Články autora: Ludvík Vaculík
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Sáhl jste mi do svědomí – s tím Magorem. Však jsem napsal, že jsem nevěděl, kdo on je. Teď každý večer, když jdu spát, ho odprošuju a počítám s tím, že on to cítí. Jenže v platnosti zůstává, že okolní svět člověka vnímá podle jeho...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Napsal jste důkladnou obranu divadla! Proti čemu ale? Já vám tu dávám zapravdu, protože moje kritika byla trochu zvláštní. Můj názor se opíral o rentabilitu nepeněžní: že práce a náklady mají přinést přiměřený výsledek estetický, kulturní, mravní. Kdo chce...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Nazdar, milý Břeťo! K jedné kulturní otázce, kterou se v dopise zabýváte, mám už dlouho v úmyslu něco napsat. Tedy mi k tomu dáváte příležitost.
Poslední komentáře
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 14) Dobré
- on Clown Bilbo bloguje (No. 114) Milý Bilbo, moc pěknej článek!
- on Fotoreportáž z předávání Cen DN 2024 Děkujeme všem, kteří při předávání Cen DN odcházej…
- on Zemřela Blažena Hončarivová Milá Baďo, díky za vše, co jste pro zdejší operu a…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) A já si pořád říkal, proč vás nepotkávám na Janáčk…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Drahý Mistře, milý příteli a bývalý kolego Jarosla…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935) Jsem s pochroumaným panem Tučkem v e-mailovém kont…
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Na Váš tak pěkný dopis nemám přiměřenou odpověď. Já su trochu omezený i tím, že týdně píšu do Lidových novin a musím volit: co tam, co sem. Paní Vaculíková hlídá, abych sem nepsal, jak sekám dřevo, které je tam.
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
V září se paní Vaculíková dívá do kalendáře a vždycky praví: Už zase jsou Vánoce… Máme za sebou rušné týdny a Vy jste na tom měl podíl. Vaším zásahem se naše rodinné setkání na Královci změnilo v hudební slavnost, jež...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Milý Břeťo! Píšete o korupci… Mně se zdá až neuvěřitelné, že už nejsou žádní normálně poctiví lidé. Uvažoval jsem, co by musel někdo nabídnout mně: a za co? Jedině za to, abych už nepsal. My, když jsme tři dni v Dobřichovicích, nedíváme se na televizi...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
opis Vašeho úrazu a léčení nemám čím vyvážit, mně se nic neděje. Měl jsem někdy stavy vážné, ale nebyly tak bolestivé.
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Nazdar, Breťo Břetislave!
Píšete o svých Anonymech. Já už je skoro nemívám. Zbyl jeden, který mě v adrese označuje jako bývalého komunistu. To ani neotvírám. Měli jsme před dvaceti lety telefonistu, jmenoval se Vlček. Volával...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
6/2011 Milý Břeťo!
Kdoví, kde jste! Obdivujeme Vaši energii a pohyblivost. Jsou však přirozené a u Vaší práce nutné. My se už neradi hýbáme z místa. Ve Vašem věku se všeobecně nesmělo, my nesměli zvlášť.
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
4/2011 Já už i na folklor v televizi hledím rozeklaně. Jevištní provedení považuju za kýč. Uznávám dokumentární nebo reportážní uvedení folkloru. A také mě už víc zajímají jiné oblasti než ta naše profláknutá Morava. Já, abyste věděl, si často sám zpívám. Zpívá se mi...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Váš dopis je jako zpráva z vymyšleného, lepšího světa. Společnost, jakou popisujete, se může sejít náhodou, je to čísi dílo, a my víme čí. Uvažuju nad tím, jak je kníže pán populární, když první republika vznikla roku 1918 v odporu proti šlechtě, církvi… Což byl...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Je poledne. Za oknem do dvora krásně padá, vznáší sníh. Na holém stromě uprostřed dvora sedí na vrcholu černý pták. Paní Vaculíková ho zná: je to jedna s padesáti strak, které v našem dvoře vyhubily všecky menší ptáčky. Už ani nevím, kdy jsme naposledy viděli kdekoliv...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Já už nechodím moc do divadel. I kvůli tomu shánění lístků a kvůli večernímu oblékání. A protože paní Vaculíková se bojí, že bude špatně slyšet. Ostatně já už také. Například v tom posledním divadle, které bylo dost hlasité, jsem chvilkami neslyšel, a byl jsem ve...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Pravil mi pan šéfredaktor tohoto listu, že by stáli o to, abych v tomto psaní pokračoval i příští rok. Když já jsem se už těšil, že nebudu muset. Odpověděl jsem, že se zařídím podle Vás, protože jsem to začal dělat z Vašeho podnětu. Tak nevím, co mu odpovíte Vy. Máme...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Svévolnějším tématem k úvahám jsou ti Romové, o nichž píšete. Já si v poslední době myslím, že všecko, co se dělalo pro jejich zařazení do naší společnosti, byl omyl. My jim totiž bereme jejich cikánství. Oni možná musejí projít jakýmsi vývojem ve svém kolektivu: od...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Co my tu vedeme, není korespondence: my si vyměňujeme příhody. Ty Vaše poslední nemám Vám zrovna čím oplatit. Proto použiju názory. Když se toto psaní objevilo, napadlo mi, že bych tu mohl zveřejňovat některé své tajné nesprávné názory. Kam s nimi jináč? Do Lidovek je...
Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi
Když jsem vstupoval do tohoto dopisování s Vámi, pravil jsem, jak málo toho bude o divadle. A vidíte, minulý měsíc jsme viděli divadla tři: o jakých se ale moc vysoko nepíše. Nejprve to bylo Krytové divadlo Orfeus, které dávalo senzační hříčku Ondřeje Vaculíka „Ovčín“,...