Články autora: Jana Soprová

Ze zápisků voyeurky

Čím jiným by mohla …příští vlna/next wave… odstartovat nežli vzpomínkou na pocity spojené s lockdownem?

Final countdown

Po delší době se na scéně Divadla v Dlouhé představil projekt tvůrčí dvojice Burešová – Otčenášek. Doslova objevili pro Česko zapomenutého, a u nás vlastně dosud divadelně neobjeveného, americko-francouzského autora Juliena Greena.

Otazníky nad Komedií

Jen párkrát zařadilo divadlo Komedie do svého programu site-specific STIGMATA, které se v nadsázce dotýkají neuralgických bodů v historii divadla od jeho založení až do dneška.

Jeden večer v pohybu

Letošní 4+4 dny v pohybu kromě loni představené vršovické školy tentokrát nabídly i zbrusu nový prostor: někdejší kino Vzlet nedaleko Vršovického náměstí, kde se zabydlela VOSTO5 & přátelé.

Surreálně rozostřená pravda Kanibalek

Ve hrách Davida Drábka se můžeme nadít čehokoli. Definovat je jako absurdní je slabé slovo, neboť absurdita se v nich valí v divokých kotrmelcích a cestou na sebe nabaluje nejrůznější aktuální přílepky, citáty a odkazy.

Můj manžel je mrtvej, dobře ho znám!

Nasazení hry Slepice na zádech německého dramatika Freda Apkeho do programu Letní scény Divadla Ungelt je velmi dobrým strategickým tahem.

Zastávka Zero Point (No. 3)

Nultý bod v posledním večeru nabídl nezvyklou hudební produkci: impro-boyband BOYSE Petra Vrby a královnu české drag scény Miss Petty.

Prosperova hra s diváky 

Letošní sezonu Letních shakespearovských slavností zahájila premiéra už loni očekávané Bouře v režii dua SKUTR.

Zastávka Zero Point (No. 2)

Dalším ze zahraničních hostů Nultého bodu byla francouzská všestranná umělkyně Magali Rousseau. Je nejen performerkou a vypravěčkou příběhů, ale zároveň se vyzná i ve fyzice a ve strojích.

Zastávka Zero Point (No. 1)

A je tu zase – festival Nultý bod navzdory nepříznivým okolnostem žije, a ve dnech 10.-15.července přináší divákům chtivým alternativy neobvyklé zážitky, které ne vždy lze nazvat divadlem.

Nelze žít, jako bys nevrhal stín

Dramaturgii brněnského Národního divadla se povedl husarský kousek – ulovit pro českou premiéru dvě nejnovější a nejočekávanější hry britských autorů.

Bláznivě nesnesitelná lehkost bytí jménem Terasa

Nedávno zesnulý francouzský scenárista Jean-Claude Carrière se proslavil především filmovými adaptacemi rozmanitých literárních žánrů a svou letitou spoluprací s Buñuelem či Formanem. Jeho Terasu nyní uvádí Divadelní spolek Kašpar.

Dnes večer v Azylu

Agilní tým z Jatek78 v čele se Štěpánem Kubištou a principálem Cirku La Putyka Rosťou Novákem ml. přidal ke svým covidovým a postcovidovým aktivitám další trumf: Azyl78, šapitó na pomezí pražské Stromovky a Výstaviště.

Vlasta Burian se cyranovským nosem

Inscenace české dramatické novinky Tomáše Dianišky Burian, jejíž premiéra byla původně plánována na říjen minulého roku, se konečně dočkala diváků. A to přímo v rodišti titulní postavy, v Liberci, přesněji na Malé scéně Divadla F. X. Šaldy.

Od Zorra ke Kašpárkovi

Podobně jako letošní festival 13+ musel i 23. ročník festivalu Dítě v Dlouhé přistoupit k online prezentaci – poté co byl loni kvůli pandemii úplně zrušen. Ve dnech 21.–24. dubna 2021 nabídl v redukovaném hlavním programu záznamy tří inscenací mimopražských divadel a jeden...

Po ženské linii

Do prostoru streamů vstoupilo také Vršovické divadlo MANA inscenací hry Charlotte Keatley Máma říkala, že bych neměla (My Mother Said I Never Should). Na inscenaci spolupracovaly výhradně ženy – od překladatelky Dany Hábové přes dramaturgyni Věru Maškovou, scénografku a...

Sbohem, pane profesore! (No. 4)

I když nepatřím k jeho bývalým studentům a vlastně už si nevzpomenu, kdy jsem ho potkala poprvé, nejrůznější setkání s ním mi utkvěla hluboce v paměti... Na profesora Jana Císaře vzpomíná Jana Soprová.