Kategorie článků:
REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 1)
R jako roztomilé... Festival Nová Komedie otevřela příhodně abecedně první inscenace, A jako Antarktida z Bábkového divadla Žilina v režii Jakuba Maksymova.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 891)
Milé děti, jestlipak víte… aneb Mudrování nad Golemem pro caparty v brněnském baru Václav.
Zemřela Marica Mikulová
(15. 5. 1951 - 18. 1. 2024) Slovenská loutkářka - umělecká vedoucí, režisérka a dramaturgyně souboru Gong v Bratislavě (1976 - 1990), vedoucí loutkářské katedry bratislavské VŠMU (1990 - 2003).
Poslední komentáře
- on Propadnout se do dušeNo jo, rovných 15 let, máte pravdu. Ale chtěl jsem…
- on Jak se přivlastňují kultyPříšerný žvást. Který je o jediném - o přivlastněn…
- on Propadnout se do dušeZjevnou skutečnost, že jedním z podstatných inspir…
- on Postřehy Divadla Kámen (No. 28)Jelikož jsem o inscenaci psal, viděl ji dvakrát a…
- on Zemřel Aleš FuchsOdpočívej v pokoji, otče! Pokračuji v umělecké ces…
- on REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 6)Inscenace měla výraznou jevištní poetiku, jíž obět…
- on REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 2)Děkujeme za upozornění. Chyby jsme opravili, infor…
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 874)
Hasiči a mocnosti pekelné nespí nikdy aneb Mudrování nad loutkovou inscenací Don Šajn brněnské Muzejní maringotky.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 871)
Šťastný nápad, skvělé řešení aneb Mudrování nad premiérou Hurvínek prodává nevěstu.
Omlazení duše (No. 2)
Po covidové době se mi podařilo vyrazit na Spectaculo Interesse, mezinárodní loutkářský festival v Ostravě, který se letos konal v týdnu od 1. do 5. října.
Zemřela Eliška Janišová
(28. 6. 1931 Plzeň - 15. 9. 2023 Krnov) Loutkoherečka, zakládající členka a dlouholetá vedoucí amatérského loutkového souboru Krnováček.
Zemřela Milena Glogarová
(19. 12. 1937 Praha - 23. 5. 2023 Praha) Loutkoherečka, v letech 1960 - 1991 členka pražských divadel Sluníčko a Ústředního loutkového divadla (ÚLD), později Divadla u věže (dnes Minor).
Alexej N. Tolstoj / Eva Borisová: Zlatý klíček
(Městské divadlo mladých Ostrava, režie Karel Dittler, premiéra 29. prosince 1948, zhlédnuto v roce 1949 v Loutkovém divadle Radost, Brno)
Roztáhnout křídla a letět (IX)
Padox se snaží splynout s prostředím, s obyvateli, a proto dělá všechno jako ostatní. Napodobuje, aby pochopil druhého a stal se součástí jeho hry.
Roztáhnout křídla a letět (VIII)
Velmi brzy, už v roce 1973, jsem si usmyslel, že hudba našich inscenací bude původní, hraná – pokud to půjde – naživo.
Roztáhnout křídla a letět (VII)
V roce 1978 se naše divadelní společnost usadila ve městě Épinal na východě Francie. Levice tam právě vyhrála obecní volby a hledali kulturní směřování regionu.
Roztáhnout křídla a letět (VI)
Během tohoto našeho velmi aktivního období v polovině sedmdesátých let jsme zatoužili po stálém působišti v Paříži, prvním pařížském divadle věnovaném loutkářství pro dospělé.
Roztáhnout křídla a letět (V)
Pro Společnost Jeana Davyho, která pro mě byla na začátku mé kariéry velmi důležitá, jsem režíroval několik inscenací.
Roztáhnout křídla a letět (IV)
Komuna byla naší první inscenací s loutkami. Pro nás takové řešení představovalo způsob, jak se vypořádat s dobovou karikaturou i s davem tehdejších komunardů. Jednalo se také o naši první spolupráci s loutkářem Marcelem Violettem.
Roztáhnout křídla a letět (III)
Pak přišel zásadní rok 1968. Zásadní z uměleckého hlediska, protože v roce 1968 jsem se setkal s Bread and Puppet a bunraku, politickým loutkářstvím a tradičním uměním na nejvyšší úrovni.
Roztáhnout křídla a letět (II)
Přerod v profesionály se uskutečnil v roce 1964 velmi jednoduše, prostřednictvím Labicheovy aktovky Le Voyage autour de ma marmite (Cesta kolem mého hrnce), kterou jsme hráli s maskami inspirovanými Daumierem.
