Články autora: Vladimír Just

Úvahy posttelevizní

Místo potlesku smrt

Beaumarchais po duchu, Drábek po liteře

Na našich scénách se můžeme setkat s věru rozličnými přístupy k tzv. klasice, od pokorného, leckdy však neinvenčního přístupu k textu až po divoké autorské exhibice režisérů, kteří zase pod proslulou značkou na etiketě, jež takříkajíc „prodává...

Úvahy posttelevizní

Filmy trezorové i jiné

Úvahy posttelevizní: Přítelkyně (nejen) pana ministra

Jelikož se rozpoutala živá diskuse nad tímto textem, publikovaným v DN 22/2012 a zabývajícím se reportáží Ley Surovcové v magazinu ČT 168 o aktuální situaci v ND Brno, přesouváme text i Komentáře na stránky i-DN.

Komedie konkurzů a tragédie holenků

Reakce na Komentář Jana Koláře z DN 20/2011.

Úvahy posttelevizní Da capo al fine…

Platí-li staré dobré „nechval dne před večerem“, pak to dvojnásob platí o České televizi: ráno píšete sloupek a večer, vlastně už odpoledne, je vše jinak. Minule jsem tu ČT předčasně pochválil za to, že v Otázkách Václava...

Hlásat čtvrtpravdy je skoro totéž co lhát

Jsem fascinován fanatickou vytrvalostí, s jakou pronásleduje Jana Soukupová brněnské Národní divadlo... Reakce na reportáž Brněnští konšelé a hlavy na tyčích, DN č. 18, 1. 11. 2011.

Milá Marie,

Odpověď Marii Reslové na její otevřený dopis ohledně výběrového řízení na pronájemce Divadla Komedie.

Vše pro dobro světa?

Nevím, zda je to přese všechno, co jsem o něm psal minule, vlivem nového pána Kavčích hor, ale fakta jsou fakta: po dlouhé době tu musím pochválit Otázky Václava Moravce. Po profesorech ekonomie Stiglitzovi a Švejnarovi vyrukoval Moravec...

Dobré kroky na špatné cestě

Během léta zaznamenal jsem na Kavčích horách několik dobrých kroků, bohužel však na špatné cestě. Dobrým krokem bylo určitě zvolení Milana Uhdeho předsedou Rady ČT – Uhde je umělecky nezpochybnitelná osobnost, v mediálních radách jedna z posledních...

5P z Plzně… Vladimír Just

PĚT PLZEŇSKÝCH P? Letos jsem to měl bohužel Pokažené Pitomým Pendlováním mezi Plzní a Prahou, ale i tak z těch dvou — tří dnů jeden zážitek Příjemný: ROMEO A JULIE u Bezručů O kolika souborech můžeme říct s klidným svědomím, že mají nezaměnitelně svůj...

Úvahy posttelevizní Šíp versus Kraus?

Minule jsem tu vyslovil obavy, zda jeden ze dvou posledních investigativních pořadů České televize, který po strastiplné cestě stále méně sledovatelnými týdenními časy doputoval do nedělního dopoledne, nechystá se z moci úřední zavřít krám – a dostalo se mi...

Přecyranováno?

Více než stoleté vítězné tažení Cyrana českým světem pokračuje. A to navzdory předpovědím škarohlídů včerejších i dnešních. Ke třem úspěšným pražským Cyranům (Martina Hofmanna v Celetné, Martina Stránského na Palmovce a Davida Prachaře...

Úvahy posttelevizní: Piškanderdulá aneb Etiketní podvod

Nedávno jsem tu v náčrtu vize zmagazínovatělé televize popsal osvědčený způsob, jak se zbavit nepohodlných kritických pořadů: smýkat s nimi v různých nepravidelných dopoledních, odpoledních či předpůlnočních časech tak dlouho, až se zbaví posledního...

Nenahraditelný svátek

Na hradecký divadelní festival – pořád ještě největší v republice a okolí – nedám dopustit. S výjimkou prvého ročníku jsem zatím žádný nevynechal, a tak festival a jeho nenahraditelná atmosféra patří k mým nejradostnějším...

Glosy k jazyku Posledních chvil lidstva

Když během jednoho týdne v červnu 1936 odešli Karl Kraus (12. 6.) a jeho o měsíc mladší duchovní anglosaské dvojče Gilbert Keith Chesterton (14. 6.), napsal v nekrologu Ferdinand Peroutka, že tu zemřeli dva...

Úvahy posttelevizní: Ceny, křeč a televize

Také jste si všimli, jak se kolem některých nepodarů na obrazovce, uváděných s bezpochyby bohulibými úmysly jinak sympatickými lidmi, chodí jako kolem horské kaše? Takové taktní obcházení doslova tekutého trapasu v přímém přenosu týkalo se letos i udílení...