Články autora: Jan Kolář
Až se tobě bude třásti ruka
Ten titulek jsem si vypůjčil z dávné reportáže Heleny Klímové v dávných Literárních listech. Byla o necitlivosti mladých lidí vůči starším, o jejich pohrdání stářím a o jejich přemrštěných nárocích. Tenkrát jako mladíka mě příliš nezaujala.
Spisovatel z vůle redakce
V Divadelkách č. 4/2023 pod podpisem článku Mé divadelní osvícení mi redakce přiřkla titul spisovatel, jímž nejsem. Napsal jsem sice několik rozhlasových dramatizací a pár rozhlasových her, ale vždy byly opřeny buď o literární předlohu, nebo o reálné historické události....
Neobyčejné příběhy obyčejných lidí
Divadelní hry Ireny Douskové Oněgin byl Rusák a Darda známe z Divadla v Dlouhé a Divadla Na Jezerce. Byly to úspěšné inscenace, příznivě přijaté kritikou i publikem.
Poslední komentáře
- on Zemřel Dalibor Tolaš R.I.P.
- on Zemřel Dalibor Tolaš Nemohu tomu uvěřit. Neuvěřitelně nadaný člověk s h…
- on Zemřel Dalibor Tolaš Milý příteli, byl jsi vznešený umělec, skvělý kama…
- on Smíchu a potlesku bylo dost, výjimečných inscenací méně Pan Jan Kolář by měl asi zkusit jinou profesi. Ta…
- on Propadnout se do duše No jo, rovných 15 let, máte pravdu. Ale chtěl jsem…
- on Jak se přivlastňují kulty Příšerný žvást. Který je o jediném - o přivlastněn…
- on Propadnout se do duše Zjevnou skutečnost, že jedním z podstatných inspir…
Jiří Suchý, Jiří Šlitr: Dobře placená procházka
(Divadlo Semafor, Praha, režie Ján Roháč, premiéra 15. června 1965)
Nehrdinský hrdina Danny Smiřický v rytmu swingu
Po Sňatcích z rozumu podle Vladimíra Neffa a Českém románu na motivy stejnojmenné prózy Olgy Scheinpflugové uzavírá Divadlo na Vinohradech trilogii zkoumající české osudy v období od sklonku předminulého až do konce neklidného minulého století inscenací hry Jana Vedrala Danny...
Miloň Čepelka: Chtěl jsem jiným způsobem objevovat svět a jeho taje
Čtvrtek 8. prosince, podvečer, Městská knihovna Praha. V sále naučné literatury posedává asi padesátka starších i mladých dam a pánů – a já, protože potřebuju ještě několik vět do tohoto rozhovoru.
3 sestry
Bude to v Divadelních novinách pověstné nošení dříví do lesa, ale pro stručné připomenutí obsahu Čechovových Tří sester mám dobré důvody.
Jazz je vzduch, který dýchám…
… píše Jitka Molavcová v programu k představení Devatenáct tváří jazzu v pražském Semaforu. A jak napovídá jeho titul, hlavní roli tu má hudba, která tak výrazně poznamenala kulturu světa ve 20. století. Od tradicionálu přes spirituál, ragtime, dixieland, blues, boogie...
Svérázné samomluvy PAKA
Poslední knížka Pavla Kohouta Letorosty samomluv je svérázná obsahem i formou. Hned v úvodu autor instruuje, jak ji číst, který text je myšlený, který psaný, jaký dokonce mluvený…
Popperovi i Pavlovi jako rodinný portrét
Genius loci Berounky, Křivoklátska, Buštěhradu a Kladenska vůbec tvoří podloží inscenace Jak jsem potkal ďábla, kterou uvádí Městské divadlo Kladno. Právě tato místa jsou osudově spjata s obchodním cestujícím Leem Popperem, jeho ženou a třemi syny, z nichž posledního známe...
Dobrodruh aneb (Ne)umění rozhovoru
Málokterý životaběh byl tak pestrý a dobrodružný jako cesta životem Jiřího Plannera, dnes už trochu polozapomenuté postavy. Jeho osudy zpřítomňuje knižní rozhovor Pavla Kosatíka Planner Story, který nedávno vydala Euromedia.
Kronbauerova Viola
Téměř čtvrt století dokumentují fotografie Viktora Kronbauera tvorbu pražské Violy.
Když dva klauni nečekají na Godota
O čem je nová hra Karla Steigerwalda Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí), těžko soudit. Prolínají se v ní motivy, historky, paradoxní výroky a bonmoty nejrůznějšího druhu a nakonec i ta překroucená dětská říkanka o volech, co vypili vodu, a všechny tyto prvky spojuje jen...
Spíš napínák než psychologické drama
Tři velká „jižanská“ dramata Tennesseeho Williamse – Skleněný zvěřinec, Tramvaj do stanice Touha a Kočka na rozpálené plechové střeše – se stále vracejí na česká jeviště. Posledně jmenovaný titul nedávno uvedli v Těšíně (2019) a v Mladé Boleslavi (2021) a teď ho...
Co je v módě v semaforském Novgorodě
Po několika odkladech způsobených covidem a naposledy počátkem Putinovy války vůči Ukrajině uvádí Semafor Nižní Novgorod – lehce upravenou variaci svého původního muzikálu poprvé premiérovaného v roce 1992.
Fata morgana za sklem
Mám rád Arnošta Goldflama jako člověka i autora a jeho hry, například U Hitlerů v kuchyni či Vratká prkna, považuji za možná vůbec nejoriginálnější texty v řadě současného českého dramatu.
Současný český román jako každý jiný
Čeští herci obvykle píší paměti, píší-li vůbec něco, a snad ani ve snu je nenapadne psát prózu. Výjimkou je Matěj Dadák, jemuž po knize Horowitz o podivném pátrání po svérázném spisovateli vydalo nakladatelství Host román Muž bez jazyka.