Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Oponenti k Návrhu systémové optimalizace pražské divadelní sítě – Nataša Zichová

    Předkládáme k diskusi názory oponentů Návrhu optimalizace pražské divadelní sítě. Interní materiál pro potřeby expertního týmu nebyl určený k publikaci, obsahuje však závažné a podnětné úvahy, o nichž je třeba veřejně debatovat.

    /V nejnutnější míře texty pro potřeby i-DN redigoval Josef Herman/

    praha-labute-tancici-dum

    Předesílám

    že návrh považuji za kvalitní materiál k další odborné diskusi, nikoli však použitelný k realizaci, navíc podle uvedeného šibeničního harmonogramu (celá léta se v pražském divadelnictví s ničím nehýbalo a teď je navrhován druhý extrém: až na dvě výjimky se mají všechna městská divadla v právní formě příspěvkových organizací během necelého půl roku stát obecně prospěšnými společnostmi). Z návrhu je zřejmá disproporce mezi stanoviskem předneseným na Nové scéně 25. března t. r., kde bylo vedoucím řešitelského týmu konstatováno, že optimální právní formou je v současné době přes všechny výhrady příspěvková organizace, resp. že zrušení příspěvkových organizací  je střednědobým výhledem za předpokladu splnění pěti definovaných podmínek, a náhle přijatým názorem, že do konce t. r. by se s výjimkou dvou scén měla naopak  všechna pražská zřizovaná divadla „transformovat“ do končící formy o.p.s., aniž by stanovené podmínky byly součástí tohoto názorového posunu. Z tohoto obratu o 180 stupňů vyplývá nekonzistentnost celého materiálu.

    Pokud můj výchozí názor byl

    že neexistuje přirozený stav věcí, kdy divadla nejen vznikají, ale i po nějaké době končí, tento materiál na tento problém neodpovídá, resp. odpovídá velmi nekonkrétně. Zároveň neřeší ani žánrovou nevyváženost – sice explicitně nevylučuje, ale zároveň ignoruje neexistenci taneční scény ideálně v budově patřící městu, a to zejména v dostupné lokalitě (i s ohledem na potenciální zájem zahraničních návštěvníků vzhledem k nulové jazykové bariéře, což by bylo velkým přínosem jak pro žánr současného tance, tak pro kulturní nabídku hlavního města). Totéž platí pro absenci městské operní scény. Stejně tak postrádám možnost otevřeného a profesionálně vybaveného a adekvátně financovaného produkčního (!)  prostoru pro projekty nezávislé scény (typu Divadla Archa, jež však na tuto roli neaspiruje).

    Doporučuji vzít v úvahu

    že při změně právní subjektivity je reálné nebezpečí změny smluvních podmínek ze strany majitele objektu (viz uvedený případ Divadla Archa), proto bych zvážila možnost setrvání právní formy příspěvkové organizace do doby ukončení stávající smlouvy. Tato úvaha jde sice  proti transformačnímu duchu návrhu, ale nejedná se o zanedbatelný problém.

    Za rozumnou považuji kategorizaci divadel

    protože skutečně je třeba odlišně postupovat v případě repertoárových divadel na jedné straně a subjektů pracujících projektovým způsobem na straně druhé. Postrádám kompletní výčet divadelních budov v majetku města, bez znalosti těchto skutečností se návrhy řešení budoucnosti jednotlivých divadelních subjektů obtížně posuzují.

    Pokud jde o evaluaci

    je stále otázkou, kdo by ji prováděl (navrhované řešení de facto předpokládá profesionální orgán), a v neposlední řadě odhad finanční náročnosti. V této souvislosti  zdůrazňuji, že považuji za nepřijatelné, aby správa systému nepřiměřeně spotřebovávala finance vyčleněné na podporu divadelní činnosti.

    Závěrem bych chtěla konstatovat

    že jsem si vědoma, jak obtížný úkol řešitelský tým od hlavního města přijal a s jakými obtížemi se mj. i vzhledem ke stávající legislativě musel potýkat, nicméně z návrhu lze akceptovat řadu nápadů, nikoli materiál jako celek, zejména v tak limitovaném časovém horizontu. Obávám se, že realizace návrhu by způsobila chaos jak v dotčených divadlech, tak na magistrátu hlavního města.

    ///

    Plná znění Návrhů optimalizace pražské divadelní sítě najdete zde:

    Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě (návrhový dokument)

    Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě (podkladová studie)

    ///

    Dostupné dokumenty a texty na i-DN:

    Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě

    Návrh systémové optimalizace Divadla na Vinohradech

    Návrh systémové optimalizace Hudebního divadla v Karlíně

    Návrh systémové optimalizace Městských divadel pražských

    Návrh systémové optimalizace Divadla pod Palmovkou

    Návrh systémové optimalizace Divadla v Dlouhé

    Návrh systémové optimalizace Studia Ypsilon

    Návrh systemové optimalizace Divadla Minor

    Návrh systémové optimalizace Divadla Spejbla a Hurvínka

    Návrh systémové optimalizace Švandova divadla

    Návrh systémové optimalizace Divadla Na zábradlí

    ///

    Helena Štáchová: Devadesátiletá kariéra Divadla S+H nebyla okomentována

    • Autor:
    • Publikováno: 13. května 2013

    Komentáře k článku: Oponenti k Návrhu systémové optimalizace pražské divadelní sítě – Nataša Zichová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,