Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Články autora: Ivan Žáček

    Stavitelé chrámů jako kabaret

    Divadlo Gočár
    24. ledna 2013 Žádný komentář

    Tři jména, tři pojmy moderní architektury, tři muži posedlí svou vizí, jak stavět – to vše se stalo námětem nového hudebně-dramatického tvaru skladatele a libretisty Miloše Orsona Štědroně a režiséra Jana Nebeského.

    Noty jen z počítače?

    Ivan Žáček
    12. prosince 2012 Žádný komentář

    Když před pár dny Bruselská filharmonie hrála pod taktovkou Michela Tabachnika, stala se prvním orchestrem, který uplatnil digitální monitory. Nešlo o pouhé hraní z displeje, což už několik let provádí řada komorních hráčů, ale o skutečnou interaktivitu: o digitální dialog...

    Parchant ze Smíchova

    Marilyn
    13. listopadu 2012 Žádný komentář

    Lucie Kolouchová a Natália Deáková napsaly původní hru o životě Marilyn Monroe pro Švandovo divadlo. To, jak své téma – mediální ikonu a sexuální symbol Ameriky – pojaly, lze dobře poznat už z titulu hry: Parchant Marilyn.

    Exhumace či mrtvý porod?

    Zazrak Heliany
    31. října 2012 Žádný komentář

    Díky koprodukci dostalo i brněnské publikum vzácnou šanci poznat toto pozoruhodné restitutio ad integrum, byť jen ve čtyřech představeních v hudebním nastudování Petera Ferance.

    Divadlo Plzeň 2012: Up & Down Ivana Žáčka

    21. září 2012 Žádný komentář

    Ivanov – pro mne vrchol festivalu. Katonovský Ivanov je tak krutě zesměšněn, že se na konci už ani nemusí zastřelit. Prohnil se až ke svému konci.

    Poslední komentáře

    Až příliš moravská hra?

    Až příliš moravská hra?
    24. června 2012 Žádný komentář

    Hry Martina Františáka vyrůstají z podhoubí jeho rodného Valašska. Tak i Karla (2010), pro niž je kolorit regionu víc než jen živnou půdou. Příběh o nepřítomné dcerce jedné z místních žen má svou silnou sociální dimenzi...

    Kde není duše, není co píchnout

    Kde není duše, není co píchnout
    12. června 2012 Žádný komentář

    Cyklisté na dosti podezřelých velocipédech stoupají táhlou jizerskou strání od Nové louky směrem k Olivetské hoře, když tu náhle jeden z nich seskočí a vrhne se do podrostu s výkřikem: Pozor, zmije! Ukáže se však, že podezřelé...

    Raptoři požírají dluhy

    Raptoři požírají dluhy
    19. března 2012 Žádný komentář

    Česká premiéra hry mladé britské autorky Lucy Prebble (1981), kterou inscenuje činohra Národního divadla, otvírá neodbytné otázky o tom, co vše se může stát látkou pro divadelní ztvárnění. Oblast ekonomiky, obchodu, finančních trhů rozhodně nepatří ani ve Velké...

    Ó prodli jen…

    Ó prodli jen…
    05. března 2012 Žádný komentář

    Levandule je název nové hry Semaforu, spíše a trefněji bychom ji však mohli nazývat něco mezi kabaretem a šantánem. Blíž o tom neradno bádat, snadno by se nám totiž mohlo přihodit, že křehká semaforská poetika by se při tom ohledávání...

    Co se Třemi Pinty?

    Co se Třemi Pinty?
    06. února 2012 Žádný komentář

    Cožpak se s nimi nedá nic dělat? Tak nějak se tázal vídeňský kritik Eduard Hanslick v lednu roku 1888 v úvodu své recenze lipské premiéry komické opery Die drei Pintos. Carl Maria von Weber z díla, které ho očividně příliš nelákalo,...

    5P z Plzně… Ivan Žáček

    5P z Plzně… Ivan Žáček
    24. září 2011 Žádný komentář

    /// Eurípides: Orestek Nadějný autor, ten to možná jednou někam dotáhne. Ale ten režisér… Když tam může dát přihlouplý recept na salát z chobotnice jen proto, aby ji potom mohl orestovat… Vytvářet si osobitý režijní styl zcela nezávisle na povaze textu, to se prý dnes už...

    Spíš tanec k hudbě než hudba k tanci

    Spíš tanec k hudbě než hudba k tanci
    30. května 2011 Žádný komentář

    Jako když se sypou drobné kamínky, takový je zvuk jedné stovky metronomů. Tikot, zvukový atribut hodinek, tu ustupuje do pozadí před masou neřízeného chaotického zvuku, vytvářeného prazvláštním kolektivem tikajících jedinců.

    Česká opera v podmínkách krize

    Česká opera v podmínkách krize
    03. dubna 2011 Žádný komentář

    esátý ročník festivalu Opera 2011, který právě skončil, byl historicky vůbec nejúspěšnější, pokud jde o návštěvnost. Nově ustavený rekord, 95 % až 99 % obsazených sálů u nejatraktivnějších titulů, je zvláště v podmínkách vleklé ekonomické...

    Velikášské gesto aneb Kýč

    Velikášské gesto aneb Kýč
    18. února 2011 Žádný komentář

    Po vykalkulovaně senzačním muzikálu Tajemství Zlatého Draka, ve kterém Zdenek Plachý spojil své síly s mediálně vydatně akcelerovaným hudebníkem Danielem Landou, zažila moravská metropole další dobře připravenou, tzv. kontroverzní divadelní událost. Stala se jí světová...

    Rokenrol bez rokenrolu

    Rokenrol bez rokenrolu
    12. listopadu 2010 Žádný komentář

    V kontextu české muzikálové produkce představuje Šípův a Jandův Rokenrol jakýsi obratný úkrok stranou. Mnoho z toho, co sliboval, nepřinesl. Není v něm mnoho z muzikálu, a ještě méně z rokenrolu. Ale to, co v něm je, představuje velmi solidní průměr, ve kterém kvalita hudby...

    Petr Kofroň: Evropská hudba končí smrtí Richarda Strausse

    Petr Kofroň: Evropská hudba končí smrtí Richarda Strausse
    16. října 2010 5 komentářů

    Za to odpoledne vykouřil krabičku cigaret. Když jsem mu naslouchal, vzpomněl jsem si na jednu větu Jana Wericha: Na světě je zavedeno, že mnoho blbců si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jenom ti nejchytřejší si hrají na hloupé.

    Loď pro panenky

    Loď pro panenky
    09. října 2010 Žádný komentář

    Tajemným, stresujícím labyrintem imaginárního světa, kde na každém kroku hrozí nejen úskok a konfrontace se vždypřítomným zlem, ale i odkaz na nějaký archetypální motiv západoevropského pohádkového písemnictví, putuje „hrdinka“ ve výrazném podání Jasny Đuričić....



    Obsah,