Články autora: Vladimír Just
Just píše Rejžkovi
2/2014 Doporučuju Ti reportáž Adély Komzýové z dokumentu FAMU Televizní oslava. Tam se dozvíš, co jsou dnes v ČT „zakázaná, sprostá slova“: dramatické, psychologické, thriller. Neboť náš divák je nostalgik
Poslední komentáře
- on Propadnout se do dušeNo jo, rovných 15 let, máte pravdu. Ale chtěl jsem…
- on Jak se přivlastňují kultyPříšerný žvást. Který je o jediném - o přivlastněn…
- on Propadnout se do dušeZjevnou skutečnost, že jedním z podstatných inspir…
- on Postřehy Divadla Kámen (No. 28)Jelikož jsem o inscenaci psal, viděl ji dvakrát a…
- on Zemřel Aleš FuchsOdpočívej v pokoji, otče! Pokračuji v umělecké ces…
- on REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 6)Inscenace měla výraznou jevištní poetiku, jíž obět…
- on REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 2)Děkujeme za upozornění. Chyby jsme opravili, infor…
Kauza DAviDA Drábka aneb Nejen o 11. přikázání
22/2013 Je to infantilní a bláznivé, obžerné, živelné, zábavné i příšerné, píše vcelku shovívavě v souvislosti s premiérou Jedenáctého přikázání o poetice Davida Drábka recenzentka LN.
Podivný měsíc, podivná smrt…
19/2013 (Národní divadlo a Miloš Hlávka, 1. dubna – 7. května 1945)
Vivat Paiva aneb Vymezení metaforou
18/2013 Už podesáté proběhl v Ostravě náš největší mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla, bienále Spectaculo Interesse (letos od 22. do 27. září). A už podesáté přinesl důkazy o tom, že jazyk divadla může být něco nekonečně jiného, bohatšího a do jiného...
Bezradná skládačka trapných citátů
18/2013 Fučíkově osobnosti, po její obludné mytizaci a dnešním takřka zapomnění, dlužíme mnoho. Hlavně střízlivě kritický, ideologicky nepředpojatý pohled na celý ten humbuk kolem něho i na něho samotného. Vtipný kritik i okouzlující společník, kterému ovšem vůbec nebylo...
ČT art aneb Slavíci o ornitologii
16/2013 Úvahy posttelevizní
Divadlo Plzeň 2013: Up & Down Vladimíra Justa
Pár lehce kacířských postřehů z Plzně aneb Striktně systémové připomínky k letošnímu festivalu Divadlo Plzeň 2013.
Pašije jako karneval
11/2013 Viděl jsem druhou premiéru Slečny Jairové, v níž opravdu řádili divadelní Trollové jako pominutí. V originální scénografické stěně Martina Černého (jejímž pootočením se nápaditě mění vstupní dvorek v interiér) se potměšilé dveře otevíraly, kdy neměly, větrný...
Opravdu: Oh! Jaká podívaná!
10/2013 Uvařil jsem si tuhle kaši, zvanou „proti“, sám – tím, že jsem před paní redaktorkou neprozřetelně vyřkl své výhrady. Čapky mám rád (zvláště toho jednoho), Morávka mám rád (a s výjimkou Cirkusu Havel jsem ochotný lámat kopí za všechno ostatní).
Hra desetiletí
1/2013 Noví nájemci Komedie začali mnohem lépe, než se obecně předpokládalo (nutno dodat, že některé ze Strašnic do Jungmannky ne právě šťastně přenesené inscenace jisté předběžné rozpaky vzbuzovaly právem). Słobodziankova Naše třída je pro mne jednoznačně hra roku (ale...
