Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě

    FOTO JIŘÍ SLÁMA

    Řešitelský tým s vedoucím Ondřejem Černým předložil 15. dubna Magistrátu hl. m. Prahy Návrh budoucí podoby divadel  zřizovaných hl. městem Praha a harmonogram transformace proměny pražské divadelní sítě.

    Nabízíme oba dokumenty a především prostor pro veřejnou diskusi.

    Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě (návrhový dokument)

    Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě (podkladová studie)

    ///

    Současně nabízíme podstatnou část z návrhového dokumentu jako podklad pro začátek obecněji směrované diskuse. Návrhy systémových optimalizací jednotlivých divadel a případné diskuse nad nimi najdete v samostatných příspěvcích.

    1.       Úvod

    Zadáním pro předkládaný materiál bylo aktualizovat Analýzu transformace příspěvkových organizací – divadel zřizovaných hlavním městem Prahou, zpracovanou v r. 2001 Divadelním ústavem, která navrhla základní parametry veřejného financování pražské divadelní kultury a na jejímž základě došlo k transformaci  některých příspěvkových organizací (Divadlo Archa, Činoherní klub, divadlo Semafor) na jiné typy právnických osob.  A dále pak doplnit a zrevidovat závěry kvalitně připraveného Návrhu 2. etapy transformace příspěvkových organizací v oblasti kultury, který byl vypracován Poradním sborem primátora a připraven pro jednání Rady zastupitelstva v. r. 2010. (Rada tento materiál nakonec vůbec neprojednala.) A to vše v intencích přijaté Koncepce kulturní politiky hl. města Prahy a notifikovaného Grantového systému HMP [1] v oblasti kultury a umění.

    S cílem získat zpětnou vazbu o názorech a očekáváních divadelnické obce a odborné veřejnosti jsme v prosinci loňského roku, v úvodu práce na tomto materiálu, svolali  veřejnou diskuzi[2][2] na Novou scénu Národního divadla.     

    Zároveň jsme si ujasňovali zadání se zadavatelem:  z těchto debat vyplynulo, že hlavním výstupem celého materiálu má být jasné doporučení, jak má hlavní město v budoucnu postupovat v případě správy a provozu svých deseti zřizovaných divadel.  Od počátku bylo pro nás klíčovou podmínkou jakékoliv proměny zrušení příspěvkové organizace (dále jen PO). Tímto směrem se ubírala naše pozornost. Abychom však mohli zodpovědně doporučit další cestu pražských veřejných divadel, znamenalo to navrhnout dílčí změny v celém systému správy a podpory divadelních subjektů a aktivit. Zásadním kritériem pro nás byla udržitelnost, neboli realizovatelnost našich návrhů a doporučení.

    Výsledkem první rešeršní, mapovací a analytické fáze naší práce byla Podkladová studie. Na ni navazovalo vypracování Návrhového dokumentu, jenž předkládá konkrétní řešení a  doporučení. Protože jsme chtěli, aby Návrhový dokument  mohl stát samostatně,  do 4. kapitoly jsme převzali ve významně zestručnělé podobě některá témata z Podkladové studie.  

    V Koncepci kulturní politiky hl. města Prahy  se praví, že „Praha chce být v nejlepším slova smyslu otevřeným kulturním městem, které respektuje svou tradici, využívá historického potenciálu a současně vytváří podmínky pro nové inspirace, trendy a formy kulturního života a umělecké tvorby.“ V duchu shora uvedeného citátu je cílem předkládaného materiálu „optimalizovat“ pražskou divadelní  síť a navrhnout dílčí změny v jejím fungování. Jde nám o to zachovat a dále rozvíjet středoevropskou tradici činoherního ansámblového repertoárového divadla, ale zároveň uvolnit část jeho institucionální kapacity a otevřít ji pro jiné formy a žánry divadelní a taneční tvorby (např. současný tanec, pohybové divadlo, nový cirkus, nonverbální divadlo) a kreativní počiny performativního charakteru. A zlepšit pravidla (sebe)hodnocení divadelních subjektů a pravidla jejich podpory hl. městem Praha. 

    Pojem „pražská divadelní síť“ vymezujeme pro účely této práce jako pražskou divadelní institucionální infrastrukturu veřejného typu[3][3]. Relativně bohatá institucionální infrastruktura veřejných divadel je velkou přidanou hodnotou kulturních služeb, které město nabízí svým občanům, a zároveň dobrým předpokladem pro rozvíjení umělecké kvality. Strategickým cílem naší práce je zefektivnění fungování této infrastruktury, zvýšení umělecké kvality a posílení umělecké různorodosti.

    Vzhledem k tomu, že klíčovým nástrojem „optimalizace“ se pro nás stává proměna právně-ekonomického  prostředí pražských veřejných divadel, zrekapitulujme důvody, proč trváme na zrušení příspěvkových organizací. 

    Nevýhodami PO se velmi detailně zabývá Analýza transformace příspěvkových organizací (2001), která je shrnuje takto:

    ·„Základní nevýhodou je, že právní subjektivita příspěvkové organizace je hlavně v oblasti hospodaření s majetkem, v oblasti mzdové a daňové, ale i v oblasti správy a řízení nastavena diskriminačním způsobem vůči soukromému sektoru na straně jedné, ale i vůči neziskovému sektoru na straně druhé. Tuto nevýhodu vyvažuje pouze pravidelné financování z rozpočtu města

    ·Negativní dopady má v oblasti divadla mechanismus rozpočtu na kalendářní rok.

    ·    Konkurenceschopnost a výkonnost nejvíce ohrožují limity v oblasti mzdové politiky.

    ·    Demotivující je i rámec pravidel v hospodaření s movitým a nemovitým majetkem.

    ·    Jako negativní faktor působí i praktická nemožnost vícezdrojového financování.

    ·    V celé praxi příspěvkové organizace (od založení přes správu a řízení až po kontrolní mechanismy) je oslaben prvek odborného (z hlediska divadla) kompetentního řízení.Projevuje se to v aktech jmenování ředitelů, při vyhodnocování činností i faktem neexistence správních rad či odborných grémií.“

    O deset let později se v Návrhu 2. etapy transformace příspěvkových organizací (2010) praví: „Poradní sbor považuje transformaci většiny příspěvkových kulturních organizací zejména v oblasti živého umění (divadlo) za nástroj nutný k vytvoření a nastavení nového, otevřeného a prostupného systému podpory umění a kultury v hl. městě Praze.

    Ve spojení s jasně definovaným systémem několikastupňového grantového financování (ve smyslu kategorizace) hlavním městem Prahou by transformace těchto subjektů měla vést:

    ·        k vytvoření prostředí, v němž mohou přirozeně vznikat, existovat a zanikat kulturní a umělecké subjekty v širokém žánrovém a estetickém rozpětí

    ·        ke zlepšení a rozšíření nabídky kulturních služeb

    ·        k otevření umělecké soutěže podle pravidel, která budou jasná, rovná, motivační a nebudou zvýhodňovat některé subjekty či umělecké obory

    ·        k účinnějšímu a pružnějšímu využívání vložených finančních prostředků i úsilí a talentu zúčastněných umělců“

    Co se týče nevýhod PO dodejme,  že nemůže zakládat obchodní společnost, nemůže vzít půjčku ani úvěr bez souhlasu zřizovatele, nesmí mít účast v další právnické osobě, nemůže kapitalizovat případný zisk, nemá vlastní majetek. V českých poměrech navíc dotace nevzniká na základě smlouvy (jako na Slovensku) mezi zřizovatelem a PO, ale jen rozhodnutím zřizovatele.

    A závěrem konstatujme, že forma PO je jedinečným česko-slovenským fenoménem, který jiné evropské země neznají. V jejich naprosté většině je mezi umělecké instituce a politický systém vsunut článek kompetentních institutů v podobě kulturních (popř. divadelních, hudebních) rad a navíc mají divadla obyčejně svoje správní a dozorčí rady s rozhodující pravomocí a odpovědností.

    Eliminovat PO znamená usilovat o autonomii a suverenitu uměleckých institucí a zároveň o jejich větší odpovědnost.

    A to je jedním z hlavních cílů této práce.

    ///

    2.       Základní principy transformace,  její předpoklady a harmonogram 

    2.1        Východiska transformace [4]

    Jsme přesvědčeni o tom, že Praha, pokud chce být považována za kulturní metropoli, musí být garantem sítě veřejných divadel v podobě, která je standardem pro civilizovanou Evropu.

    Divadelní systém hl.m. Prahy tvoří tři segmenty: divadelní aktivity neziskových subjektů, podnikatelský segment (provoz divadla za účelem zisku) a konečně divadla, zakládaná a zřizovaná přímo veřejným sektorem, v tomto případě HMP. „Veřejná“ divadla  vytvářejí páteřní síť divadelního systému, neboť mají oproti zbývajícím dvěma segmentům jasně pojmenované  poslání: Pro jejich hodnocení (i financování) by mělo v prvé řadě platit kritérium umělecké kvality. Za druhé by v metropoli měly garantovat diverzifikaci (různorodost) druhů a žánrů. A za třetí se od nich vyžaduje realizace původní tvorby, otevřenost vůči minoritám, odvaha k experimentu, péče o kulturní dědictví a řada dalších standardů, které se obecně očekávají u fenoménu veřejné služby.

    Pražská divadelní infrastruktura trpí nevyvážeností, která je mj. způsobena nedokončeným procesem transformace příspěvkových organizací (PO). Věc je o to složitější, že navzdory jasně doložitelným nevýhodám PO (viz 1. Úvod), některé managementy pražských divadel získaly velké zkušenosti v řízení těchto organizací a jsou schopny se s úskalími této právní formy dobře vypořádat a svá divadla efektivně vést. To ovšem nic nemění na tom, že PO není perspektivní právní formou a že je třeba důsledně pracovat na její eliminaci z pražské divadelní sítě.

    Navrhujeme transformaci všech divadel, zřizovaných hl. městem Prahou, do jiné právní formy. V případě Divadla na Vinohradech a Hudebního divadla Karlín doporučujeme vyčkat přijetí zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře. Ve všech ostatních případech doporučujeme jako cílovou právní formu ústav, popř. nadační fond. Aby bylo možno nastartovat proces proměny ihned, doporučujeme nečekat na účinnost nového Občanského zákoníku (který ustavuje právní formu ústavu) a využít pro prvotní proměnu  formu OPS (viz dále). Je ovšem zcela na rozhodnutí HMP, zda toto naše doporučení přijme.

    Považujeme za důležité, aby rozhodnutím orgánů města  bylo deklarována vůle  provést zrušení všech osmi PO a aby tento proces byl zahájen okamžitě. Jsme si vědomi toho, že město si musí ve spolupráci s managementy jednotlivých divadel vytipovat rizikové faktory transformace a teprve na základě jejich vyřešení postoupit k vlastní realizaci. Největší problémy lze předpokládat u těch divadel, která sídlí v pronajatých prostorech. Je tedy logické, že na základě této analýzy si město vytvoří vlastní realizační plán a harmonogram transformace a že celý proces bude postupný – a to i vzhledem k administrativní kapacitě MHMP.  Zároveň je třeba pracovat na vytvoření podmínek (viz dále), nezbytných pro úspěšné fungování pražské divadelní sítě po transformaci.

    ///

    2.2   Možnost rychlého řešení změny právní formy prostřednictvím založení OPS

    K rychlému řešení nové právní formy transformovaných divadel je možné využít právní formy obecně prospěšné společnosti (OPS). Obecně prospěšné společnosti lze zakládat ovšem pouze do 31.12.2013, neboť nový Občanský zákoník (NOZ) zruší zákon č.248/1995 Sb. a po 1.1.2014 již nebude možné OPS zakládat. (Návrh na zápis OPS rejstříkovému soudu je ovšem třeba podat nejpozději do 1.12. 2013.) 

    OPS budou moci svou existenci řešit takto:

    ·        zůstanou OPS a budou nadále fungovat v režimu zákona č.248/1995 Sb.

    ·        změní svou právní formu na ústav

    ·        změní svou právní formu na nadační fond

    ·        změní svou právní formu na nadaci.

    Při využití tohoto postupu by mohlo být výhodou okamžité zahájení kroků k transformaci  pražské divadelní sítě.  V „dvoukrokovém“ řešení by se divadlo[5][5] v 1. kroku smluvně převedlo na obecně prospěšnou společnost  založenou HMP s deklarovaným závazkem obecně prospěšnou společnost po 1.1.2014 transformovat na ústav nebo nadační fond podle NOZ. O transformaci v tomto 2. kroku by rozhodovala  správní rada OPS popř. za účasti HMP jako zakladatele OPS.

    Změnou právní formy z OPS na ústav nebo nadační fond by se samotná právnická osoba (OPS) nerušila, ani by nezanikla, pouze by došlo ke změně jejich právních poměrů. Proces přeměny z OPS na ústav nebo nadační fond je upraven přímo občanským zákoníkem.

    O přeměně by jako nejvyšší orgán OPS rozhodovala správní rada, která by realizací jednotlivých kroků pověřila ředitele jako statutární orgán. Rozhodnutí o změně právní formy by vedle údajů o OPS obsahovalo určení tzv. rozhodného dne, od něhož by se právní úkony provedené OPS přičítaly nové právní formě. Rozhodný den předchází podání návrhu na zápis transformace do rejstříku, ke dni předcházejícímu rozhodnému dni se sestaví mezitímní účetní závěrka.

    Při změně právní formy OPS na ústav mohou zůstat totožní zakladatelé, kteří zakládali OPS. Totožně mohou zůstat obsazená i místa v orgánech, jejich základní struktura je shodná se strukturou OPS – ředitel, správní rada, dozorčí rady. Při transformaci na nadační fond by došlo i ke strukturální změně, neboť statutárním orgánem nadačního fondu je správní rady. Ředitel může být ustanoven jako orgán jednající pouze na základě zmocnění uděleného mu správní radou.

    ///

    2.3   Předpoklady a podmínky transformace 

    Město bude vždy odpovídat za správu kulturních statků. Pokud chce učinit zásadní proměnu vztahu ke svým divadlům, tedy přechod od  modulu „řídit a provozovat“ k modulu „podporovat“, pak musí vytvořit pro tuto změnu řádné podmínky:

    Deklarace zachování současného objemu finančních prostředků, určených na podporu divadelního umění v Praze

    ·        Kontinuální činnost koncepčního poradního orgánu coby garanta naplňování kulturní politiky města, jeho strategických cílů a mj. i garanta procesu optimalizace pražské divadelní sítě (za určitých okolností si lze představit, že tuto roli na sebe vezme grantová komise, ovšem za předpokladu posílení a rozšíření svých pravomocí a svého složení) 

    ·         Vyřešit otázky  týkající se dlouhodobé správy nemovitostí, které má město resp. divadlo v nájmu, s možností čerpat investiční prostředky na jejich obnovu

    ·        Posílení pozice grantového systému a optimalizace jeho fungování

    ///

    2.4   Aproximativní časový plán transformace divadel

    2.4.1       2.4.1       Založení OPS a zrušení PO

    Některé zdola  uvedené kroky je možno realizovat současně.

    Celkově lze odhadnout, že proces založení OPS bude trvat cca 5 měsíců, a posléze dalších 3-5 měsíců kroky vedoucí ke zrušení příspěvkové organizace.

    Materiál o založení OPS a záměru zrušit příspěvkovou organizaci do Rady HMP a následně do zastupitelstva                                                                                                     

    8-10 týdnů

    Příspěvková organizace: inventarizace majetku, znalecké posudky, přehled pracovně-právních vztahů, posouzení smluvních vztahů a rozhodnutí o dalším postupu

     

     

    7 týdnů

     

     OPS: ředitel, členové správní rady, dozorčí rady,  dopracování zakládací listiny, notářský zápis                                    

     

     

    3 týdny

    Kompletace příloh k návrhu na zápis rejstříku OPS                                                                                                                                                                          

    1 týden

    Městský soud v Praze – řízení o zápisu ústavu do rejstříku OPS                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 

     

    2 týdny           

    Založení bankovního účtu

    Finanční úřad – přihláška k registraci daně z příjmů, daně ze závislé činnosti, srážkové daně

     

    2 týdny

    Převod majetku z HMP (majetek ve správě příspěvkové organizace) na OPS            

     

    8-10 týdnů

    Projednání transformace a převodu práv a povinností z pracovně právních vztahů s odborovými organizacemi

    2 týdny

    Provedení vlastního převodu práv a povinností z pracovně-právních vztahů                                  

    2 týdny

    Ukončení smluvních vztahů resp. přechod smluvních vztahů včetně nájemních vztahů

     

    4 týdny

    Materiál do Rady HMP a následně do zastupitelstva HMP o zrušení příspěvkové organizace

                           

    10 týdnů

    Kroky v souvislosti s ukončením činnosti příspěvkové organizace  

    8 týdnů

    ///

    2.4.2       Transformace OPS na ústav po 1. 1. 2014

    Proces transformace OPS ústav bude trvat asi 3-4 měsíce.

    Rozhodnutí správní rady o transformaci

    2 měsíce

    Přehled o majetku, přecházejících právech a závazcích, účetní závěrka

     

    1 měsíc

    prohlášení             a kompletace příloh k návrhu na zápis do rejstříku

    1 týden

    Městský soud v Praze – řízení o zápisu ústavu do rejstříku

    2 týdny

    [1] Je třeba zmínit, že ve většině evropských metropolí jsou veřejná divadla vyňata ze standardních grantových programů a mají jiné režimy financování. Tento dokument nicméně  počítá prozatím s financováním transformovaných divadel z grantového systému.

    [2]25. března t.r. jsme předložili na stejném místě k veřejné diskuzi Podkladovou studii jako  výsledek první fáze naší práce

    [3] Nezávislými divadelními aktivitami a podnikatelskou divadelní sférou se v tomto materiálu nezabýváme.

    [4] Jsme si vědomi toho, že pojem transformace není přesný, neboť ve všech případech bude třeba zrušit příspěvkovou organizaci a založit novou právnickou osobu. Přesto pojem nadále používáme, neboť je zavedený a dobře vystihuje meritum věci.  

    [5] Rozumí se práva, povinnosti (závazky z právních vztahů) a majetek, zaměstnanci.

    /Tento text publikujeme na i-DN podruhé. Poprvé vyšel 29. 4./

    /Pro i-DN vybrali a upravili pko+hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 20. května 2013

    Komentáře k článku: Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Trochu tomu nerozumím.
      Proč nepřevezme Praha některý z již fungujících zahraničních systémů (viz bod 1: Je třeba zmínit, že ve většině evropských metropolí jsou veřejná divadla vyňata ze standardních grantových programů a mají jiné režimy financování.)? Nedrbeme se tím levou nohou za pravým uchem? Nevzniknou touto (obávám se dost nákladnou) transformací jen jinak přesypané stejné bábovčičky z existenčně stejně nejistého písku? Proč nestanovit jen pravidla a záruky pro řídící funkce jednotlivých divadel, o nichž by rozhodoval v přesně daných termínech nezávislý tým odborníků? Nebylo by spíš vhodné vytvořit systém intendantů a k nim systém obměňujícíh se ředitelů – uměleckých šéfů?
      A ještě něco – je tato siť privilegovaných (OPS-ústavních) pražských divadel definitivní? Může z ní některé vypadnout a jiné se zařadit: Jak? A jak jsou a budou na tom divadla již tzv. transformovaná?

      03.05.2013 (4.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Marek

      Profilový obrázek

      Sdílím tvůj názor, Vláďo.
      Leč v této zemi je nějak zakořeněno, že svět si může všechny své léty prověřené a funkční systémy strčit kamkoliv, neboť my vymyslíme něco jiného, lepšího a děsivě českého. A hlavně aby to za velké prachy vlastně zůstalo tak, jak to je.

      04.05.2013 (16.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      Vláďo Hulče,
      co kdybyste zveřejnili i oponentní posudky? Možná by to přispělo k diskusi, která se mi zatím zdá prakticky nulová. A také by to bylo správné – komentáře oponentů nejsou nic tajného, naopak, pokud nebudou k dispozici, mohou vznikat o jejich obsahu zbytečné dohady. Jako seriózní odborný tisk, který je dokonce za publikování transformačních materiálů městem Prahou honorován, byste tak aspoň mohli dát čtenářům možnost, aby si fantasmagorická tvrzení pana Ermla mohl konfrontovat se skutečností.

      05.05.2013 (9.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        Marie,
        oponentní posudky velmi rádi zveřejníme, ale k dispozici je nemáme. I toto jsme dostali jen díky tomu, že v DN 10/2013 (tedy v nejbližším čísle, které vyjde 14. 5.) chystáme přílohu, která se celé problematice bude věnovat.
        Tedy pokud nám ony oponentní posudky poskytneš nebo dáš kontakt, kde je získat, zavěsíme je. I nám jde o to vyvolat pokud možno širokou a věcnou diskusi. Jedná se přece o podstatné věci.

        06.05.2013 (22.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Josef Herman

      Josef Herman

      Marie a Vladimíre,
      oponentní posudky samozřejmě mám, problém je v tom, že se musí redigovat, jsou napsány velmi různě. Snažím se něco z nich zařadit do přílohy, nevím, jestli se mi to povede kvůli rozsahu. Ale dorediguji je tak, abychom je do dvou dnů tady vyvěsili.

      07.05.2013 (0.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Rudo Leška

      Profilový obrázek

      Několik připomínek:
      1. Podle úpravy od 1/1/14 může mít o obchodní korporace statut veřejné prospěšnosti, takže argumentu o plánované úpravě daně z příjmů nerozumím (viz zákon o statusu veřejné prospěšnosti). Obchodní korporace jsou zvláště dle nové úpravy od 1. 1. velmi vhodným nástrojem i pro tyto aktivity, neboť je možné velmi pružně individualizovat vnitřní vztahy obchodní korporace.

      2. Návrh přeměny PO na o.p.s. a pak další přeměny na ústav snad ani nemůže být myšlen vážně. Odhlédneme-li od toho, že se to tento rok nedá prakticky stihnout při vědomí procesů na MHMP, je to naprosto nepraktické řešení. To se může rovnou počkat na ústav od 1. 1., pokud se už nevydáváme cestou holdingu.

      3. Počítání s tím, že nemovitosti zůstanou v majetku města a že nájemcem nemovitostí bude město, které je bude podnajímat divadlům, považuji za nešťastné. Nedojde tím k přestřihnutí oné pupeční šňůry. Kdykoli bude chtít město zlikvidovat nepohodlného divadelníka (Svoboda v Rokoku), tak mu prostě vypoví nájem a bude vymalováno. Pokud se HMP o nemovitosti „bojí“, není problém omezit v zakladatelském právním jednání možnost nakládat s nemovitostmi.

      4. Zajímavé loutkářské paradoxy: u divadla Minor se vůbec nezmiňuje, že by třeba jeho posláním neměla být (jen) tvorba pro děti a mládež, ale i loutkařina a „alternativní“ divadlo vůbec (i pro dospělé). Nezmiňují se loutky (objekty, předměty nebo jak tomu chcete říkat). Zato u S+H se mluví o tom, že na poslání tohoto divadla („tradiční marionetové scény iluzivního typu“) netřeba nic měnit. Já bych řekl, že zrovna na tomto divadle je toho potřeba měnit hodně. Divadlo nemá fungovat jako muzeum, ale má tu marionetářskou tradici rozvíjet v souladu se soudobým divadlem, jinak to nemá smysl financovat z veřejných prostředků.

      20.05.2013 (17.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        Rudo,
        Tvůj komentář mi přijde velmi cenný, ale bod 4 se vymyká. Najednou není Tvůj pohled čistě právnický, ale pouštíš se do uměleckého hodnocení DS+H, resp. divadel pro děti a mládež. Ale podle mne čím se odlišuje toto divadlo od ostatních, je především to, že současná ředitelka a její rodina má autorská práva na provozování loutek městem zřizovaného divadla. Je to v pořádku? U jiných divadel tomu tak není. Tam vedení odejde a pod stejnou značkou může nastoupit a divadlo řídit jiný. Jediná podobnost by se dala najít u Ypsilonky. Jak má být takové divadlo – z právnického pohledu – podporováno z veřejných peněz, aby se nejednalo o – veřejnému sektoru nepřípustný – vstup do soukromého podnikání? To je podle mne kruciální problém DS+H.

        22.05.2013 (2.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,