Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Kategorie článků:

    C. G. Jung

    04. října 2021 a Komentáře zakazány

    Původně jsme chtěli označit za „naši divadelní bibli“ knihu Petera Brooka Prázdný prostor, která je pro nás trvale inspirativní pro specifický přístup k divadelní tvořivosti.

    Otakar Zich: Estetika dramatického umění – Teoretická dramaturgie

    19. září 2021 Komentáře zakazány

    Zatímco Bible svatá čítá se Starým a Novým zákonem 66 různorodých svazků, Biblí divadelních je na světě požehnaně…

    Jan Amos Komenský, Ludvík Kundera: Labyrint světa a Lusthauz srdce

    06. září 2021 Komentáře zakazány

    Povinností režiséra je pokaždé znovu zamilovat se do textu, co s ním pak stráví hned několik let, což znamená, že se musí zamilovat pokaždé znovu, jako by to bylo po prvé...

    Poslední komentáře

    Shawn Stevenson: Sleep Smarter / Efektívnejší spánok

    21. června 2021 Komentáře zakazány

    Spánku nevěnujeme takovou pozornost jako zubům, možná i proto, že nic nestojí. Na rozdíl od jídla a sexu pro jeho příjem nemusíme vynaložit prakticky žádné úsilí, a možná i proto jej bereme vcelku ledabyle.

    Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník

    08. června 2021 Komentáře zakazány

    Na mé cestě k divadlu nebyly určující knihy, ale lidé. Profesor Milan Lukeš, drsný a kousavý, provokující k přemýšlení v kontextech.

    Eugène Ionesco: Hry

    24. května 2021 Komentáře zakazány

    (Orbis 1964, překlad Jiří Konůpek, Bohumila Grögerová a Jiří Hiršal, Milena a Josef Tomáškovi, doslov Eva Uhlířová) Divadelní bible jako kniha, ke které se opakovaně vracím, která mi slouží jako průvodce (divadelním) životem, nebo jako kniha iniciační, která mi poskytla...

    Sergej Machonin: Šance divadla (Divadelní ústav 2005)

    10. května 2021 Komentáře zakazány

    Název rubriky je nešťastný. Sugeruje představu posvátné knihy, jejíž hřbet se rozpadá častým používáním. Má bible drží pohromadě, byť se jedná o paperback. Machonin zemřel v roce 1995, ale práce na kritickém výběru jeho díla v péči Terezie Pokorné a Barbory Topolové...

    Michail Bachtin: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance

    27. dubna 2021 Komentáře zakazány

    Tak jako Bibli v úhrnu tvoří více než padesátka knih, měl-li bych jenom vyjmenovat „divadelní“ knihy, které mě v životě nejvíc ovlivnily, nebyl bych daleko od tohoto čísla.

    Václav Černý: Stredoveká dráma

    12. dubna 2021 Komentáře zakazány

    Měl jsem to štěstí v neštěstí, že jsem studia divadelní vědy na FF UK absolvoval v krizových letech 1967–1972. Štěstí spočívalo v tom, že na samém začátku studia před našima užaslýma očima pukaly obruče spoutané vzdělanosti a otevíraly se nové a nové obzory...

    Erika Fischer Lichte: Dějiny dramatu

    31. března 2021 Komentáře zakazány

    Úryvek je z knihy Estetika performativity německé teatroložky Eriky Fischer Lichte. Možná by se dalo mluvit i o „estetice nejistoty“.

    Declan Donnellan: Herec a jeho cíl

    14. března 2021 Komentáře zakazány

    řed rokem 1989 byl mou divadelní biblí jednoznačně Prázdný prostor Petera Brooka, následně k němu přibývaly další knihy téhož autora – Pohyblivý bod, Nitky času a další, někdy drobné publikace, které jsem postupně ulovila v divadelní prodejně londýnského National...

    Joël Pommerat: Adaptace klasických pohádek

    01. března 2021 Komentáře zakazány

    Při příležitosti studijního pobytu ve francouzském Bordeaux mi učarovaly adaptace klasických pohádek slavného francouzského dramatika a režiséra Joëla Pommerata. Zatímco v Čechách hrají pro děti převážně loutky a kvalitní současná dramatika nám v tomto oboru chybí,...

    Vlasta Chramostová: Byl to můj osud

    15. února 2021 Komentáře zakazány

    Na konci devadesátých let vyšly Vlastě Chramostové memoáry, které se staly společenskou a literární senzací. Autorka o svém nejen hereckém životě psala s velkou dávkou upřímnosti, bez jakýchkoli póz a manýr, bez pomluv a urážek ostatních. Sama k sobě přitom dokázala být...

    Roland Schimmelpfennig: Dílo

    01. února 2021 Komentáře zakazány

    V historii se vždy objevovala hnutí či alespoň jednotlivci, kteří chtěli vytlačit drama (šířeji řečeno divadelní text) z jeviště. Naštěstí se to nikdy zcela nepovedlo a čas od času dokonce vznikala psaná díla, která posouvala hranice (tehdejší) divadelní estetiky. A...

    James George Frazer: Zlatá ratolest

    19. ledna 2021 Komentáře zakazány

    Je těžké hledat jednu jedinou knihu, z níž člověk ve svém přemýšlení, práci či vstupu do divadelního světa čerpal či stále čerpá.

    E. F. Burian: Pražská dramaturgie 1937

    31. prosince 2020 Komentáře zakazány

    Nejsem věřící, nevyznávám jednoho boha, natož jednu bibli. Vůbec knihu. Člověka v každé profesi přece formuje tolik věcí, tolik artefaktů, tolik lidí, zvlášť když se s nimi setkává půl století.

    František Listopad: Tristan aneb Zrada vzdělance

    20. prosince 2020 diskutujte

    Nad odpovědí na otázku, mám-li ve své knihovně nějakou divadelní bibli, jsem neuvažoval do chvíle, dokud mi ji autor této zrádné rubriky nepoložil.



    Obsah,