Obsah Divadelních novin 2018

To snad ČT nemyslí vážně…

Úvahy TELEVIZNÍ

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském vydání televizního magazínu ArtZóna začíná být jasné, co můžeme od „nového“ formátu očekávat.

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

V domě plném vlasů a pavučin

V Semperově opeře v Drážďanech se vrátili k opeře Ericha Wolfganga Korngolda Die tote Stadt (Mrtvé město). V roce 1920 byla poprvé uvedena hned ve dvou německých divadlech zároveň (v Kolíně nad Rýnem a v Hamburku), okamžitě poté v mnoha dalších operních domech včetně MET. A také v Brně (1922), kde se skladatel narodil – svou nejhranější operu, a...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek právní regulace profesionálního divadla lze považovat tzv. Bachův divadelní řád – nařízení č. 454 ř. z. z 25. listopadu 1850. Jeho základní myšlenky převzala právní úprava první republiky: určovala způsobilost divadelních budov, vydávala koncesní povolení osobě způsobilé provozovat profesionální soubor a...

Užší nominace Cen Thálie 2017

Činohra Tereza Dočkalová – Nora, Henrik Ibsen: Nora (Domeček pro panenky), režie Jan Nebeský, Divadlo pod Palmovkou Praha Veronika Khek Kubařová – Katja, Theodor Holman: Interview, režie Martin Myšička, Dejvické divadlo Praha Eva Salzmannová – Ray, Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna, režie Viktorie Čermáková, MeetFactory Praha Daniel Bambas –...

O poslušné lokajské společnosti (III) František Pavlíček: Čtení z října 1989

Srdcem divadla je herec Zatímco vaši dramatickou, filmovou i televizní tvorbu je možné dohledat, o pedagogickém působení ví, kromě bývalých studentů, asi jen málokdo. Přednášel jsem na DAMU, ale jenom tři semestry. Profesoři mě vyprovodili, protože jsem podrýval jejich autoritu. Musel jsem sice odevzdat roční plán výuky, ale pak jsem (Pokračování...

Vladimír Kratina: Jsem kluk z ulice

V prosinci měla v Činoherním klubu premiéru inscenace QED o atomovém fyzikovi Richardu Feynmanovi. Hlavní a v podstatě jedinou roli v ní hraje Vladimír Kratina, populární herec – skutečný „fajn man“.

Kateřina Bohadlová: Dokazujeme, že teorie a praxe spolu souvisejí

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers Hofcomoedianten

Lázně jako magický prostor směšnosti

Sdílení zážitku je důležité pro utváření kulturní komunity ve společnosti. Právě v přítmí divadla k němu ještě může docházet. A nemusí vždy a nutně jít o vážné drama, ale také o společný smích nad něčím, co mohlo být, bylo či je součástí našich životů. Takový katarzní, osvobozující zážitek jsem si (Pokračování textu…)

Felix Koch a Nathalie Frank: Můžeme motivovat lidi, aby přemýšleli a pracovali na změně

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT Berlín

Trochu si zahajlujeme a zazpíváme

Činohra pražského Národního divadla má už léta zavedený následující nešvar. Produkuje propagační, esteticky vzájemně sladěné plakáty k inscenacím a stylizované fotografie vzniklé při té příležitosti použije na obálku programu k danému titulu. Ovšem zřídka se tyto plakáty a záběry potkají s charakterem a vyzněním následné inscenace.

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí bývalého Domu uměleckého průmyslu na Národní třídě, spravuje od začátku sezony Divadlo X10. Dvoupatrový prostor s obnaženými stěnami, obrovskou hloubkou a šířkou není lehké rozžít. Navíc divadlem, jelikož akustika je zde mizerná.

Nenechat se sbalit do Ikea tašky

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek vyvolala v Rakousku skandál. Na osobě populární herečky Pauly Wessely a jejího muže Attily Horbigera dramatička tematizovala nacistickou minulost svého národa.

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány učinil v Česku známým především režisér Jiří Krejčík, v jehož úpravě se tato košilatá a bláznivá komedie stala erbovním titulem Činoherního klubu (k překvapení mnohých v ní exceloval například Jiří Menzel svými téměř artistickými dovednostmi) a později doznala i filmové podoby s hvězdným obsazením...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain Rolland v roce 1920 jako působivou reakci na tragédii první světové války. Jedno z nejčtenějších milostných děl světové literatury, které dodnes přitahuje zejména mladé čtenáře, v Moravském divadle nastudoval slovenský režisér Marián Pecko. Dramatizaci připravila Jana Pithartová, která vyšla z verze Ivana Tallera...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v inscenaci Vořezávátka zaměřil na téma rodiny a výchovy. Vedle vlastních zkušeností se tvůrci opírají především o klasická díla J. A. Komenského, J. J. Rousseaua a A. S. Makarenka, jež dokazují, že správná výchova je, a vždy byla, věcí názoru a návod na ni neexistuje. Z této premisy tvůrci vycházejí a...

Jeviště plná techniky a lidských trápení

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí na třech scénách se čtyřmi soubory široký repertoár. Snaží se vyhovět neuvěřitelným tisícům dlouholetých předplatitelů a zároveň jim ukazovat nové jevištní možnosti a technologie.

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu v minulých letech nejednou zazářil superhit, který vyluxoval většinu cen. Osmnáctý ročník se však ukázal jako hodně vyrovnaný a o trofeje se na něm podělilo pět ze sedmi soutěžních titulů. Hned tři z nich připomněly, jak účinnou komediální zbraní může být retro. Domácí Východočeské divadlo...

Ivana Uhlířová: Vůle, přesnost, vášeň, to mě fascinuje

Někde jsem četl, že po Lídě Baarové je Ivana Uhlířová (1980) teprve druhá herečka, která se dokázala prosadit v Německu. Ona to vnímá spíš jako „husarskej kousek“. Nicméně pravdou je, že vedle mnoha českých scén má za sebou zkušenost se švýcarským, rakouským i německým divadlem. Je to sedm let, co v kavárně Nona poskytla poslední velký...

Co s tím ministr kultury může dělat?

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída jsme se zeptali na jeho plány v oblasti financování umění. Pane ministře, povedeme úvahy o vašich plánech, ale jste členem vlády v demisi. A bez důvěry. Dokonce. Jak vidíte svou budoucnost? To nemohu vědět, ale rád bych ty čtyři roky na MK vydržel – (Pokračování textu…)

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan Švankmajer opatřil svůj nový film Hmyz vlastní předmluvou. Upozorňuje v ní na fakt, že jeho surrealistická koláž vychází ze hry Ze života hmyzu bratří Čapků. Čeští prvorepublikoví fangličkáři prý autory seřvali za přílišný pesimismus. A mladí bratři si dali říct a připsali hře optimistický konec:...

Jan Klata: Teď a tady budu měnit svět

Režisér Jan Klata (1973) patří k osobnostem, jejichž inscenace k sobě okamžitě přitáhnou pozornost. Děje se tak jak v jeho rodném Polsku, tak i v zahraničí. Originální vidění, cit pro dobu, ale i nezbytný buřičský temperament mu přinesly slávu a uznání, ale také nepřátelství – především ze strany oficiálních míst, což vyvrcholilo loňským...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové číslo Světozoru v roce 1937 přineslo zvláštní zprávu doloženou fotografií, na níž Emila Františka Buriana (1904–1959) vyvádí z divadla v Jungmannově ulici tajný agent doprovázený policisty: Protilidovému formalistickému paumění v D37 byla konečně učiněna přítrž. Zločinů jeho obojetnického šéfa E. F....

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

O poslušné lokajské společnosti (IV) František Pavlíček: Čtení z října 1989

Možnost vidět inscenace svých her chyběla i Havlovi, proto se také uskutečnilo představení Žebrácké opery v Horních Počernicích. A proto píše tak podrobný poznámkový aparát, který některé režiséry rozčiluje. Jako pojistku k tomu, aby mu nezahráli něco jiného.

William Shakespeare, Klatův současník

Jan Klata je prvoligový evropský režisér v plné síle. To, že v Česku nastudoval inscenaci, je událost sama o sobě; za posledních pár desítek let je to v domácí činohře bohužel úplně poprvé (zastávky Roberta Wilsona byly přece jen něco trochu jiného, troufám si tvrdit). Jeho Něco za něco si však zaslouží víc než jen obligátní respekt vůči...

Helena Albertová: Radši bych byla Rytířka než Dáma

Rozhovor s Dámou české kultury

Euripidés v měšťanských kulisách

Rysů současného, moderního divadla nabývá inscenace Euripidovy Ifigenie v Aulidě, uvedená v režii Martina Čičváka Divadlem na Vinohradech, téměř a jen díky scénografii.

Peklo jsou ti druzí

Snaha současné dramaturgie Horáckého divadla v Jihlavě vymanit se z prokletí „oblastnosti“ se výrazně projevila v nastudování Čechovova Racka. Slovenská režisérka a umělecká šéfka Divadla Pôtoň v Bátovcích Iveta Ditte Jurčová má renomé experimentátorky. Její vstup na jihlavskou scénu ani práce s tamním souborem nebyly ovšem nijak násilné...

Ve vypolstrovaném blázinci

Opera Petra Iljiče Čajkovského Piková dáma se nehraje moc často. Možná pro obtížný part důstojníka Heřmana, který propadne hráčské vášni s destruktivní silou ruské romantické duše, a ta je mi z duše protivná.

Konec vzdělanců (v Čechách)

Před pětašedesáti lety, v roce Stalinovy smrti a osm let po konci druhé světové války vydal americký spisovatel Ray Bradbury antiutopický román 451 stupňů Fahrenheita. Ten popisuje společnost, v níž se nejenže nečte, ale knihy se v ní dokonce programově pálí a humanitní vzdělanost se považuje za zlo.

Strategie boje o přežití na oblasti

Operní soubory v malých městech to nemají lehké. Málo peněz, málo diváků. Tím spíš by měly inspirativními, osobitými inscenacemi přesvědčovat publikum, že do opery prostě musí přijít! Opavský soubor od loňska vede čtyřicátník Lubor Cukr. Má odvahu přijít s tituly, jako je Gluckova Ifigénie na Tauridě, přizval specialistu na autentickou...

Baroko není jízda na mrtvém koni

Barokní synkretismus zavládl dvoudenním Festivalem Andreini ve VILE Štvanice. Během druhého únorového víkendu se tu konalo několik akcí – sympózium věnované inscenování barokních her, workshop komedie dell’arte, koncert tradiční i „dnešní“ barokní hudby a v neposlední řadě mohli diváci zhlédnout představení souboru Geisslers Hofcomoedianten.

Jan Vlasák: Miluju ty dvě prchavé hodiny na jevišti

Jan Vlasák je šťastný herec. Nejenže si zahrál tak krásné postavy, jako je Cyrano, Hamlet, Malvolio, Othello, Jago, Král Lear, Candide, Higgins, Willy Loman či Salieri v Shafferově Amadeovi, ale na své cestě za nimi potkal i správné lidi, kteří v něm zažehli nadšení pro divadlo, takže ho pořád baví. K pětasedmdesátým narozeninám si nadělil...

Národní divadlo moravskoslezské za Petera Gábora

Režisér Peter Gábor začal šéfovat činohru Národního divadla moravskoslezského (NDM) v Ostravě 1. ledna 2012. Od 1. ledna 2018 ho vystřídal režisér Vojtěch Štěpánek. „Předání vesla“ si zaslouží zamyšlení nad šesti lety života velké ostravské činohry.

Poezie je subkultura

Přesně za měsíc budeme znát vítěze už sedmnáctého ročníku literárních cen Magnesia Litera. Její organizátoři rádi připomínají, všem škarohlídům a zlým jazykům navzdory, jak jsou ceny ocenění hodné, neboť způsobují mnohdy až raketové prodeje zvítězivších knih.

François Cervantes: Jezdil jsem autobusem tam a zpátky

Francouzský divadelní režisér François Cervantes představil na přelomu roku v Marseille druhou hru, kterou napsal a nacvičil spolu s obyvateli Quartiers Nord.

Korejské divadelní bomby aneb Střípky ze soulské Broadwaye

V současné době doznívá olympijské vzrušení ze sportovních úspěchů, s nímž bude pro nás nadlouho spojena Jižní Korea. Zatímco sportovní výkony se řídí stejnými pravidly u nás stejně jako na místě vzdáleném přes půl zeměkoule, divadlo, jeho zvyklosti a zákonitosti tam a tady – myšleno nejen v Česku, ale v (Pokračování textu…)