v předních koncertních síních, operních domech a na festivalech, které jsou pro zpěváka splněným snem. Letos se objevila i na cenách Český lev, v Rudolfinu seděla po boku Petra Václava, režiséra úspěšného...

Barbora Křupková: Je to něco za něco

Jsem u Bezručů. A šťastná.... Od sezony 2021/22 je Barbora Křupková v angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Za roli Barbory v divadelní adaptaci románu Karin Lednické Šikmý kostel se v roce 2022 dostala do širší nominace na Cenu Thálie.

Andreas Homoki: Na jevišti chci vidět životné postavy

Německý režisér maďarského původu Andreas Homoki debutoval na začátku devadesátých let 20. století v Ženevě, poté režíroval mimo jiné v Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Lipsku, Mnichově, Lyonu či Amsterdamu, než zakotvil v berlínské Komické opeře. Od roku 2002 určoval její...

Tomáš Loužný: Je načase, aby nám svěřili svět

Dohromady nás svedlo studium na Katedře teorie a kritiky na DAMU. Během dvou let ale tenhle hyperaktivní kluk, který si vždy na přednáškách v Hallerově sále podupával nohou tak intenzivně, až spolu s ním pulzovala celá řada, a na seminářích nás nepustil ke slovu, zjistil, že...

Pavlína Hejcmanová: Neměla jsem ideály, které by mě zklamaly

V současné době má Pavlína Hejcmanová v uherskohradišťském Slováckém divadle na repertoáru deset inscenací. Rolí teď nosím v hlavě spoustu. Lidi se mě občas ptají, jak si je mohu všechny pamatovat. Nemám s tím problém. Na druhou stranu se mi doma všude válejí papírky s...

Milan Šotek: Od dělání divadla odpočívám psaním divadla

Z Prahy oklikou přes Olomouc až do Brna. To je pomyslná trajektorie divadelního působení Milana Šotka, dramaturga, ale také autora, textaře a učitele. Za svou kariéru prošel Moravským divadlem, Divadlem na Vinohradech a Národním divadlem. V současnosti šéfuje Mahenově činohře v...

Natálie Holíková: Na jevišti i v životě chci autenticitu

Na podzim roku 2021 se centrem Hradce Králové proháněl bílý jelen a ve Studiu Beseda měla premiéru inscenace Prolomit vlny. Mentálně narušenou dívku v příběhu o sebezničující lásce ztvárnila herečka Natálie Holíková.

Robert Lepage: Divadlo je strom

Robert Lepage (*12. prosince 1957) patří k nejvýznamnějším divadelním tvůrcům současnosti. Jeho inscenaci Snu noci svatojánské v RNT v Londýně (1992) považuji za jedno z nejlepších představení, jaké jsem kdy viděl, stejně jako klipy a koncerty britského zpěváka Petera...

Miloň Čepelka: Chtěl jsem jiným způsobem objevovat svět a jeho taje

Čtvrtek 8. prosince, podvečer, Městská knihovna Praha. V sále naučné literatury posedává asi padesátka starších i mladých dam a pánů – a já, protože potřebuju ještě několik vět do tohoto rozhovoru.

Veronika Korytářová: U vývěsky s obsazením se často lekám

Za roli Buriana ve stejnojmenné Dianiškově inscenaci získala Cenu Thálie. U vývěsky s obsazením se často lekám. Podobně tomu bylo i u Buriana. Ani v nejdivočejším snu by mě nenapadlo, že tam uvidím své jméno, glosuje s úsměvem přední herečka Divadla F. X. Šaldy v Liberci a...

David Švehlík: V sebevyjádření nalézám svobodu

David Švehlík (1972) má herectví částečně v genech (v rodinné konstelaci profesi reprezentují také otec Alois a strýc Jaroslav), sám ovšem nepatří k těm, pro něž by byla popularita, často spojovaná s touto uměleckou disciplínou, hnací silou. Hraje rád, ale dalo by se říci,...

Vladimíra Včelná: Baví mě různorodost

Herečka Moravského divadla Olomouc, na jehož scéně Vladimíra Včelná vytvořila celou řadu různorodých rolí. A právě tato různorodost ji baví, stejně jako práce s mikrofonem.