Články autora: Vladimír Just
Blýskání na časy?
12/2019 Stalo se už stereotypem těchto úvah, že chválily původní dokumenty a stavěly je do trvalého protikladu k neutěšené úrovni hrané tvorby. Nechci to zakřiknout, ale zatím se zdá, že letos tento tradiční model už přestává platit.
K Hilarovi a Baldové
8/2019 Národní divadlo buď programově, nebo z nevědomosti šíří jeden tradovaný mýtus. Zazněl v živém dramaturgickém exposé před představením, opakuje se v tištěném programu – a bohužel je na něm postavena i poslední věta nejnovější hilarovské inscenace na Nové scéně Za...
Faust jako test naší povrchnosti
6/2019 Nepoštěstí se našinci každý rok, že má možnost souběžně porovnat hned dva ambiciózní jevištní pokusy o oba díly Goethova Fausta: od března 2018 se ve Stavovském divadle uvádí inscenace Jana Friče a letos v březnu tentýž opus nasadili v Divadle pod Palmovkou v režii,...
Poslední komentáře
- on Propadnout se do duše No jo, rovných 15 let, máte pravdu. Ale chtěl jsem…
- on Jak se přivlastňují kulty Příšerný žvást. Který je o jediném - o přivlastněn…
- on Propadnout se do duše Zjevnou skutečnost, že jedním z podstatných inspir…
- on Postřehy Divadla Kámen (No. 28) Jelikož jsem o inscenaci psal, viděl ji dvakrát a…
- on Zemřel Aleš Fuchs Odpočívej v pokoji, otče! Pokračuji v umělecké ces…
- on REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 6) Inscenace měla výraznou jevištní poetiku, jíž obět…
- on REPORTÁŽ: Dystopie identity (No. 2) Děkujeme za upozornění. Chyby jsme opravili, infor…
Andělé v ABC – ohromení, obdiv i rozčarování
4/2019 Snad mi svatý Bertolt B., jeden z přiznávaných guruů inscenátorů, odpustí metaforu poněkud kulinární. Zná to však každý: louskáte třeba u vína s potěšením oříšky, kousnete do posledního – a zkřivíte ústa. Je žluklý.
Bilance zvaná Trilobit
2/2019 Každoroční udělování cen Trilobit může být příležitostí zamyslet se nad stavem našich televizí.
Ermlova Bára Hrzánová: Velký tajem
22/2018 Jsou to vůbec memoáry? Nějak mi to slovo na eruptivní živel zvaný Bára Hrzánová ani na autorský koncept, který zvolil její portrétista Richard Erml, nesedí: je příliš akademické a kožené. Máme tedy před sebou – hodně netradiční – monografii? I. Snad. Ovšem monografii z...
Divadlo 1918–2018
21/2018 Malé scény 1958–1968 Vlna, nebo hnutí? Kdybychom nástup malých scén z konce let padesátých hodnotili jen z hlediska objevnosti prostředků, nových stylů či „-ismů“, pak bychom asi vstoupili na slepou kolej.
Plukovník švec jako legenda, mýtus i kýč
19/2018 Je nutné vyjádřit vděk dramaturgii Činohry Národního divadla, že druhdy slavný titul Plukovník Švec vůbec připomněla – hru z naší paměti dokonale vytěsněnou, zčásti přirozeně, z větší části však spolu s autorem záměrně vygumovanou. Je dobré ji po devadesáti letech...
Průšvihy první republiky
19/2018 Pod tímto označením vznikl v ČT2 osmidílný cyklus dokumentů, vymykající se – už jen názvem! – obvyklé národní výšivce, jež v čase stého výročí republiky dosedla na českou mediální krajinu jako duchna.
Divadlo 1918–2018 – Na prahu normalizace
16/2018 To, co se dělo v českém divadle přesně před padesáti lety, ještě nevypadalo nijak zle. Rodící se občanská společnost se po prvním šoku z noci z 20. na 21. srpna 1968 brzo vzpamatuje a jednou z hlavních platforem jejího odporu se stane – nikoli poprvé a naposled – divadlo....
Srpen v České televizi s otazníkem
15/2018 Co do kvantity témat souvisejících s půlstoletým výročím „bratrské internacionální pomoci“ Československu ze srpna 1968 nelze České televizi nic moc vyčítat. Veřejnoprávní televize zde plnila své poslání, seč jí síly stačily, a to ve všech dostupných žánrech a...
Ohlédnutí za Hradcem (potažmo Kuksem)
14/2018 Ty dva východočeské letní festivaly (doširoka rozkročené Divadlo evropských regionů, letos ve dnech 22. – 29. června už po čtyřiadvacáté, a skromně komorní Theatrum Kuks, 22. – 26. srpna, letos po sedmnácté) jsou dramaturgií, počtem představení, diváků i mediálních...
Poznámky k DER 2018
Nejhorší zážitek z letošního festivalu Divadlo evropských regionů? Snad z kritiků, bez ohledu na věk či pohlaví... A největší zážitky? Rozhodně Nebeského Orfeus (nejen podle Ovidia) a samozřejmě premiérový Faust z Draku.
Chramostová po dvaceti letech
13/2018 Voskovec a Werich, Umberto Eco a desítky dalších o tom věděli své: těžší než mít nečekaný úspěch se zdařilým debutem je podobný úspěch zopakovat. Nota bene po dvaceti letech. Ale právě to se letos – po devatenácti letech – zdařilo Vlastě Chramostové. Pokusme se tomu...
Hlazení národa po srsti
13/2018 Když dvaapadesátiletý italský režisér Ettore Scola natočil v roce 1983 podle choreografické pantomimy Theatre du Campagnol svůj slavný snímek beze slov Le ball / Ballando baliando – česky uváděný jako Tančírna – byla to světová událost.
Jednou stačilo aneb Český prezident jako mediální role
11/2018 Úvahy televizní
Plachá vzpomínka
9/2018 Zdenek Plachý (9. 12. 1961 Kroměříž – 17. 4. 2018 Brno)