Obsah Divadelních novin 4/2024

Smetana200

Rok české hudby se zrodil v roce 1924, v prvním možném termínu po vzniku republiky, odvozený z kulatých výročí narození (2. 3. 1824) a úmrtí (12. 5. 1884) Bedřicha Smetany.

Jiří Jelínek, Tereza Lexová: Franz a kavka

režie Jiří Jelínek, Divadlo Na zábradlí (premiéra 26. ledna 2024)

Adriana Světlíková: Všechny naše aktivity podporují kulturní obec

Rozhovor s ředitelkou Malé inventury a Nové sítě

O pletení se do cizích věcí

Včera odpoledne jsem se milou shodou okolností ocitl v jednom předměstském baru. Dostal jsem privilegované místo u barpultu a stal jsem se terčem cílené laskavosti místních štamgastů; sedělo nás tam celkem šest.

Jan Vacík: Láska. Vždycky. (II)

Dětem když jsem byl malej říkali mi naši lhát se nemá, zdravit se sluší a patří taky život tě naučí ale jak se učím mám z toho všeho trochu bordel v duši ale řekni to dětem co nekoukaj z dálky jaký následky mají cizí války a řekni to dětem co (Pokračování textu…)

Kritický žebříček – Premiéry, hostování

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Jan Grulich Vladimír Hulec Jan Kerbr Jan Kolář Jiří P. Kříž Kateřina Kykalová Jiří Landa Marcela Magdová Vladimír Mikulka Kateřina Rathouská Jana Soprová Vojtěch Voska Petra Zachatá Činoherní (Pokračování textu…)

Premiéra „fyjalové pětikolky“

Premiéra Smetanovy opery Dalibor 2. února v Národním divadle v Brně byla vyhlášena moravským začátkem Roku české hudby a akce Smetana200 k oslavě Mistrových dvoustých narozenin. Nečekaně ji zahájili předseda vlády Petr Fiala, ministr kultury Martin Baxa.

MASOPUSTNÍ REJ

Roztančil v průběhu ledna a února řadu míst po celé republice. Velkolepému průvodu maškar v Roztokách u Prahy, tradičně pořádanému Sdružením Roztoč, konkurovaly o víkendu 10.–11. února i jednotlivé čtvrti hlavního města Prahy: Malá Strana, Žižkov anebo třeba Vršovice. Kulturní centrum Vzlet spojilo po prvním komorním ročníku krátce po svém...

Boje o Dalibora

Začaly ještě před prvním uvedením díla, jež završilo slavnosti položení základního kamene Národního divadla 16. května 1868. A pokračují dodnes. Důvody jsou různé, často i osobní, proměňují se v čase, ale implicitně jsou skoro vždycky politické. Začaly osočováním Smetany z cizáctví, když českou národní hudbu cíleně navázal na...

Simpatico aneb Chudé divadlo v Jindřišské

Zní to jako banalita, ale nezbývá než to znovu připomínat. Divadlo je jedno z posledních míst, jež umožňují přímou komunikaci živých lidí s živými lidmi. A jejich dvou různých rolí, místo dvou naprogramovaných algoritmů. Teprve ze setkání těch dvou rolí rodí se něco třetího, co oba póly přesahuje: představení.

Lekce jevištních kouzel

Jakub Čermák, nepřehlédnutelná postava divadelní alternativy uplynulých dvaceti let, vnáší v posledních pěti sezonách svou poetiku obrazotvorné, vypjaté citovosti též na tuzemské „měšťanské“ scény. A to se zdarem, jak dokazuje čerstvý úspěch jihlavských Šepotů a výkřiků v anketě Divadelních novin o Inscenaci roku.

Úvod ke Kafkovi

…či kafkovská propedeutika, tak lze nazvat novou inscenaci pro děti Divadla Na zábradlí Franz a kavka, uváděnou v komorním sále Eliadovy knihovny pro intoše od čtyř let. Režisér Jiří Jelínek s dramaturgyní Terezou Lexovou ve svém hravém kabaretu, který je víc „dada“ než „bubu“, po dvanácti letech spojili sestry Anežku a Barboru Kubátovy.

Dvě ženy, jeden muž

Zaměřit se na komorní britskou dramatickou tvorbu je vděčné. O tom se už přesvědčilo mnoho souborů, které hledají silný příběh, ale zároveň hru pro malé obsazení i prostor. Ten, kdo pravidelně chodí do Divadla Ungelt, ví, že právě toto je doménou komorního divadélka v srdci Prahy, spolu s populárními hereckými osobnostmi.

Střihneme si zase tu naši

Rozpor mezi hereckou zdatností až suverenitou a povědomostí výjevů pro mě ve štědroňovsko-mikuláškovském Divadle Na zábradlí pokračuje.

Slovensky, česky, intenzivně…

Patřil do okruhu jedinečných středoevropských autorů, ohraničeného jmény Robert Musil, Hermann Broch a Ödön von Horváth: Sándor Márai, maďarský spisovatel, který v roce 1948 opustil vlast a světové proslulosti dosáhl až po své smrti koncem 80. let.

Výprava za lovci zážitků

V novince ústeckého Činoherního studia Bílý karibu, pod níž jsou podepsáni režisér Tomáš Loužný a dramaturgyně Marie Nováková také jako autoři textu, se ocitáme na severu Kanady mezi Inuity.

Lokální hodina dějepisu a hudební výchovy

Město Opava aktuálně slaví úctyhodných osm set let od založení a svou troškou do Čertova mlýna přispělo i místní Slezské divadlo. Městská kulturní dominanta v posledních letech spíš než setrvalou kvalitou umělecké produkce poutá pozornost nekoncepčními manažerskými veletoči, které ji zbytečně obírají o stabilitu, dlouhodobé perspektivy a v...

Tereza Říhová: Žijeme v pocitu nahraditelnosti

Od nástupu do praxe je na volné noze a snad žádná scéna, žánr, cílová skupina, ale ani praktický problém jí nejsou vzdálené. Tereza Říhová (*1985) vystudovala teorii a dějiny dramatických umění a speciální pedagogiku se zaměřením na dramaterapii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Obor divadelní režie, kterému se věnuje, absolvovala na JAMU. V...

Podzim v Paříži

Podzimní festival založil v roce 1972 Michel Guy se zájmem o vše nové. V hudbě, tanci, performance, divadle, výtvarném umění i filmu – a vždy s přesahem. Není to tak jen přehlídka současného umění, ale nová vize, nový pohled, trochu avantgardní, trochu na okraji. Dnes má festival tak významné jméno ve francouzské kultuře, že se pyšní stejnou...

Neda Neždana: Když nemůžu odvézt Ukrajinu s sebou, musím být s ní

Jedna z nejvýznamnějších ukrajinských dramatiček, píšící pod pseudonymem Neda Neždana (vlastním jménem Naďa Mirošničenko), přijela do Prahy, aby byla 17. listopadu přítomna scénickým črtám svých her na náměstí Václava Havla u Národního divadla v rámci festivalu Pražské křižovatky. Společně se studentem režie činoherního divadla na DAMU...

Exotický basista Václav Kliment

Divadelní fotografie z fondů Národního muzea (XXIV)

Jiří Fišer/Fisher

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního času

Došlo do redakce

Čtvrt na smrt: Láska. Vždycky. CD 39:46 min. Na naše spojení / doléhá únava / kdekdo ho podojil / a už to nedává…, začíná text Startovní čáry třetího alba pražské folkrockové skupiny Čtvrt na smrt, založené a vedené zpěvákem, kytaristou a na tomto albu výhradním textařem Janem Vacíkem, z něhož (Pokračování textu…)

Nejsem ústředna

Psát víc věcí najednou? Jak pro koho.

21. srpen 1968

Dlouho jsem napsání tohoto textu odkládal. V nočním tichu promítal jsem mnoho zásadních inscenací, které jsem zde i na mnoha jevištích Evropy, Asie i Jižní Ameriky viděl.

Výročí 1.−15. března

Havlová Magdaléna, dramaturgyně (01. 03. 1954) △ Kraus Ivan, spisovatel a herec (01. 03. 1939) △ Nikodým Jiří, moderátor (01. 03. 1974) △ Veselá Miroslava, sólistka opery (01. 03. 1964) △ Voborník Rudolf, inspicient (01. 03. 1944) △ David Milan, scénický výtvarník (02. 03. 1959) △ Holeňová Jana, teatroložka (02. (Pokračování textu…)

Zemřeli

Achim Benning (20. 1. 1935 Magdeburg, Německo – 30. 1. 2024 Vídeň, Rakousko) Německý herec, režisér a divadelní intendant, v letech 1976–1986 ředitel vídeňského Burgtheatru. V sedmdesátých a osmdesátých letech pomáhal českým divadelníkům v disentu. Josef Platz (10. 11. 1937 Praha – 1. 2. 2024 Praha) Režisér, scenárista a mim, (Pokračování...

Ten musel jít z kola ven (I)

Opět přinášíme vzpomínky natočené v rámci projektu Orální historie českého divadla. Vězte, že text je třeba číst s vědomím, že u jeho zrodu nestály literární ambice vzpomínajících či autorů rozhovoru s nimi, ale že se jedná o redakčně upravené volné vyprávění vybrané osobnosti. Tentokrát vzpomíná Jiří Fišer/Jiri Fisher (*1947), herec...

Fagi a divadlo

(Pokračování textu…)

Sbohem, Achime!

Bylo to právě rok po Chartě, v lednu 1978. Po exekučním vyhazovu z minibytu na Hradčanském náměstí číslo jedna praskl v naší letní vilce na Sázavě kotel... Kdysi zakázaný český dramatik píše o svém vídeňském intendantu.

O Norbertu Lichém a délce nebo kvalitě života

Přemýšlím, proč i přes tu obrovskou vzdálenost, časovou i teritoriální, se mi právě Norbert Lichý a jeho postavy stále tak živě vybavují. A odvíjejí se v hlavě jako film, od chvíle, kdy jsem se tu zprávu o smrti dozvěděl...

Skeptický klaun

Až teď, když už režisér Josef Platz není mezi živými, jsem si poslechl jeho vyprávění v rozhlasovém pořady Osudy z roku 2017...