Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2019

ročník 28
14. 5.–27. 5. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Groteskno, chlad a blyštivý kov

    Čapkova fantaskní utopie Továrna na absolutno byla nejprve psána jako fejetonový soubor pro noviny. Románové formě z roku 1922 dobová kritika mimo jiné vytýkala, že jednotlivé kapitoly jsou prachbídně propojeny a příliš odkazují na svůj žurnalistický původ.

    Scénografie akcentuje v inscenaci Absolutno – kabaret o konci světa Dejvického divadla dojem sci-fi prostředí (v popředí snímku Lenka Krobotová) FOTO HYNEK GLOS

    Egon Tobiáš vycházel v parafrázi Absolutno – kabaret o konci světa, kterou napsal pro Dejvické divadlo, právě z oněch fejetonů. Obrazy inscenace režírované Annou Davidovou jsou tak jakoby uzavřeny – mohly by obstát i samy o sobě. Velmi volně je sice spojuje příběh, hlavně však figura konferenciéra, který je publiku „nabízí“ jako ucelená kabaretní čísla. Téměř by se chtělo napsat jako hudebně-kabaretní klipy, ostatně zaznějí tu i písňové texty na podmanivou hudbu Ivana Achera. A bizarně kostýmovaný kabaretiér Lukáše Příkazkého připomíná nějakou šílenou rockovou hvězdu destruující v rámci své produkce okolí i sebe samotného.

    Z Čapkovy předlohy na jevišti zůstal základní nápad – karburátor, zde přejmenovaný na generátor, chrlící božské absolutno –, zůstala i ústřední dějová linka a množství postav, které v obměnách odehraje sedm herců. Nejvýraznější z nich jsou vedle Příkazkého showmana Neužilův Bondy, později podnikatel, Pleslův Marek, posléze vědec, a Lenny Binderová, dále prostitutka, jíž Lenka Krobotová vtiskla expresionistickou tvrdost a barevnost – skoro jako by se snesla z jakéhosi plátna malířů německé skupiny Die Brücke.

    Vůbec se zdá, že jednou z inspirací tu byl německý kabaret Výmarské republiky, a „vysvětlující“ titulky promítané v rohu nad jevištěm jsou koneckonců brechtovské cedule. A tou druhou? Tou byl patrně svět moderních sci-fi filmů. Musel jsem především myslet na Bessonův Pátý element, který podobně jako inscenace dovádí groteskno ad absurdum. Dojem, že se nacházím ve sci-fi prostředí, akcentovala i scéna Evy Jiřikovské, celá obalená ve stříbrném, blyštivém kovu. Absolutno v Dejvickém divadle je inscenací bezesporu sugestivní, zároveň ale nesmírně chladnou. „Člověk jako takový“ je v ní člověkem v podstatě bez emocí. Katarzi nečekejte.

    Dejvické divadlo, Praha – Karel Čapek, Egon Tobiáš: Absolutno – kabaret o konci světa. Režie Anna Davidová, dramaturgie Tereza Marečková, hudba Ivan Acher, scéna a kostýmy Eva Jiřikovská. Premiéra 5. prosince 2018.


    Komentáře k článku: Groteskno, chlad a blyštivý kov

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,