Kategorie článků:

Hulcova bleskovka (No. 16) – z Avignonu /4/

V DN 14/2023 vyšly dva texty o letošním 77. ročníku Avignonského festivalu. Nicméně zdaleka ne všechny inscenace se do reportáží dostaly. Například projekt Philippa Quesneho a jeho Vivaria Studia v lomu Boulbon Zahrada pozemských rozkoší.

Avignonská ztělesnění všehosvěta

Nová citlivost, nový pohled, nová otevřenost. Tak bych charakterizovala proud, který si razí stále sebevědoměji cestu avignonským festivalem. Bezostyšně se ptá, odkrývá dávno zasutá tabu, zpochybňuje, rozebírá a tříbí, znovu definuje, ohledává hranice… V rámci letošní...

Cesty dvorem, lesem i vagínou

Festival d’Avignon oslavil sedmasedmdesátý ročník. Od svých počátků v roce 1947 se drží svého poslání – být výkladní skříní novátorské divadelní tvorby a moderních scénářů, mapovat současné dramatické umění ve Francii i ve světě.

Hulcova bleskovka (No. 12) – z Avignonu /3/

Do třetice z Avignonu IN, tentokrát o performanci Brazilky Caroliny Bianchi a jejího souboru Cara de Cavalo nazvané A Noiva e o Boa Noite Cinderela / Nevěsta a dobrou noc, Popelko.

Hulcova bleskovka (No. 11) – z Avignonu /2/

Kam už divadlo nedosahuje, prokázal projekt Caroline Barneaud a Stefana Kaegiho nazvaný Paysages partagés (Sdílené krajiny)... Druhý díl reportáží z letošního Avignonského festivalu.

Hulcova bleskovka (No. 10) – z Avignonu /1/

Zítra končí 77. ročník Avignonského festivalu... Na Cour d´honneur du Palais des papes byla letos hlavní inscenací divadelní adaptace amerického dokumentárního filmu z roku 1975 Welfare francouzské režisérky Julie Deliquet.

Dnešní svět patří minoritám

Prohlásil před pětatřiceti lety konžský dramatik, prozaik a básník Sony Labou Tansi. Jeho slova letos v zahradě domu zakladatele Avignonského festivalu Jeana Vilara připomněl herec Etienne Minoungou.

Avignonské apokalypsy, žalmy i radosti života

Každý, kdo přijede na Avignonský festival, se vedle fantastické, do noci živé atmosféry a pouličního dění zajímá především o hlavní program, tzv. IN.

Bon festival! (No. 2)

Letošní ročník Avignonského festivalu IN se konal ve znamení loučení se dosavadního ředitele Oliviera Py. OFF festivalu došel ke konci poněkud dech. Na vině bylo nejenom méně divadel a představení, ale především diváků.

Bon festival! (No. 1)

Festivalový Avignon po přestávce, způsobené epidemií, opět nabírá dech. Po ulicích starobylého města proudí lidé, visí v nich rozličné pestrobarevné plakáty, herecké soubory lákají potencionální diváky malými ukázkami ze svého umění.

Avignonské vize 2021

Nikdy bych nečekal, že Avignonský festival může být ohrožen jinak než revolucí, válkou či stávkou, a nikdy bych nečekal, že se do Avignonu od svých častých návštěv na přelomu tisíciletí nedostanu dvacet let.

Ze stínů pod světla reflektorů

Avignonský festival má mnoho tváří – záleží na tom, kterou si vyberete. Já jsem v Avignonu v roce 1998 potkala Afriku a Karibik a od té doby se tam za nimi vracím.

Okno do světa

17/2020 Avignonský festival byl letos, stejně jako řada jiných, ze známých důvodů zrušen...

Co zmůže divadlo? aneb Avignonské sny

V době, kdy jsme si pomalu zvykli na to, že většina našich i zahraničních velkých festivalů se ruší či přesouvá svůj program na příští rok, přišel ředitel Avignonského festivalu Olivier Py s něčím nevídaným.

Avignon mimo Evropu II.

V aktuálních Divadelních novinách 17/2019 vyšel text Avignon mimo Evropu. Z důvodu místa se nevešel celý. Dvě kapitoly věnované inscenacím afrických autorů, které byly uvedené na letošním Avignonském Off-festivalu, tedy otiskujeme zde.

My, Evropa, banket národů

O letošním Avignonském festivalu měl v aktuálních DN 17/2019 hlavní příspěvek náš pravidelný přispěvatel z této akce Petr Feyfar. Publikujeme části, které se do tištěné verze z důvodu prostoru nedostaly.

Avignon mimo Evropu

17/2019 Avignonský festival je Mekkou nejen evropského, ale především světového divadla. Jeho jedinečnost dnes nespočívá ani tak v pečlivé dramaturgii hlavního programu, nýbrž v jeho bezedném tavicím kotli zvaném OFF program.