Články autora: Břetislav Rychlík
Bylo nás pět a půl – dějství sedmé
20/2014 Co je v zemi, nechte v zemi Začínám čtvrtý rok ve vysněném a vyvzdorovaném profesionálním angažmá, a přesto se někde uvnitř vážně zabývám myšlenkou opustit divadlo. Vážil jsem si práce kolegů, vzhlížel jsem k nim s respektem, ale unikal mi smysl mého pobytu v divadle....
Bylo nás pět a půl – dějství šesté
A v tom stropě byla díra
Copak jste lidičky, copak jste provedli
Že jste tu zavřeni v tak velkým vězení
A proč v tak nepěkných barácích bydlíte
A proč tak zkažený vzduch tady dýcháte
A co po večerech, co tady...
Bylo nás pět a půl – Dějství páté
18/2014 Spytihněv Tur salutuje Svobodník absolvent Přemysl Rut přibyl do Uherského Hradiště na vojenskou službu po vystudování režie na pražské DAMU za trest. Město si musel vyhledat na mapě. Pivní pověsti Ferdinanda Šafránka nelhaly. Přemysl opravdu uměl písně, ke kterým bych se já...
Bylo nás pět a půl Dějství čtvrté
17/2014 Morava Druhou divadelní sezonu v Uherském Hradišti jsem byl vypakován z hereckého domu Zelený strom – bývalého bordelu, gestapa, městského výboru strany a posléze nad poměry lukrativního bydlení pro umělce. U této exkluzivity s koupelnou, záchodem, kuchyňkou vybavenou moderním...
Bylo nás pět a půl, dějství třetí
16/2014 Pan docent Jak jste mohli, milí čtenáři, zaregistrovat v prvním dějství, měla se objevit na jevišti postava docenta Miloše Hynšta. Byla mi slíbena režisérem Jiřím Holečkem, jako smysl mého angažmá v Uherském Hradišti. Já, divadelní historií nedotčený prosťáček, úplné...
Bylo nás pět a půl – Dějství druhé
15/2014 Vltavíny Jak už víte, milí čtenáři, čekám ve vrátnici Divadla pracujících v Gottwaldově, až dorazí k telefonu umělecký šéf Slováckého divadla v Uherském Hradišti, který mi nabízí angažmá. Podle všeho dopíjí v některém pajzlu borovičku, tak si dovolím připomenout,...
Bylo nás pět a půl, Dějství první
14/2014 Proti proudu času je lepší plavat v plné síle tvůrčího věku, než se nechat unášet olejnatou vodou dávných vzpomínek. Zdálo by se, že všestranný Břetislav Rychlík (1958), herec, divadelní režisér, filmový dokumentarista, scenárista, fejetonista, folklorista i občanský...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
Ten náš zvěčnělý Ivan Martin Jirous zvaný Magor byl možná jeden z nejjemnějších lidí, jaké jsem v životě poznal. Myslím, že to dosvědčí každý, komu dal skrz rabiátskou masku nahlédnout do své odřené duše, i když jen na krajíček. S těmi jeho...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
Milý Ludvíku, Vy jste se mě rozhodnul provokovat, že ano. Dovoluju si zásadně nesouhlasit s Vaší tezí, že divadlo je podnik jako každý jiný a mělo by si na sebe vydělat. Vy moc do divadel nechodíte, takže asi netušíte, že problémem řady kvalitních divadel není...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
Původně jsem Vám hodlal napsat, že starosti Vašeho Jana a paní Vaculíkové o Vaše zdraví sdílím, ani nevíte jak. Mám s tím podobné zkušenosti a vím, že problém možná nebude v nemoci, jako v takovém typu tvrdých a umíněných povah, jak je reprezentujete Vy či náš...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
máme tady měsíc, který neumí Jiří Peňás vyslovit a říká záfí. Doporučil jsem mu horňácké žárí. Tu zářijovou pranostiku paní Vaculíkové (Už zase jsou Vánoce…) jsem poprvé slyšel v modifikovaném podání Jiřího Pechy (Pecy). To jsme ještě byli...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
Píšete v souvislosti s mým přemýšlením o korupci, že se Vám zdá neuvěřitelné, že už nejsou žádní normálně poctiví lidé a člověk musí být odolný vůči špatným příkladům. Skutečně, ve světě zapřeného či pohrdavě přehlíženého onoho „božího prstu“ nad...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
Milý Ludvíku, vzpomněl jsem si několikrát v posledních týdnech, leža na lůžku, hleďa do tisku či na televizi, na příhodu z konce devadesátých let. Jakýsi Macek, zubař a politik, u něhož si nemůžu vzpomenout na jediný politický čin, krom hrabání pod sebe...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
Tu Vaši historku s profesorem Černým a zatměním slunce znám s jistým Jebavým a letadlem. Tedy s básníkem Otokarem Březinou. Mistře, letadlo, upozorňoval prý kdosi poetu v časech, kdy letadla byla vzácností, jako dnes koňský...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
Každému člověku někdy vstoupí na trať vůl. Setkání s kozou může mít své krátkodobé nechtěné půvaby, setkání s volem je otravné, zvlášť, když má pořád nutkání do oblbnutí bučet. Dílem do Vás, dílem do světa.
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
5/2011 Píšete mi, že Hrubá Vrbka je spjatá s velikým šohajem. To byl Luboš Holý, chlap velký, jak košatý strom, i hlas měl takový. A život též. Dokončil jsem pro Folkloriku jeho půlhodinový portrét, procházel hodiny archivů, kde Luboš zpívá, hraje na husle, tančí,...
Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi
3/2011 Časopis pro ochotnické divadlo, o kterém byste rád četl v tomto listě, existuje. Jmenuje se Amatérská scéna, vycházel už za mého tzv. mládí, teď to je snad čtvrtletník. Ale vím, kam směřujete, aby tento list měl zpětnou vazbu, přesah, jiné publikum. Které? Zrovna včera mi...
