Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Sbírka trofejí

    Název „divadelní trofeje“ odedávna používáme pro trojrozměrné památky na osobnosti či události: od drobných šperků přes psací potřeby, kuřácké náčiní, příbory a nádobí až po nábytek. Fond je to v rámci divadelní sbírky NM nepatrný – na jednu trofej připadá téměř pět set archiválií. Pro výzkum dějin divadla jsou jistě podstatnější rukopisy, fotografie a negativy, divadelní plakáty a cedule. Nicméně osobní památky říkají leccos o svých původních majitelích – a představují vděčné výstavní exponáty. K nejpopulárnějším patří pokladnička ve tvaru budovy Národního divadla, do které se vybíralo na novou stavbu po požáru roku 1881, a diadém a náhrdelník Emy Destinnové, jakož i další památky na tuto operní pěvkyni (máme její tenisovou raketu, ruční a stolní zrcadlo, cestovní kufříkový klavír, látkový přehoz, sešit ze stuh, ale také například zarámovanou koláž vlasů, fotografie Franze Liszta a další připomínky na Bayreuth – osobní dar Cosimy Wagnerové Emě Destinnové). Plakety, pamětní mince, stříbrné vavřínové věnce, stuhy k výročím, k životním jubileím, k premiérám či jako poděkování za hostování (nejstarší jsou dvě červené stuhy a jedna bílá spojené ozdobným uzlem, s nápisem Františku J. Čížkovi, veteránu českého divadla, Národní divadlo 6. 5. 1867). To vše nějak patří k dějinám českého divadla, odráží vztah divadel a veřejnosti k dobovým hereckým hvězdám.

    Depozitáře našeho oddělení obsahují mnohé, co se zachovalo z osobních věcí Eleonory z Ehrenbergů, Marie Hübnerové, Karla Huga Hilara, Jaroslava Kvapila, Jindřicha Mošny, Oskara Nedbala, Eduarda Vojana či Bohuše Zakopala. A dalších. Samozřejmě mnoho předmětů vztahujících se k významným dnům a událostem v Národním divadle – třeba prapor amerických Čechů, který dal v osmdesátých letech 19. století zhotovit Antonín Petrtýl, emigrant a zakladatel ochotnického divadelního souboru v Chicagu, spolu s dalšími krajany ho dopravili zaoceánskou lodí do Rotterdamu a odtud vlakem do Prahy, aby ho darovali vedení nově postaveného Národního divadla.

    Na konci minulého roku vyšla knížka Hanuše Jordana Krása němých svědků s podtitulem Památky na osobnosti českého divadla ve sbírce Národního muzea, v níž jsou i další pozoruhodné příběhy předmětů. Možná by nás měla knížka přimět k úvaze, jestli na „dotýkané předměty“ dnes trochu v muzejních divadelních sbírkách nezapomínáme. A jestli nebudou v budoucnu chybět.


    Komentáře k článku: Sbírka trofejí

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,