Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kategorie článků:

    Život ve lži aneb Trezorová herečka J. Š.

    Život ve lži aneb Trezorová herečka J. Š.
    25. prosince 2010 3 komentáře

    Vlastně bych se neměl ničemu divit: všechno do sebe zapadá. Herečka, doživotně zazděná ve frázi, v šedesát let ustrnulých schématech interpretačních i myšlenkových, herečka, jejíž tvorba (až na výjimky) v podstatě nikdy neopustila pole uměleckého a politického kýče, se...

    Soňa Červená: Největší umění je mlčet

    Soňa Červená: Největší umění je mlčet
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Za zpěvačkou, herečkou a především noblesní dámou Soňou Červenou (9. 9. 1925, Praha) jsme přišli do jejího pražského bytu na Rašínově nábřeží několik dnů po premiéře Wilsonovy Věci Makropulos, kde hraje hlavní postavu – Emílii Marty. Kabáty jsme odložili na...

    Janáček versus expresionismus

    Janáček versus expresionismus
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Připomeňme nejpodstatnější. Proslulá moskevská Helikon – Opera festival fakticky zahájila (16. 11.) střídmě provokativní interpretací Věci Makropulos. Hudebně ze strany dirigenta Vladimira Ponkina nic převratného, pěvci překvapivě nezvládali prostor Janáčkova divadla, česky...

    Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka

    Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Mezinárodní festival Janáček Brno 2010 patří k nejvýznamnějším akcím zdejšího operního života především proto, že dílo Leoše Janáčka reflektuje v mezinárodním kontextu. Že do Brna přiváží zahraniční operní inscenace, že se chlubí Janáčkem nikoli národoveckým,...

    Hororový příběh Velkého svalu hýžďového

    Hororový příběh Velkého svalu hýžďového
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Pokud bychom Perfektní den srovnali s Mah HUNTem, zjistíme, že choreografický rukopis je, alespoň co se tanečních čísel týče, do značné míry podobný. Již v úvodní části se ukazuje velmi přesná práce s rytmem a dynamikou: tři postavy-návštěvníci vstupují do jakési sauny...

    Poslední komentáře

    Vejdi, temnoto!

    Vejdi, temnoto!
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Anna Petrželková uvedla Shelleyho Cenci v činohře Národního divadla moravskoslezského na scéně Divadla Antonína Dvořáka. A krvelačnou story pojala jako manýristickou výpověď o dnešní dekadentní době. V tom jí byli hojně nápomocni autorka kostýmů Hana Holcmanová a...

    Francouzsko-slovácká čtverylka

    Francouzsko-slovácká čtverylka
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Stránský udržuje produkci v solidním temporytmu, herci mají role evidentně zažité a příkladně se odvážou, pravda, ve srovnání s rafinovaněji propracovanou strukturou inscenace Činoherního klubu působí některé situace prvoplánověji. U dam budeme těžko nacházet něco...

    Pokus o magický realismus

    Pokus o magický realismus

    Působivá hudba Vladimíra Franze vychází z lidové tradice a melodiky, v podstatě však záměrnou disharmonií destruuje lidovou píseň. Instrumentace a frázování obsahují jazzové prvky. Z hereckých výkonů vynikají zejména Zdena Przebindová v roli matky Javorkové a Pavla...

    Literární archetyp v alternativním klubu (2)

    Literární archetyp v alternativním klubu (2)
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Jevištní akci doplňuje scénická hudba Pavla Fajta. Fajt dokázal prostřednictvím svého koně vykouzlit širokou škálu zvuků, které dokreslovaly emocionální napětí jednotlivých výstupů a snažily se vytvořit z inscenace kompaktní celek, závislý na vztahu zvuku a pohybu. To se...

    Literární archetyp v alternativním klubu (1)

    Literární archetyp v alternativním klubu (1)
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Prachař improvizuje, hraje si, diváky mate. Totéž dělá režisér. Chvílí má divák pocit, že už ví, ale stejně se musí mít stále na pozoru. Nemůže totiž vědět, může se jen domnívat, dosazovat si a čekat, jaké další zvraty a na první pohled nelogické režisérské...

    Když Morávek tluče na dveře

    Když Morávek tluče na dveře
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Vladimír Morávek, majitel bezbřehé fantazie, se dostává do područí jím stvořeného stylu. Jeho nezpochybnitelně originální autorský přístup dokáže učinit např. z Klicperova Hadriána (Klicperovo divadlo) velkolepou podívanou i jímavý dušezpyt v jednom, avšak před výzvou,...

    1. – 13. prosince

    1. – 13. prosince
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    1. prosince Herečka Jitka Frantová převzala na velvyslanectví ČR v Římě stříbrnou medaili Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která jí byla udělena za reprezentaci české kultury i politiky. Toto ocenění je poděkováním za autorské představení Moje pražské jaro, které...

    Když se nesvléká prádlo

    Když se nesvléká prádlo
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Je vůbec na divadle něco horšího? A celé to prý nikam – kromě nějakých pseudofilosofických závěrů – nevede. Takové a jiné podobné soudy shazovaly v recenzích představení Spací vady Radky Denemarkové a režisérky Slobodanky Radun v Divadle Na zábradlí. Postavy, které se...

    Miloš Horanský

    Miloš Horanský
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Historický monolog v Kolowratu. Text ostrovidný, inscenace podstatná, zadíravá Eva Salzmannová jako prezident Hácha… Nevadí mi rehabilitovat Háchu. Opačně by se mělo dít s prezidentem Benešem. Po Mnichovu měl zavelet do zbraně. Prý by byly oběti. Demobilizací zlomil národní...

    O syrečkách

    O syrečkách
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    Mikuláš už je pryč, chanuka skončila minulou středu, adventu je taky na krátku a s ním i celého roku. Zřejmě poslední představení, které jsem v něm viděla, byla Fidlovačka v Divadle na Vinohradech. Nevydržela jsem ani do poloviny. Proboha, co zase komu ten Tyl udělal? Když se...

    Adéla Kajn odpovídá Varyšovi (No. 5)

    Adéla Kajn odpovídá Varyšovi (No. 5)
    25. prosince 2010 2 komentáře

    Jsou mezi námi stále lidé, kteří pokládají divadlo, nebo dokonce operu (operetu!!!) za něco seriózního, tím spíše pak kritiku...

    Varyš píše Adéle Kajn (No. 5)

    Varyš píše Adéle Kajn (No. 5)
    25. prosince 2010 Žádný komentář

    V závěru našeho dopisování dovol, abych skončil pozitivně.



    Obsah,