Obsah Divadelních novin 10/2024
Proč se nám daří dělat poctivé divadlo
Jak vést v dnešní době velké regionální divadlo: daří se vám to už řadu let, zdá se, že nemáte katastrofální potíže s financemi.
Martina Hajdyla Lacová
V pražském divadle Venuše ve Švehlovce uvedla tanečnice Martina Hajdyla Lacová 22. dubna v rámci festivalu Venušiny dny první z chystané série sólových pohybových performancí nazvaných Bodies in Progress. Doprovázena hudebnicí Alexandrou Cihanskou Machovou v nich prezentuje a do července v různých místech Evropy (v Ostravě, Bruselu, Bratislavě, Banské...
Martina Schlegelová, Anna Hořejší: Jižní Svéráz nabere významný mezinárodní rozměr
Rozhovor s ředitelkou Jihočeského divadla Martinou Schlegelovou a kreativní ředitelkou EHMK České Budějovice Annou Hořejší
Netflix a já
Za covidové uzávěry jsem si zřídila Netflix. Je to dobrý sluha, ale zlý pán, zejména když se nedokážete ve tři ráno utrhnout!
Ludvík Kavín: Kafka a Kant, naši současníci
Duben a červen letošního roku byly a jsou dvěma měsíci smutečních vzpomínek, úvah, přitom jsou ovšem i měsíci nadějí. Právě proto, že se mnohé v našich myšlenkách, v literatuře, v divadlech a na vědeckých sympoziích i v kulturních a vzdělávacích institucích točí okolo reprodukcí myšlenek a literárních činů dvou velikánů našeho...
Kritický žebříček – Premiéry
5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Veronika Boušová Radmila Hrdinová Vladimír Hulec Vladimír Just Jan Kerbr Jiří P. Kříž Jiří Landa Marcela Magdová Kateřina Rathouská Jana Soprová Vojtěch Voska Petra Zachatá Divadlo Bez zábradlí, Praha (Pokračování textu…)
Marie Tomášová 95
Ve čtvrtek 18. dubna oslavila 95. narozeniny herečka Marie Tomášová-Krejčová – připojujeme se ke gratulantům. A kdo si dnes na skvělou herečku inscenací Otomara Krejči vzpomněl? Třeba náměstkyně primátora města Mladá Boleslav, kde umělkyně žije, Miroslava Kašpárková a vedoucí oddělení vnějších vztahů Lucie Vlčková. Oslavenkyni spolu s...
Řeči o Smetanovi
Do televizního cyklu Historie.cs pronikl 5. května díky moderátorovi Jiřímu Šestákovi Bedřich Smetana. Mohlo o Mistrovi debatovat víc lidí než jen Pavel Kosatík, Jiří Nekvasil a Vladimír Franz, vágně prakticistní úvahy o Smetanovi předtočil Jakub Hrůša, do skutečné diskuse by jistě zasáhl podstatněji.
Kritika /
Médea ve forte
Už Eurípidovi antičtí životopisci psali, že je mizogyn. Nemalou měrou – byť nejen – kvůli Médee. Médea ale není antifeministický a mizogynní pamflet. Je to tragédie, a ta může dosáhnout účinku pouze tehdy, když je hrdinku možné vidět nejednoznačně a když drama buduje vnitřní tenze v postavě i ve vztazích k ostatním.
Kritika /
Baletní premiéra s českým akcentem
Dramaturgie baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě se jako jedna z mála našich tanečních scén zaměřila v Roce české hudby na domácí umělce v celovečerním rozsahu, a tak v premiérovém triptychu Rapsodie Bohemia zní hudba jen českých skladatelů a jeden z hostujících choreografů je z Prahy a druhý z Opavy.
Kritika /
O Hubičkách
Jestliže je alespoň zbla pravdy na tom, že zloduch Zdeněk Nejedlý divákům zošklivil Smetanovy opery za totality, pak snad jen v případě prostonárodní opery Hubička. Byla až jakousi povinnou součástí repertoáru, svým způsobem interpretačně a posluchačsky přístupná.
Kritika /
Zapouzdřen v lastuře
Ve znamení očekávání se nesl příchod premiéry Jedlík perel Vojtěcha Maška, pozoruhodného tvůrce dlouhodobě oscilujícího mezi filmem, literaturou a divadlem a autora mnoha výjimečných děl čerpajících své náměty jak z oblasti české historie, tak z čiré fikce.
Kritika /
Marné pokoušení Mefista
Po šestatřiceti letech se do Státní opery vrátila činohra. Tenkrát, nedlouho před „sametem“, nesla největší pražská divadelní budova jméno po skladateli, od jehož narození letos uplynulo dvě stě let. Činohra Národního divadla má za příhodné, že se návrat nyní uskutečňuje skrze dramatizaci románu Klause Manna Mefisto.
Kritika /
Silné ženy na pokraji zhroucení
Trefou do černého je dramaturgická volba Divadla na Vinohradech, pokud jde o hru Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů. Tento chmurný rodinný příběh sice nezapře silné lokální vazby (původní název August: Osage County odkazuje k severoamerickému indiánskému kmeni a jeho někdejšímu území), zároveň je však univerzálně sdělný: v rodině, mezi...
Silní režiséři dětem
S každým novým jarem se proměňuje pražské Divadlo v Dlouhé v líheň divadelních mláďat. Letošní ročník festivalu Dítě v Dlouhé zahájilo symbolicky představení nesoutěžní, a sice relativní novinka domácí scény Amberville – Plyšoví gangsteři v režii Janka Jirků.
Rozhovor /
Mark Kristián Hochman: Není všechno, jak má být
Ihned zaujme svou proměnlivostí, elektrizující silou, kterou vás vtáhne do příběhu a zruší hranici mezi jevištěm a hledištěm. Bude mu teprve třicet let, ale už má za sebou řadu úspěchů. Jeho herecká cesta započala v moravské metropoli, kam přijel z rodných Loun jako breakdancer. Na JAMU studoval činoherní herectví a poté se stal členem...
Kontext /
Činohra v rytmu Disku (portrét ročníku)
Jazykoví puristé nechť se okamžitě uklidní, neb titulek tohoto článku je pravopisných pochybení zcela prost. Objektem zájmu následujících řádků totiž rozhodně není v tuzemsku obzvláště oblíbený hudební, potažmo taneční styl, leč aktuální produkce Katedry činoherního divadla pražské DAMU, povětšinou uváděná ve fakultním divadle DISK. Je...
Jak jsem potkal Dalibora Tolaše
Někdy koncem osmdesátých let hostoval v Praze operní soubor tehdejšího Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem s inscenací opery Bohuslava Martinů Ženitba. Jsem přesvědčen o tom, že největší zájem diváků na sebe tehdy upoutal charismatický představitel hlavní role váhavého ženicha Podkolesina. Byl mladý, pohledný, herecky i pěvecky...
Podexponovaná kniha
Čtvrtý svazek edice Česká divadelní fotografie náleží Josefu Ptáčkovi (*1946), po desítky let neodmyslitelné figuře tuzemského divadelního života. Ptáček se jako fotograf vyskytoval na mnoha scénách. Existuje-li taková chvályhodná řada, kterou Institut umění – Divadelní ústav založil v roce 2020, neměl by v ní tento muž chybět. O tom není...
Guy Waerenburgh: Točit talíře můžu klidně poslepu
Belgický žonglér Guy Waerenburgh je jednou z tvůrčích osobností stojících za projektem Der Lauf, který si podmaňuje diváky originalitou a smyslem pro černý humor a absurditu. Jeho největší koníček – žonglování – jej zavedl téměř do celého světa, kde největší zkušenosti nasbíral pouličním divadlem, žonglováním na semaforech v Jižní...
Roman Škadra: Inspiroval mě koncept nežonglovatelnosti
Slovenský žonglér Roman Škadra dlouhodobě působí na berlínské scéně. Původně absolvent geografie na Univerzitě Komenského v Bratislavě ještě stihl vystudovat cirkus na již zaniklé legendární německé škole Die Etage. V roce 2018 se jako rezident představil v Cirqueonu a v roce 2021 se na festivalu Letní Letná uvedl projektem Absurd Hero.
Z protektorátní dramaturgie
Divadelní fotografie z fondů Národního muzea (XXX)
Došlo do redakce
Václav Havel & The Plastic People of the Universe: Pokoušení CD, Guerilla Records, 161 min. Tady Havel, tady Havel! Přečtu svoji novou hru… proslulý výrok otevírá poprvé vydanou nahrávku Havlova čtení jeho tehdy (v říjnu 1985) právě ukončené hry, kterou nahrál na kazetu a všechny postavy včetně scénických poznámek četl (Pokračování...
Zvláště pak…
... spolek holubářů stal se, octnul se v ohnisku pozornosti nejen ostatních, do té doby nezávislých sdružení, která vypučela jak houby po dešti! Dodal nezávis. podporovatel z kruhů nevládních a dalších. Zprávu (tu původ.) přinesl poradce z vých. bloku, ze státu, který odmítal po staletí spojení – souvislosti – návaznost jakoukoli ke kulturám...
Prof. PhDr. Jan Císař, CSc.
(28. ledna 1932 Hradec Králové – 14. dubna 2021 Unhošť) Věřte, nevěřte, byl jsem nefalšovaný introvert. Celé své dospívání jsem seděl povětšinou sám, četl si knížky a myslel si své. Ve svých čtrnácti jsem se ovšem zamiloval. A byla to láska na druhou. Byl jsem na gymnáziu, v tercii či (Pokračování textu…)
Zemřeli
Ushio Amagatsu (31. 12. 1949 Jokosuka, Japonsko – 25. 3. 2024 Odawara, Japonsko)Japonský tanečník a choreograf, zakladatel a vedoucí nejvýznamnější světové taneční skupiny stylu butó Sankai Juku. Maryse Condé (11. 2. 1934 Pointe-à-Pitre, Guadeloupe, Francie – 2. 4. 2024 Apt, Francie)Spisovatelka, vysokoškolská pedagožka, dramatička a literární...
Výročí 1.−15. června
Gajarské Hana, tanečnice (1. 6. 1964) △ Janecký Vlastimil, operní pěvec (1. 6. 1924) △ Lazorčáková Tatjana, teatroložka (1. 6. 1954) △ Makaloušová Miluše, pěvkyně (1. 6. 1959) △ Matoušek Josef, sólista baletu (2. 6. 1954) △ Ptáčková Jana, loutkoherečka (2. 6. 1949) △ Černá Blanka, sólistka opery (3. 6. (Pokračování textu…)
Ten musel jít z kola ven (V)
S pomocí American Fund for Czechoslovak Refugees jsme se přepravili do Spojených států. Vystoupili jsme na letišti JFK v New Yorku a první dojem byl horko a vlhko. Abych byl v Americe frajer, koupil jsem si ještě v Německu nádhernou koženou bundu asi za pět set marek. Po vystoupení z (Pokračování textu…)
