Petr Dlouhý: Dům jako výměna zkušeností – Divadelní noviny
Divadelní noviny Aktuální vydání 5/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

5/2025

ročník 34
28. 5. 2025
Můj profil

Divadelní noviny > Festivaly Rozhovor

Petr Dlouhý: Dům jako výměna zkušeností

Součástí festivalu Nultý bod byl i projekt Dům výzkumu. Jak se do takového programu dostat a co to vlastně je, jsme se zeptali kurátora Petra Dlouhého.

Petr Dlouhý. Foto Studio Alta

O pojmu „Dům výzkumu“ jsem do letošního festivalu neslyšela. Předpokládám, že podobné rezidence probíhaly i v minulosti. Je toto nová aktivita, nebo se jen nazývá nově?

S ideou sdílených rezidencí zaměřených na umělecký výzkum jsme začali v roce 2020. Pod názvem Research Lab se uskutečnila i v roce 2021. Letos je to tedy třetí rok, kdy se těmto rezidencím věnujeme, nyní pod zastřešujícím názvem Dům výzkumu, který vycházel z open callu Studia Alta. Myšlenka i formát však zůstávají stejné. Zveme čtyři umělce či umělkyně, aby se věnovali svým individuálním výzkumům a procesům a zároveň se účastnili společných setkání, jejichž obsahem je výměna praxí, diskuse a sdílení vědomostí.

Jakým způsobem probíhal open call na rezidenci – podle jakých kritérií jste oslovovali a vybírali účastníky/účastnice.

Dům výzkumu je jedna ze čtyř trajektorií komplexního open callu Studia ALTA na rezidence v celé sezoně 2022. Její zaměření je právě umělecký výzkum, ať už směřovaný k budoucímu dílu, nebo k reflexi vlastní praxe. Tím, že Dům výzkumu je do určité míry postaven na základech interdisciplinární výměny vědomostí a praxí, bylo pro nás důležité zohlednit ve finálním výběru i potenciál vzájemného obohacení mezi umělkyněmi a umělci. Ve Studiu Alta se dlouhodobě snažíme vytvářet momenty, ve kterých se můžeme učit jeden/jedna od druhého/druhé. Neizolovat se vlastní činností, ale naopak se propojovat. Nejpatrnější projekt, který je takto zaměřen, je dočasná univerzita It’s All About Education, která se podruhé otevře od 11. září a potrvá do 2. října.

Je náhoda, že se nyní jednalo o samé ženy, nebo se na takové akce hlásí více (většina) žen performerek?

Je to náhoda.

Jak dlouho probíhal rezidenční pobyt a co měly performerky k dispozici?

Rezidence trvala dvanáct dní. Umělkyně měly dvě studia, které si sdílely podle potřeby, měly společný přístup na zahradu a základní technický support, který se odvíjel podle jejich potřeb. Tím, že šlo o výzkum, sběr, uspořádávání a reflexi vlastního materiálu, byl nejdůležitější především rámec samotné rezidence, poskytnutý čas a prostor pro práci. Součástí rezidenčního pobytu pak byla pravidelná setkání s možnostmi konzultace a diskusí.

Pro Dům výzkumu je důležité, že na začátku není kladen důraz na závěrečný výstup. O podobě výstupů jsme se začali bavit až devátý den rezidence. Při zamýšlení se nad formou závěrečné události bylo pro nás stěžejní nejdříve reflektovat a zmapovat, co všechno se za dobu rezidence stalo, v jaké fázi uměleckého procesu se nacházíme. Poté přišla fáze hledání, jak získané vědomosti či materiál přetavit do události, a jakými prostředky je komunikovat, otevírat veřejnosti a sdílet. Tím, že velmi důležitým se v průběhu rezidence stal právě společně strávený čas, tak závěrečný výstup dostal charakter sdílené situace, kde se jsme se více než na jednotlivé výzkumy soustředili na možnosti společného pobývání v různých situacích; ať už šlo o instalace, procházku, pití čaje nebo diskusi.

Hodnotili jste – aspoň zpětně -, nakolik byly rezidence účelné či inspirativní?

Myslím, že můžu mluvit za všechny, když řeknu, že pro nás rezidence byla extrémně důležitá. Skupina si mezi sebou našla velké porozumění, byla naslouchavá a podpůrná. Do každého z jednotlivých výzkumů se propsaly nové zkušenosti, pohledy, myšlenky. Pro mě je jádrem uměleckých praxí vytvářet vztahy (ať už s dalšími lidmi, nebo s prostředím, způsoby práce, myšlení…) a v Domě výzkumu vznikla v době rezidencí nová a možná až nečekaná přátelství a spojenectví – a to nejen mezi samotnými umělkyněmi a s nimi, ale i s jejich vlastními sítěmi či s institucí Studia Alta.

Janaína Moraes. Foto web JM

Předpokládáte další spolupráci s některými ze zúčastněných performerek?

Jedna z umělkyň – Janaína Moraes – žije v současné době na Novém Zélandu, kde se v rámci doktorandského studia zabývá principy hostitelství a zkoumá různé druhy rezidenčních praxí. Společná zkušenost z Domu výzkumu nás inspirovala, abychom připravili rezidenční projekt pro uměleckou instituci v Aucklandu, kam bychom měli jet všichni společně.

///

Více o letošním ročníku festivalu Nultý bod na i-DN:

Mnohovrstevnatost lidské identity

Takový divný věci (No. 1)

Takový divný věci (No. 2)

Takový divný věci (No. 3)


Komentáře k článku: Petr Dlouhý: Dům jako výměna zkušeností

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*



Obsah,