Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky
Ekologie ducha (I)
17/2018 Jiří Hromada (1958) není jen hercem, dabérem a moderátorem, zkrátka člověkem od divadla, rozhlasu a filmu. Je neúnavným pozorovatelem a ultra aktivním účastníkem všeho, co ho v životě potkalo – aktivistou, tak trochu politikem, poradcem dvou ministrů, prezidentem dvou spolků....
Ohlédnutí (III)
16/2018 Nakonec jsem se dostala do svého posledního, ale také nejdelšího profesionálního angažmá – do Kladna.
Ohlédnutí (II)
15/2018 Přijížděla jsem autobusem do Karlových Varů, tentokrát jako vystudovaná herečka. Koupil mě pan režisér Hugo Domes. Opět jsem si připadala dospělá, plná nadějí a očekávání. V autobuse městské dopravy jsem se poněkud ztrácela, nebylo to totiž tak jednoduché, bus se šplhal...
Ohlédnutí (I)
14/2018 Já jsem se narodila v lednu 1945 v Londýně jako dcera emigrantů, kteří tam utekli před Hitlerem. Bylo to už na samém konci války, ale přesto druhý den poté, co jsme s maminkou opustily porodnici v North Middlesex, spadla do oddělení s novorozeňaty bomba.
Útržky z paměti (IX) Jak se máte, Vondrovi? Divadelky
13/2018 Do redakce rozhlasových seriálů jsem nastoupil na podzim 1982 a zdálo se mi, že lepší pracovní kolektiv snad ani neexistuje. Šéfuje Vladimír Gromov, potomek české matky a vojáka Rudé armády, jehož na sklonku roku 1945 odvlekla z Ostravy SMERŠ a Vladimír ho nikdy nespatřil.
Útržky z paměti (VIII) Ve Scéně a ve Finsku
12/2018 Do Scény jsem pravidelně přispíval hlavně v jejím posledním období, kdy jí šéfoval Jan Dvořák, který patří k mým celoživotním přátelům. V roce 1988 mě požádal, abych po utečenci Karlu Vondráškovi převzal předsednictví její redakční rady. Scéna tehdy překračovala...
Útržky z paměti (VII) Bohnice, Ypsilonka, Svaz dramatických umělců
11/2018 Politický (špionážní?) background Miroslavy Daňkové – byl-li vůbec jaký – nebyl absolutní, jak si patrně myslela. Jako blesk z čistého nebe přišlo její odvolání z funkce šéfredaktorky Práce a vynucený odchod do penze.
Útržky z paměti (VI) V Polsku, v Jugoslávii, v Rusku a zase doma
10/2018 Pobyt v kulturní rubrice deníku odborů byl příjemný. Podobně jako v jiných institucích reálného socialismu se ani v Práci nemuselo příliš pracovat. Snažil jsem se spravovat své obory řádně a totálně nepropadat cynismu některých svých kolegů z reportážního oddělení,...
Útržky z paměti (V) Melodie a pak práce v Práci
9/2018 Z redakcí deníků, časopisů, televize a rozhlasu už byli po mém návratu z vojny vyhnáni všichni stoupenci Pražského jara a nabídky na výhodná zaměstnání po mém návratu z vojny jen pršely: zástupce šéfredaktora Světa v obrazech, šéf kulturní redakce v Čs. televizi,...
Útržky z paměti (IV) Ještě škola, Walkover a 32. silniční brigáda
8/2018 Možná ale právě hrobař našich scénářů s Janem Schmidem, můj vysokoškolský pedagog Vladimír Kalina, mě doporučil do Literárek, anebo to byla Věra Karfíková, která si na podzim 1967 všimla mého protestu proti „převedení“ Literárních novin do sféry ministerstva kultury,...
Útržky z paměti (III) Ještě Paříž, škola, film (Elmar Klos)
7/2018 Osou našeho fakultního pařížského turné byly exkurze v denících Le Monde a L’Humanité. V Mondu nás přijali stroze přátelsky, provedli nás redakcí a stručně vysvětlili, jak dělají své noviny.
Útržky z paměti (II) Semafor, Viola, Paříž
6/2018 Suchého a Šlitrův Semafor pro mne znamenal všecko. A nejen pro mě, i pro statisíce mých spoluobčanů. Dostat se na jeho představení předpokládalo vystát mnohahodinovou frontu při předprodeji.
Útržky z paměti (I) Literární listy
5/2018 Důvodů opustit redakci Divadelek jsem měl několik, hlavním nejspíš byla ambice sepsat cosi jako paměti, svůj životaběh, v němž mi osud dopřál potkat plejádu osobností, které ho formovaly, byť ne vždy úspěšně. Cosi jako paměti zdaleka nemám dokončeno, nabízím jen pár...
O poslušné lokajské společnosti (IV) František Pavlíček: Čtení z října 1989
4/2018 Možnost vidět inscenace svých her chyběla i Havlovi, proto se také uskutečnilo představení Žebrácké opery v Horních Počernicích. A proto píše tak podrobný poznámkový aparát, který některé režiséry rozčiluje. Jako pojistku k tomu, aby mu nezahráli něco jiného.
O poslušné lokajské společnosti (III) František Pavlíček: Čtení z října 1989
3/2018 Srdcem divadla je herec Zatímco vaši dramatickou, filmovou i televizní tvorbu je možné dohledat, o pedagogickém působení ví, kromě bývalých studentů, asi jen málokdo. Přednášel jsem na DAMU, ale jenom tři semestry. Profesoři mě vyprovodili, protože jsem podrýval jejich...
O poslušné lokajské společnosti (II) František Pavlíček: Čtení z října 1989
2/2018 Po krátkém působení v Československé televize jste zamířil do Filmového studia Barrandov. Dostal jsem se jako dramaturg do vynikající tvůrčí skupiny Feix–Daniel, jenže konference na festivalu v Banské Bystrici v únoru 1959 přinesla tvrdou kritiku některých filmařů a jejich...
O poslušné lokajské společnosti (I) – František Pavlíček: Čtení z října 1989
1/2018 Rozhovor s dramatikem a scenáristou Františkem Pavlíčkem (1923–2004) se odehrál v říjnu 1989 a původně měl vyjít ve zpravodaji Jonáš-klubu, v časopise Echo. Jenže dění po 17. listopadu se náhle zdálo mnohem zajímavější, a tak ohlédnutí za životaběhem někdejšího...
