Kategorie článků:
Dvacetiletí a šlus
V sobotu 7. prosince ve Venuši ve Švehlovce slavnostním večerem uspořádaným k příležitosti zániku umělecké entity Depresivní děti touží po penězích a nazvaným Funerální konference k příležitosti zániku umělecké entity Depresivní děti touží po penězích ukončil tento...
Donna Simona
Simona Postlerová. Následující klopýtavé věty a kostrbatá slova se v tomto nesoustavném textu bolestně předbíhají o několik desítek let. Měla tu přece ještě dlouho být, hrát, zpívat, úchvatně vyprávět osudy svých postav, ať už na jevišti, před kamerou, či mikrofonem.
Nenapsaný příběh
Mohl byste dnes ve 14.20 (přesností těch čísel si nejsem jist) vstoupit do vysílání se vzpomínkou na Ivana Vyskočila?, tázal se profesionální hlas paní editorky. Se vzpomínkou? Vy o něm mluvíte, jako by byl po smrti. Chvilku bylo v telefonu ticho. Od té chvilky vím, že Ivan...
Pilíře talentu Pavla Šmoka aneb Avízo monografie
Na začátku dubna uplynulo už šest let od úmrtí významného českého choreografa Pavla Šmoka, (22. října 1927 – 4. dubna 2016). Asi málokdo pochybuje, že patří k velkým jménům českého, respektive československého tance. Podrobným rozborem jeho choreografického díla se...
Tři roky terénních průzkumů na poli performativního umění
Terén, pole performativního umění, oslavil na konci září 2022 tři roky působení na (nejen) brněnské kulturní mapě. Svou činnost tato dramaturgická a produkční platforma oficiálně zahájila v říjnu 2019 jako třetí scéna Centra experimentálního divadla (CED) vedle Divadla...
Bez společenského apelu není divadlo divadlem
Olomoucké Divadlo na cucky vzniklo v roce 2003 z iniciativy studentů zejména Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, ale teprve v roce 2017 se pod záštitou DW7, o. p. s., usadilo jakožto nezávislá scéna na Dolním náměstí. Jeho umělecká šéfka, režisérka Silvia...
Divadlo Tramtarie jako „olomoucký Hollywood“
Že je divák pro divadlo klíčový, není žádná novinka. Vždy se však nabízí otázka, jakým způsobem k němu tvůrčí kolektiv přistupuje, a to nejen v rámci konkrétního představení, ale především z hlediska celkové dramaturgie dané scény.
Tři desetiletky Věry Hlaváčkové
Sedmadvacet let je profesní dráha Věry Hlaváčkové (1965) spojena s Jihočeským divadlem. Bezpochyby patří k herečkám, jež mají divákům co říci, o čemž svědčí mimo jiné jedenáct Jihočeských Thálií, které získala. I ona si však během své cesty prošla lepšími i...
Nedokončené, a přece úplné divadelní dílo Libuše Šafránkové
Přemýšlím, kolik herců zanechalo v našich duších tak ostrou a vyhraněnou stopu jako Libuše Šafránková. A teď nemluvím jen o souvislostech uměleckých.
Není malých divadel (IX) Divadlo Lampion
Z dnešního pohledu je poněkud překvapivé, že jedna ze čtyř regionálních poboček pražského Ústředního loutkového divadla, založených v rámci vlny profesionalizace českých loutkových scén v letech 1949–1950, vznikla i přes nespornou blízkost Prahy právě v Kladně. Ačkoli...
Divadlo Spejbla a Hurvínka
Není malých divadel (III)
Divadlo Polárka
22/2020 Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
Jihočeská čtyřletka Jany Kališové
21/2020 Když Jana Kališová přijala nabídku ředitele Jihočeského divadla Jiřího Šestáka na pozici umělecké šéfky činohry, zřejmě netušila, jakou zásadní proměnou si soubor ke konci sezony 2013/2014 po odchodu Martina Glasera projde.
