Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2019

ročník 28
14. 5.–27. 5. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Přiházejí se události…

    Přiházejí se události smutné i veselé. Opustil nás Ivan Medek, výstavu svých obrazů měl nad kavárnou Montmartre Jiří Kuběna. A naposled – naproti Montmartru v Literární kavárně Zdeňka Cibulky slavil sedmdesátiny Jaroslav Kořán.

    Připadal jsem si tam velmi na svém místě – nejenom proto, že jsem měl na sobě sako značky Exquisit a italské boty, obojí právě od Kořána, který mne zásobuje exkluzivními svršky. Ale sešli jsme se tam po dlouhé době všichni čtyři výtržníci, kteří jsme s Jaroslavem v roce 1973 šli do kriminálu. Kromě nás dvou i Jiří Daníček a Eugen Brikcius. Když jsem se tak rozhlížel po Literární kavárně, nabité přáteli, připomenul jsem si soudce, který odůvodňoval zavření Daníčka natvrdo. Řekl tehdy zhruba toto: Je sice pravda, že v době prozpěvování inkriminované písně (Sokolská s úpravou „zahnat Rusy vrahy do pekel kam patří“) nebyl obviněný Daníček přítomen v restauraci a že se pravděpodobně neúčastnil ani napadání svědka…, ale už to, že se stýká s takovou společností, je dostatečným důvodem k jeho nepodmíněnému odsouzení.

    Inu, společnost, která se v Řetězové ulici sešla, by tím soudcem byla nepochybně odsouzena kompletně. Ostatně, z mého druhého kriminálního případu (Plastic People) chyběl jenom Vratislav Brabenec. Zbylí dva komplicové – Svatopluk Karásek a Pavel Zajíček – se řádně dostavili.

    Takže, když někdo říká, že se nic po Velkém listopadu nezměnilo – pro nás, co jsme na Kořánových narozeninách byli, se změnilo dost.

    Když jsem byl v Cibulkově Literární kavárně předposledně, po Kuběnově vernisáži, našel jsem tam první letošní číslo Tvaru. Petr Král, kterého si vážím a mám ho rád, tam má stať Jak se dělá báseň. Píše v ní: Za prvé, pravá báseň vzniká jen ze spontánní inspirace, jako plod závrati a náhlého zjevení.


    Komentáře k článku: Přiházejí se události…

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,