Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Články autora: Ivan Žáček

    Smějící se bestie v Praze (No. 4)

    17. dubna 2016 Žádný komentář

    Sobotní večer v Arše byl zahájen Kabinetem Semafor. Těžko si představit větší kontrast, než ten, co přišel poté. Ponurý svět Ladislava Fukse a jeho utopické alegorie, obsažené v knize Myši Natálie Mooshabrové, zrežíroval J. A. Pitínský.

    Bez Macbetha, zato s Csillou Boross

    11. dubna 2016 Žádný komentář

    V Plzni usoudili, že nadešel čas přijít s novým Macbethem. Verdiho první velké dramatické dílo zde bylo naposledy uvedeno v roce 1982. Potud úvaha jistě správná, a pokud se podařilo pro roli Lady Macbeth sehnat pěvkyni takového formátu, jako je maďarská sopranistka Csilla Boross,...

    Dobře stravitelný digest

    15. března 2016 1 komentář

    Třikrát byl v Česku (dvakrát v rámci mezinárodních festivalů) předveden pokus dostat román Jonathana Littella Laskavé bohyně na divadelní prkna. Pokud jde o to, obhájit hodnotu předlohy, pak podle mého soudu neuspěl ani jeden z nich.

    Magdaléna na Štvanici

    19. ledna 2016 Žádný komentář

    Divadelní společnost, jež si říká Geis­slers Hofcomoedianten nebo též Geissleři, se od počátku inspiruje barokním divadlem, odkud čerpá podněty pro svou dramaturgii, ale dělá zcela současné divadlo. Za třináct let své existence má již na kontě dvacet původních her.

    Munzarův Seifert ve Viole

    Luděk Munzar
    08. prosince 2015 Žádný komentář

    Koncert na ostrově, básnickou sbírku Jaroslava Seiferta z roku 1965, rozehráli v pražské Viole tři protagonisté: Luděk Munzar, Jitka Hosprová a Emil Viklický.

    Poslední komentáře

    23. MF DIVADLO: Up & Down Ivana Žáčka

    16. září 2015 Žádný komentář

    Chcete jen puntíky, nebo i slova?

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 6)

    15. září 2015 Žádný komentář

    Nejsem si zcela jist, zda produkce vytěžila z tématu a Littelovy předlohy veškerý potenciál aneb Laskavé bohyně Slovenského národního divadla.

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 5)

    14. září 2015 Žádný komentář

    Lodní kajuta, kde se odehrává vše, co může rybář na moři zažít. S tím na letošní Plzeň přijeli – měli odvahu přijet – Islanďané, divadlo Vesturport z Reykjavíku.

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 4)

    13. září 2015 Žádný komentář

    O dvou pražských inscenacích, které včera v Plzni (ne)bodovaly - Požitkáři Divadla Na zábradlí a Bratři Karamazovi Činoherního klubu aneb V pitevně skalpel sterilizovat netřeba.

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 3)

    12. září 2015 Žádný komentář

    Pátek přinesl stylově vyhraněná divadla plná fyzického jednání, estetizovaných obrazů a dekomponovaného tvaru aneb Klasičtí autoři na mnoho způsobů.

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 2)

    11. září 2015 Žádný komentář

    Druhý den Mezinárodního festivalu DIVADLO nabídl mimo jiné Mrtvé duše v režii Hany Burešové a (A)pollonii v režii Krzystofa Warlikowského.

    DIVADLO 23/Plzeň 2015 (No. 1)

    11. září 2015 Žádný komentář

    Dvacátý třetí ročník festivalu DIVADLO, konaný v Plzni, která je pro rok 2015 „hlavním městem evropské kultury“, byl otevřen Netopýrem maďarských autorů Katy Wéber a Kornéla Mundruczó.

    Macbeth na čtvrt plynu

    Macbeth, Státní opera
    24. června 2015 4 komentáře

    Lady Macbeth patří k tomu nejobtížnějšímu, co kdy bylo pro dramatický ženský hlas napsáno. Kdybychom však čekali, až přijde druhá Maria Callas, poslední představitelka tohoto vzácného historického oboru, mohli bychom na Macbetha zapomenout.

    Gangréna i v druhé noze

    Jan Klusák: Filoktétés
    09. června 2015 Žádný komentář

    Jan Klusák si splnil svůj dávný sen. O opeře na námět Sofoklova dramatu Filoktétés uvažoval již na počátku osmdesátých let, dokončil ji však až letos. Jeho Filoktétés je zralé dílo, které působí jako dvojí sugestivní ohlédnutí – za vlastním životem, za antickou...

    Mefistofele jako varieté

    Mefistofeles
    16. února 2015 Žádný komentář

    Mefistofele (podle inscenátorů Mefistofeles), jediné dokončené dílo Arriga Boita, Itala rodem, duchem spíše Němce, je na české scéně vzácným hostem. Srovnání s plzeňskou inscenací Niny Vangeli z roku 1999 a brněnskou Václava Věžníka z roku 2003 přitom rozhodně nedopadá,...

    Jen Mozart ví, jak to ve skutečnosti bylo

    Sežeňte Mozarta!
    04. února 2015 Žádný komentář

    Když opouštěl Karl Ludwig Giesecke roku 1800 Vídeň, prchaje před dluhy do rovin Horního Saska a dále na sever, netušil, že mu jednou v Dublinu postaví mramorový pomník takřka v životní velikosti, neboť se právě chystal proslavit co mineralog, dav divadlu své definitivní vale.

    Revoluce jako ZOO

    Dokonalé štěstí
    23. prosince 2014 1 komentář

    Rok 1789. Tehdy to všechno začalo. Zde má své kořeny veškerá moderní občanská Evropa. Přidám ještě další roky: 1970, 1989, 2014. Čtyři data, čtyři kritické mezníky, které v souvislosti s premiérou inscenace Dokonalé štěstí aneb 1789 vytanou ihned na mysli. V roce 2014...



    Obsah,