Články autora: Jan Kolář

Útržky z paměti (IV) Ještě škola, Walkover a 32. silniční brigáda

8/2018 Možná ale právě hrobař našich scénářů s Janem Schmidem, můj vysokoškolský pedagog Vladimír Kalina, mě doporučil do Literárek, anebo to byla Věra Karfíková, která si na podzim 1967 všimla mého protestu proti „převedení“ Literárních novin do sféry ministerstva kultury,...

Útržky z paměti (III) Ještě Paříž, škola, film (Elmar Klos)

7/2018 Osou našeho fakultního pařížského turné byly exkurze v denících Le Monde a L’Humanité. V Mondu nás přijali stroze přátelsky, provedli nás redakcí a stručně vysvětlili, jak dělají své noviny.

Útržky z paměti (II) Semafor, Viola, Paříž

6/2018 Suchého a Šlitrův Semafor pro mne znamenal všecko. A nejen pro mě, i pro statisíce mých spoluobčanů. Dostat se na jeho představení předpokládalo vystát mnohahodinovou frontu při předprodeji.

Útržky z paměti (I) Literární listy

5/2018 Důvodů opustit redakci Divadelek jsem měl několik, hlavním nejspíš byla ambice sepsat cosi jako paměti, svůj životaběh, v němž mi osud dopřál potkat plejádu osobností, které ho formovaly, byť ne vždy úspěšně. Cosi jako paměti zdaleka nemám dokončeno, nabízím jen pár...

Nemám právo si stěžovat

22/2017 Velký rozhovor se Stanislavem Zindulkou

Zvony i vlast

21/2017 Románová prvotina „bezdomovce“ Josepha Rotha posloužila vídeňskému Burgtheateru k divadelní koláži Hotel Evropa aneb Antikrist.

S Čechovem neradno režijně cvičit

12/2017 Racek, jedna z pětice „velkých her“ A. P. Čechova, bývá v divadlech obvykle interpretován jako tragicky laděná komedie o neschopnosti žít a v druhém plánu pak jako výpověď o smyslu, možnostech a účinu tvorby, literatury, umění… V Divadle v Dlouhé je Čechovův Racek...

O sochaři, jehož zabil Stalin?

12/2017 Říkalo se mu „fronta na maso“. Obludný Stalinův pomník byl na pražské Letné slavnostně odhalen v roce 1955 a následujících sedm let kamenný „vožď“, provázený devíti postavami – dělníka, sovětského vojáka, partyzána, družstevnice a bůhví koho ještě –, hrozivě...

O Semaforu a jeho návratu k učitelům

11/2017 Před dvanácti lety jsem zpovídal Jiřího Suchého pro jeden z velkých rozhovorů Divadelních novin. Řekl, že divadlo hodlá opustit, až mu bude osmdesát, protože to by bylo k nekoukání, jak bych se po tom jevišti ploužil.

Milan Kňažko: Některé mýty mají tuhý život

8/2017 Jen výčet divadelních, filmových a televizních rolí Milana Kňažka, o jeho politických aktivitách ani nemluvě, by zaplnil nejmíň třetinu prostoru vyhrazeného pro tento rozhovor. A tak pouze pro orientaci vypisuji důležitá fakta z jeho barvitého životopisu.

Já o voze, Josef Chuchma o koze

7/2017 ohlasy: Ad DN 6/2017, str. 3

Schematická noc

7/2017 Ona je dcerou vysokého komunistického funkcionáře a reportérkou normalizační televize. On je kardiolog a primář a samozřejmě člen vládnoucí strany. Právě slaví narozeniny, ale hosté nepřicházejí, bojí se zadat si ve chvílích, v nichž možná padne režim: je sametový...

O Bohémě v Lidových novinách a o Bohémě an sich

5/2017 Sedláčkův seriál zvedá uměleckou kvalitu – nazvala Jana Machalická v Lidových novinách z 22. února svůj článek o televizním seriálu Bohéma. A píše: …seriál přináší uměleckou kvalitu, na kterou v České televizi nejsme zvyklí. Já bych spíš řekl, že na takovou...

Smíchu a potlesku bylo dost, výjimečných inscenací méně

4/2017 Jako porotce i recenzent sleduji pardubický GRAND Festival smíchu od jeho skromných počátků a mohu říct, že v průběhu posledních deseti let dosáhl statusu jedinečné divadelní přehlídky.

Braňo Holiček: Sebevědomí není pýcha

3/2017 Braňo Holiček. Herec, režisér, autor. Absolvent pražské konzervatoře a alternativní větve DAMU. Drobný mladý muž, raný třicátník, který se ve světě divadla pohybuje od svých dětských let. V roce 2013 získal Cenu Alfréda Radoka jako Talent roku. Na půl úvazku je v angažmá...

Alžbětinec Pavel Kohout

20/2016 Únorový puč 1948 je dodnes českým národním traumatem – a „zraněním“ je i pro Pavla Kohouta: tragické únorové dny sice prožil v Bulharsku jako delegát Svazu mládeže, leč vzápětí se stal pěvcem „světlých zítřků“: Zítra se bude tančit všude, až naše vítězné...

Jak narušovat budovy nasáklé tradicí

19/2016 Jako kmenový režisér vstoupil Daniel Špinar do Národního divadla na počátku sezony 2014/2015, v té následující už působil jako umělecký šéf Činohry s programem, který připomenul v nedávném interview pro Esprit Lidových novin: Je nezbytné divadelní produkci oddělit od...