Obsah Divadelních novin 2/2021

Silvestrovský speciál

Nový „divadelní Netflix“, videoportál Dramox, nabízející záznamy inscenací z divadel po celé republice, rozsvítil samotářské svátky speciálním silvestrovským programem.

Vojtěch Morava a Jana Šromská: Do divadel se vrátíme

Rozhovor se zakladateli Divadla Malé Čarodějnice

O kyrgyzském taxikáři, Žobájděnovi a elektorátu

Tak nám nakonec přece jen zvolili toho Bidena. Raduji se, byť rezervovaně, protože pořád musím myslet na toho kyrgyzského taxikáře, co mě vezl z kongresového paláce do hotelu Biškek Centrum. Bylo to v roce 2014, právě v Biškeku, někdejším Frunze, hlavním městě Kyrgyzstánu.

Založena Nadace Barba Varley

Výzva a text k založení nadace mi přišly od šéfa Odin Teatret, režiséra a divadelního vizionáře Eugenia Barby 26. prosince jako vánoční pozdrav. Oznamuje v nich založení Nadace Barba Varley, která chce pečovat o tradici „nemožného“ divadla.

Kritický žebříček 2/2021 – Balet, tanec, pohybové divadlo léto–podzim 2020

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Marcela Benoniová Lucie Dercsényiová Lucie Hayashi Ivana Kloubková Lucie Kocourková Ivanka Kubicová Jana Návratová Zdeněk Prokeš Roman Vašek Národní divadlo Brno – Radio and Juliet (E. Clug) 4 5 (Pokračování textu…)

Dvě otázky pro Reného Levínského

René Levínský je uznávaný dramatik, matematik, ředitel Centra modelování biologických procesů, který spolupracoval na protiepidemickém systému (PES), podporuje karanténní opatření, ale kritizuje vládu za jejich chaotické vyhlašování.

Ministr jel za prezidentem

Co si pomyslet, když z ministerstva kultury napíší 6. ledna po obědě, že ministra kultury Lubomíra Zaorálka přijme v 15 hodin na Pražském hradě prezident Miloš Zeman? A že v půl páté ve svém úřadu ministr o návštěvě poinformuje a zodpoví dotazy? Asi šel na kobereček.

Tragédie jáství

Mé zkušenosti s nejrůznějšími přenosy záznamů z českých a rakouských divadel na jaře roku 2020 mě vedly k rozhodnutí tento způsob „kulturního vyžití“ na delší dobu vynechat. Souhra okolností tomu chtěla, že jsem se ke konci listopadu zase na jeden stream podíval. Heda Gablerová ústeckého Činoherního studia (snad všude jinde na světě –...

Jen divadlo má tu moc…

Šťastný nový rok plný divadla! přála jsem všem na silvestra a teď i vám. Už mi chybí dokonce i fronta na kabát či chlebíček a streamů začínám mít pomalu, ale jistě dost. Doma si zkrátka raději pustím seriál. Protože Ježíšek divadlo nepřinesl, můj deficit mi (alespoň dočasně) vynahradil až Silvestrovský speciál internetové divadelní...

Divadlo Drak

Není malých divadel (IV)

Jak Husa pandemii kopla!

Vnášet světlo do tunelu aktuálních neradostných časů se dá nejrůznějšími způsoby. Domácí umělecká komunita je naštěstí sklonů k agonickým tancům – zdá se – zcela prosta, a tak k nám z virtuálního prostoru na hřbetě druhé vlny koronavirové přisurfovala řada pozoruhodných událostí.

Moje tělo cítí, má duše žije

Spisovatel Ladislav Mňačko vydal v roce 1963 knihu Opožděné reportáže o padesátých letech a politikou motivovaných nezákonných činech, jež se v té době odehrávaly. Dodnes jde o otřesná svědectví o temné stránce naší minulosti, jež – jak zpívá Jaroslav Hutka – mává nám jazykem po předcích.

Divadla v karanténě (IX)

Poslední informace z uzavřených divadel v minulém roce. A doplňující otázky ředitelce Divadla F. X. Šaldy v Liberci.

Matěj Samec: Nedramatičnost je přitažlivá

O dramaturgii se obecně soudí, že je jednou ze složek, jež se zcela rozpouštějí v divadelním díle. Tomu odpovídá i tradiční a v Česku dosud obvyklá představa dramaturga jako neviditelné a širšímu publiku neznámé osoby, škrtající text, asistující jako třetí oko režii či hercům řádně objasňující motivace postav. Matěj Samec (1985) jde svým...

Marie Rút Křížková – žena, o níž bychom měli vědět víc

Životní příběh Marie Rút Křížkové (1936–2020) by mohl být námětem na drama. Třebaže nikdy žádné nenapsala, měla k tomuto žánru životní předpoklady a ne náhodou si k němu vytvořila i osobní vazby.

Ladislav Mrkvička (2. února 1939 Praha – 27. prosince 2020 Praha)

Ladislava Mrkvičku jsem pracovně potkal jen několikrát, ne dost na to, abych mohl psát o jeho umění, ale byla to setkání pro mne zásadní.

Švankmajerova pec surrealistické alchymie

V pestré paletě našich loňských dokumentů, o nichž jsem psal podrobněji v loňských DN č. 22, stojí za zvláštní komentář film Alchymická pec. Toto tavicí zařízení bylo ve středověku označováno tajuplným slovem „athanor“. Význam tohoto termínu je ale dvojí: Athanor je také produkční společnost, v níž od roku 1992 realizuje svá díla...

Kompas ukazuje správně na sever

Skandinavista Zbyněk Černík (1951) je – po nedávno zesnulém Františku Fröhlichovi – patrně nejvýznamnější osobností v oboru i s ohledem na překlady divadelních her. Na podzim tohoto roku vydal v prestižním nakladatelství Torst útlou knížku Cesty na sever.

Polobožská Komedie

Třináctý ročník krakovské divadelní přehlídky Božská Komedie byl začátkem prosince poprvé nesoutěžní, bez mezinárodní poroty, a samozřejmě online. Letošním mottem byl citlivý (něžný) vypravěč. Festival představuje jakýsi showcase polské divadelní tvorby za poslední rok, tentokrát se ovšem účastnila spíše druhá liga tvůrců. Umělci jako...

Šest dní do lockdownu

K přerušení více než dvouměsíčního divadelního půstu mě vyprovokoval premiér slovenské vlády Igor Matovič, když na Slovensku povolil otevření divadel a koncertních síní. Sice jen pro 50% kapacitu, ale hrát se mohlo. A dokonce i zpívat!

Okno do světa

Španělská divadelní společnost Kamikaze musí v lednu opustit budovu madridského divadla Pavón s překrásným exteriérem ve stylu art deco od architekta Teodora de Anasagasti. Chladné funkcionalistické hlediště ve čvrti Lavapies, popularizované Almodóvarovými filmy, přitom proměnila v jedno z nejlepších madridských divadel, přitáhla široké publikum a...

Rokoko, Praha

Do divadla zadním vchodem

Daniel Kvašňovský

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního času

Novoroční modlitba

V 6.35 ráno 1. ledna. Jak je to se zimním spánkem?

James George Frazer: Zlatá ratolest

Je těžké hledat jednu jedinou knihu, z níž člověk ve svém přemýšlení, práci či vstupu do divadelního světa čerpal či stále čerpá.

Zemřeli

Eva Vlachová (12. 10. 1927 Hradec Králové – 6. 12. 2020 Praha) Herečka. Nejdelší stálé angažmá měla v KOD (od roku 1958 Divadle V. Nezvala) v Karlových Varech (1950–1961). Claude Brasseur (15. 6. 1936 Neuilly-sur-Seine, Francie – 22. 12. 2020 Paříž, Francie) Francouzský divadelní, filmový a televizní herec, dvojnásobný držitel (Pokračování...

Jednou větou

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci vedou výhradně ženy poté, co na postu šéfa činohry vystřídala od nového roku Šimona Dominika režisérka Kateřina Dušková; šéfdirigent operního orchestru Martin Doubravský zároveň oznámil, že byl odvolán z umělecké rady liberecké opery. Novou ředitelkou Slovenského institutu v Praze se stala teatroložka a divadelní...

oprava

Divadlo S + H se nestěhovalo do prostoru bývalého kina Skaut (tam teď sídlí divadlo Minor), jak je uvedeno v článku Niny Malíkové na straně 4 minulého čísla, ale do kina Svornost. A Klapzubovu jedenáctku nenapsal Karel Poláček, jak je uvedeno v přílohovém rozhovoru Jana Koláře s bratry Formany v (Pokračování textu…)

Inscenace roku – doplňky

V předvánočních e-mailových sítích uvízly příspěvky Marie Zdeňkové a Zuzany Sílové, které nyní uveřejňujeme. Obě z „vítězných“ inscenací by získaly o hlas víc. Přidávám čtyři příspěvky došlé po uzávěrce.

Výročí 1.−15. února

Pinkava Ivan, fotograf (1. 2. 1961) △ Güttner Jiří, loutkoherec (2. 2. 1941) △ Fatka Viktor, herec (3. 2. 1951) △ Hejma Ondřej, zpěvák (3. 2. 1951) △ Kraus Josef, herec (3. 2. 1941) △ Krupanský René, loutkoherec (3. 2. 1966) △ Bauerová Hana, herečka (5. 2. 1931) △ Donutil (Pokračování textu…)

Došlo do redakce

Miroslav Paleček (1945), známý především z působení ve folkovém tandemu s Michaelem Janíkem, vydal v roce 2015, ve zralém období své umělecké kariéry, album Ježkárny, na kterém interpretuje slavné písně Voskovce a Wericha s melodiemi Jaroslava Ježka.

Fagi a divadlo

(Pokračování textu…)

Rovný svět jen naoko

Ještě než pandemie zastavila zkoušení v divadelním Studiu Marta, svůj malý návrat na Janáčkovu akademii jsem si užívala. Pracovala jsem na autorské inscenaci Ašanti/Babi, dej mi hašlerku! s ženskou částí posledního ročníku herectví. Po prvních dnech práce jsem si nemohla nevšimnout, jak moc znamená deset let mezi mým absolventským rokem a jejich....

Nebe peklo ráj (VII)

Byli jsme šťastni a nevěděli o tom...